Když jsem před několika měsíci nastupovala do čela Ministerstva pro místní rozvoj, mnozí se mě ptali, zda to pro mě jako pro starostku severočeské Bíliny není až příliš rychlá „jízda“. Moje odpověď byla a je jasná.
Právě zkušenost ze samosprávy a z regionu, kde denně řešíte nadměrný počet bytů v sociálně vyloučených lokalitách, ale na druhou stranu nedostatek kvalitních bytů v lokalitách, kde lidé chtějí bydlet, složitou administrativu, nevymahatelnost přestupkového chování nebo sociální problémy, je pro tento resort tou nejlepší kvalifikací. Jako vystudovaná regionální geografka vnímám naše ministerstvo jako prvního partnera pro veřejnou správu, pro hejtmany, primátory i starosty. Nechci, aby bylo ministerstvo pod mým vedením jen úřadem v Praze. Chci, aby bylo motorem rozvoje moderního Česka, které se přestane bát ambiciózních projektů. Věřím v poctivou čtyřletou misi, během které resort pod mým vedením ukáže, že stát dokáže být efektivním pomocníkem v území a že kohezní politika má smysl.
Základním kamenem změny, respektive i naší vlády, která nedávno představila Hospodářskou strategii 2.0, je změna stavebního práva. To pro mě nejsou jen nutné paragrafy, ale nástroj ke změně filozofie. Dosud jsme čelili situaci, kdy nás kvůli pomalým procesům sousední státy jako třeba Polsko začaly předbíhat, což si před dvaceti lety nikdo neuměl představit.
Definujeme život lidí
V rámci současné legislativy má bohužel často ochrana přírody nebo památek automaticky přednost před rozvojem obcí. My však nyní definujeme život lidí, jejich bydlení, práci a podnikání jako veřejný zájem, který stojí na stejné úrovni.
Prosazujeme princip „jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko“, abychom odstranili nekonečné řetězení stanovisek a nadměrnou byrokracii, které dnes výstavbu brzdí. Aby tento systém fungoval, posilujeme roli samospráv. Obce budou moci o svém území rozhodovat mnohem svobodněji v samostatné působnosti a pořizovat si vlastní územně plánovací dokumentaci. Územní plánování oddělujeme od stavebního povolovacího řízení. Zřizujeme centrální stavební správu pod vedením Úřadu rozvoje území (URU), který zajistí jednotný výklad pravidel napříč republikou, zastupitelnost a odstraní nahodilost v rozhodování. K digitalizaci přistupujeme s pokorou. Nechceme digitalizovat chaos, ale funkční procesy. Aktuálně pracujeme na vylepšení tzv. „by-passu“ portálu stavebníka, na který jsou již úředníci zvyklí, abychom stabilizovali situaci před spuštěním nového systému. Naším cílem je rok 2030, kdy bude systém plně funkční a předem důkladně odpilotovaný, abychom se vyhnuli kolapsům, které úřady zažily v minulosti.
Implementaci novinek ve stavebním právu rozhodně nepodceňujeme. Nasloucháme podnětům z území i profesních asociací. Abychom byli co nejblíže regionům, vyšleme do regionů na konci jara osm územních koordinátorů, kteří budou tzv. prodlouženou rukou ministerstva v území. Pro stavební úřady a obce budou první pomocnou rukou v terénu. Čeká nás nelehký úkol, na jehož konci, věřím, bude funkční systém stavební správy, předvídatelné a rychlé povolovací procesy, a především silná a konkurenceschopná ekonomika.
Zavádíme „one-stop-shop“
Rychlejší povolování staveb má jeden hmatatelný cíl, a to dostat na trh ročně o 20 tisíc bytů více, než je tomu dnes. Celkově míříme na hranici 50 000 nových bytů ročně. Soustředíme se i na podporu obecního nájemního a družstevního bydlení, které má v naší zemi dlouhou tradici. Naším ambiciózním cílem je, aby z celkového počtu vznikalo 10 000 veřejných bytů ročně určených pro klíčové profese, seniory a mladé rodiny.
Víme, že pro obce je příprava staveb náročná. Proto zavádíme systém „one-stop-shop“, který v duchu principu „jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko“ zajistí, že starosta získá kompletní podporu od prvotní idey, přes přípravu projektu, pomoc se zadávacím řízením až po zajištění financování samotné realizace na jednom místě. Současně budujeme kompetenční centra, která obcím pomohou s PPP projekty a moderními formami družstevní výstavby. Chceme ve finále dosáhnout ideálního mixu nájemního, družstevního a vlastnického bydlení. Jakmile zajistíme na trhu více bytů, přijdeme s novými programy pro mladé rodiny ve formě například zvýhodněných půjček na akontaci, bonus za každé narozené dítě, aby pro ně vstup do prvního bydlení nebyl nepřekonatelnou bariérou. Bydlení už nesmí být luxusem, ale běžnou součástí života, protože není nákladem, ale klíčovou investicí do růstu celé naší ekonomiky.
Konec plošného rozdávání z evropských fondů
Vedle legislativních změn a podpory výstavby hrají v rozvoji našich regionů klíčovou roli také evropské fondy. V současném období 2021–2027 máme smluvně zajištěno již 384 miliard korun a nehrozí nám vracení peněz do Bruselu. Tyto peníze již dnes mění naše regiony. Budoucí strategie v oblasti EU fondů pro období 2028+ je ale jasná, a to konec plošného pokrytí dotacemi napříč stovkami témat. Evropské peníze chceme soustředit na strategické investice, které mají reálný dopad na zvýšení konkurenceschopnosti Česka i regionů.
Klíčovým dokumentem pro období 2028+ bude Národní a regionální partnerský plán (NRPP), jehož cílem je posílení a koncentrace podpory do prioritních oblastí v Česku. V Bruselu vyjednávám o tom, aby politika soudržnosti zůstala silná a aby se neslily různé fondy do jednoho obřího celku, kde by se hlas našich regionů ztratil. Chci, aby peníze pomáhaly vyrovnávat rozdíly mezi regiony, zejména v Regionech příležitostí, kam spadá na 80 ORP napříč Českem a strukturálně postižené kraje. Budeme také muset více využívat návratné finanční nástroje, tedy půjčky a garance, které umožní z jedné koruny podpořit více projektů, protože se peníze do systému vrací díky multiplikačnímu efektu. Chceme, aby podpora z evropských zdrojů od ledna 2028 plynule pokračovala a aby města všech velikostí měla k penězům snadnější přístup bez zbytečné byrokracie.
Všechny tyto kroky od stavebního zákona přes dostupné byty až po evropské fondy do sebe zapadají jako skládačka. Nejde o izolované projekty, ale o komplexní vizi rozvoje našeho území. Jako ministryně mám před sebou čtyřletou misi a mým úkolem je zajistit, aby stát přestal být brzdou a stal se motorem nápadů a rozvoje regionů.
Regiony nás baví, ale především jsou základem našeho společného úspěchu, rozvoje a konkurenceschopnosti země.
