Odborník na vzdělávání a ekonom Daniel Münich tvrdí, že každé nové místo ve školce přinese státu nemalé peníze. Nejnovější data ukazují, že zapojení rodičů do práce navýší veřejné rozpočty o více než 80 tisíc korun ročně na jedno dítě. Obce mohou až do roku 2027 čerpat miliony z evropských fondů právě na rozvoj mateřských škol. Cesta k dotacím je ale pro mnohé radnice komplikovaná a zdlouhavá.
Ještě před 10 lety se uvádělo, že každé nové místo ve školce přinese státu tím, že má matka dítěte možnost pracovat, deset tisíc korun ročně na daních a sociálních odvodech. Jak se situace od té doby změnila? „’Podle aktualizované studie CERGE-EI Veřejná podpora míst ve školkách se stále vyplatí’ vyplývá, že čistý výnos pro veřejné rozpočty z dodatečného místa ve školce při šedesátiprocentní pravděpodobnosti, že matka dítěte bude pracovat, dosahuje výše 81 330 korun ročně,“ vysvětlil Daniel Münich, jeden z autorů studie.
Ze studie dále vyplývá, že se v posledních 10 letech nedostatek míst v českých školkách i kvůli demografickému vývoji snižoval. Změna ale nastala v důsledku imigrační vlny z Ukrajiny po únoru 2022.
Daniel Münich
Působí na společném akademickém pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR CERGE-EI, kde se kromě výuky a vedení akademického think-tanku IDEA zabývá empirickými výzkumy v oblasti ekonomie trhu práce, ekonomie vzdělávání a školství, a dopadů veřejných politik. Dlouhá léta působil jako expert v oblastech školství a trhu práce pro Evropskou komisi. V letech 2022–2023 byl prezidentem České společnosti ekonomické.
Potenciál 10 miliard korun
Podle jeho odhadů to představuje desetimiliardový potenciál zvýšení příjmů veřejných rozpočtů. Taková částka by vystačila na státní provozní podporu zhruba 63 tisíc plně obsazených míst v dětských skupinách, tedy více než dvojnásobku jejich současné celkové kapacity.
Na rozdíl od mateřinek ale neexistují podobné propočty pro místa na základních, případně středních školách, navíc podle Münicha nedávají moc smysl, protože docházka na „základky“ je povinná a stát musí místa zajistit ze zákona. „Střední školy obnášejí jiné téma, například ‚dopady‘ předčasných odchodů žáků nebo nesoulad struktury středních škol s potřebami a poptávkou. Pokud jde o demografii, tak velký propad počtu narozených dětí od roku 2022 bude obrovský ,mazec‘. Už teď se to dotýká mateřských škol, zanedlouho i škol základních. Pro obce jako zřizovatele a stát, který to různě financuje, to už dnes je velká koordinační výzva,“ upozorňuje ekonom.
V řadě obcí to sice problém s nedostatkem míst ve školách konečně vyřeší, ale někde až tak, že dětí bude na efektivní provoz mateřské školy až příliš málo. Jinde přitom bude míst ve školce nadále nedostatek, ale budou chybět peníze na výstavbu.
Jak měřit efektivitu?
Rozvoj mateřských, základních i středních škol podporují také evropské fondy. Například v rámci IROP mohou zřizovatelé škol, jako jsou obce a města, využívat řadu výzev až do konce roku 2027. Kdo ale už dnes nemá v podstatě připraven projekt, stavební povolení a vysoutěženého zhotovitele, ten už asi na dotaci stejně nedosáhne. Navíc šance dotaci získat byla podle ekonoma vždy velmi nízká a starostí a nejistot kolem toho spousta. Nemluvě o tom, že efektivnost jejich využití je relativní.
„Myslím si, že analýzu efektivnosti dosud nikdo neudělal. Co vím, tak šance obce, že dosáhne na nějakou větší investiční dotaci, je hodně nízká. Čekání na ni je zdlouhavé a nakonec ji dostávají obce s projekty, které by je dokázaly uskutečnit i bez ní. Kritéria dotačních titulů navíc zpravidla vyžadují extrémně rychlou realizaci. Tedy i vysoký stupeň projektové připravenosti až třeba do fáze, že obce mají předvybrány konkrétní firmy jako zhotovitele,“ dodává Münich.
Různý vývoj pro různé obce
Otázkou je, jak bude vypadat podpora školství z evropských fondů po roce 2027. „Na jedné straně bude výrazně klesat počet žáků pro mateřské a základní školy, na druhé straně bude vývoj v jednotlivých obcích odlišný. Celou situaci komplikuje extrémní fragmentace českých obcí. Vedle toho potřebujeme výrazně restrukturovat oborovou a někde i teritoriálně kapacitní strukturu středních škol, což by měly řešit kraje,“ uzavírá Münich.
Příčiny přetrvávajícího lokálního nedostatku kapacit školek
• Reprezentace řady obcí dostatečně nesleduje demografické trendy. Rozvoj rezidenční výstavby tyto trendy včas nepromítá do kapacit školek. Ale třeba tak velký propad počtu narozených dětí po roce 2021 zřejmě nepředvídal nikdo.
• Byť dodatečné děti ve školce představují pro veřejné rozpočty čistý finanční výnos, tento výnos nerealizují obecní rozpočty, ale rozpočty centrální. Naopak náklady na výstavbu jdou na vrub rozpočtu obcí. Roli hraje i skutečnost, že zatímco náklady jsou viditelné dobře, výnosy mnohem méně. To výrazně snižuje motivaci obcí kapacity školek řešit.
• I když investiční náklady na jedno místo ve školce rozprostřené do dlouhého období vychází jako nízké, okamžitá výše investičních nákladů pro většinu menších až středně velkých obcí znamená nepřekonatelnou překážku. Šance na získání dotací jsou poměrně nízké a možnosti úvěrového financování obecní výstavby jsou omezené s ohledem na správu obcí volenými zastupiteli.
