České zdravotnické start–upy mohou těžit z kvalitního technického vzdělání, silného zdravotnictví a schopných lidí, kteří dokážou propojit medicínu s technologiemi, říká spoluzakladatel Kardi Ai Pavel Digaňa.
Stárnutí populace, nedostatek lékařů a tlak na prevenci vytváří obrovský prostor pro technologie, které dokážou zdravotnictví zefektivnit a zároveň zlepšit péči o pacienty. I proto je digitalizace zdravotnictví nevyhnutelná, tvrdí Pavel Digaňa, CTO a spoluzakladatel start-upu Kardi Ai.
Tento zdravotnický start-up vyvíjí technologii pro dlouhodobé sledování EKG s využitím umělé inteligence. Pomocí hrudního pásu, mobilní aplikace a vlastního AI modelu dokáže včas upozornit na srdeční arytmie a další problémy, které běžné krátkodobé metody často nezachytí. Řešení už pomohlo odhalit více než 300 vážných případů a získalo si důvěru více než 4 000 uživatelů. Jen v Česku už start–up spolupracuje se 140 kardiology a více než 40 nemocnicemi a postupně se prosazuje i na zahraničních trzích.
Potvrzením úspěšného produktu je i nedávné ocenění, když Kardi Ai zvítězil v globálním finále soutěže Global Startup Awards 2026 v kategorii Best HealthTech Startup, kam se zapojilo více než 70 000 start–upů z celého světa. „Výhra pro nás byla velkým potvrzením, že i český start–up může v oblasti AI a zdravotnictví uspět v globální konkurenci. A je i potvrzením, že české firmy začínají být v zahraničí vidět,“ dodává.
Zdravotnictví je přitom podle něj jedna z nejtěžších oblastí pro start–up. “Nestačí mít dobrý nápad nebo rychlý růst. Musíte řešit certifikace, bezpečnost, klinické studie, ochranu dat a dlouhodobou důvěru lékařů i pacientů. Nestačí jen naprogramovat aplikaci. Musíte rozumět klinické praxi, regulatorním požadavkům, práci s daty i tomu, jak technologie reálně zapadne do fungování nemocnic a ordinací,“ zdůrazňuje.
A tato složitost se projevuje i na financování vývoje zdravotnických technologií. Ty navíc potřebují dlouhodobé investice do vývoje, dokumentace, testování a bezpečnosti ještě předtím, než firma začne reálně vydělávat. I proto by podle něj měly hrát velkou roli kromě soukromého kapitálu i evropské finance.
„Pokud Evropa chce být konkurenceschopná vůči USA nebo Asii, musí podporovat firmy, které dokážou reálně zlepšovat prevenci i péči o pacienty. Pro start–upy ale bývá často problém administrativní náročnost a dlouhá doba schvalování. Potřebují reagovat rychle a někdy je složité sladit dynamiku inovací s fungováním dotačního systému,“ upozorňuje technický ředitel Kardi Ai.
I tak pro firmy jako Kardi Ai mohou být evropské programy zajímavým doplňkem financování, ale samy o sobě nestačí. Klíčové je vždy postavit produkt, který má skutečný přínos pro pacienty i zdravotnický systém. Podle Digaňi budou technologie postupně doplňovat klasické zdravotnictví a zefektivňovat ho. AI bude pomáhat analyzovat data, podobně jako u jejich aplikace, stanovovat diagnózy nebo upozorňovat lékaře na potenciální problém pacienta. Samotné rozhodnutí o adekvátní léčbě, ale bude muset vždy učinit lékař na základě svého rozhodnutí a validace.
