Digitální služba má být srozumitelná, dostupná, předvyplněná a navázaná na sdílená data státu, tvrdí šéf DIA Bohdan Urban.
Digitalizaci státní správy v Česku a její další rozvoj u nás má na starost Digitální informační agentura (DIA). „Naším cílem je zjednodušovat služby státu, zvyšovat jejich dostupnost a pomáhat lidem lépe se orientovat v digitálním prostředí,“ říká ředitel DIA Bohdan Urban.
Podle jeho slov digitalizace státní správy postupuje především tam, kde stát staví na společné infrastruktuře a sdílených komponentách. „Nejde jen o jednotlivé aplikace, ale o propojený systém, jehož základ tvoří Identita občana, základní registry, datové schránky, Portál občana, Czech POINT, Registr zastupování a jednotná doména gov.cz,“ zdůrazňuje.
V tuto chvíli je podle Urbana ze 6348 digitalizovatelných služeb státu digitalizována zhruba třetina a na dalších více než 1500 se pracuje. Další budou ještě podle šéfa DIA posuzovány, zda k jejich digitalizaci dojde. „Neznamená to pouze převod formuláře na web, ale také snahu, aby služba byla srozumitelná, data předvyplněná, navázaná na registry státu a aby občan nemusel opakovaně dokládat údaje, které už o něm stát má,“ vysvětluje.
Jako bariéry dalšího rozvoje vidí Urban např. roztříštěnost agend, dále historické procesy „vzdorujících digitalizaci“ a legislativní nedostatky nebo nedostatečné sdílení kvalitních a aktuálních dat mezi úřady. „Bez spolehlivých dat nelze stavět služby, které budou skutečně automatizované a jednoduché pro občana. Těší mne, že tato oblast je jednou z priorit vlády, a intenzívně pracujeme na nápravě,” dodává.
Jako aktuální hlavní priority DIA vyjmenovává několik věcí. Patří k nim „dokončení implementace zákona o právu na digitální služby, další rozvoj Portálu občana, Registru zastupování a společných formulářových řešení, příprava evropské peněženky digitální identity (EUDIW), rozvoj jednotné státní domény gov.cz a pokračující modernizace a intenzifikace sdílené infrastruktury státu.“
Cílem je pomoci vybudovat moderní úřad, který funguje podle životních situací občana, nikoli podle daného úřadu. „Občan by neměl složitě zjišťovat, který úřad vede ten který údaj, jakou službu v jeho konkrétní životní situaci jaký úřad poskytuje a ani opakovaně dokládat informace, které již o něm stát má. Digitální služba má být srozumitelná, dostupná, předvyplněná a navázaná na sdílená data státu,“ uzavírá.
