Evropské fondy významně přispívají také k rozvoji českých univerzit – od modernizace zázemí přes podporu výzkumu až po inovace ve výuce a mezinárodní spolupráci. Oslovili jsme proto cíleně univerzity v Česku a zeptali se jejich zástupců, jak roli EU fondů vnímají a co je pro ně konkrétně největším benefitem.
Evropské fondy vnímají oslovené univerzity především jako nástroj umožňující uskutečnit změny s dlouhodobým dopadem. Univerzita Pardubice zdůraznila, že jejich hlavní hodnota nespočívá jen ve finanční podpoře, ale v možnosti měnit univerzitu způsobem, který zvyšuje kvalitu výuky, výzkumu i uplatnění absolventů. Bez evropské podpory by podle ní řada projektů vznikala jen obtížně nebo v menším rozsahu.
Na podobný rozměr upozorňuje také Univerzita Karlova, podle níž evropské fondy představují významný nástroj pro rozvoj vzdělávání, výzkumu i univerzitní infrastruktury. Díky nim vznikají projekty, které by jinak nebylo možné v takovém rozsahu financovat z běžných rozpočtů.
„Evropské fondy nepřinášejí pouze finanční prostředky na jednotlivé projekty, ale dlouhodobě zvyšují kvalitu vzdělávání, vědy i mezinárodní konkurenceschopnost českých vysokých škol,“ upřesnil ještě rektor České zemědělské univerzity (ČZU) Michal Lošťák.
Prorektor pro rozvoj z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Pavel Král k tomu přidává zkušenost, že evropské prostředky pomáhají naplňovat strategické cíle univerzity a reagovat na nové trendy ve vzdělávání, výzkumu a inovacích.
Moderní laboratoře, učebny i digitální výuka
Společného jmenovatele pak pro všechny univerzity představuje hlavně modernizace infrastruktury. „Evropské fondy jsou dalším nezastupitelným zdrojem financí, který univerzitám umožňuje zejména modernizaci nákladného přístrojového a laboratorního vybavení, na kterou samotný příspěvek na činnost ze strany MŠMT nestačí,“ upozornil prorektor pro projekty Evropských strukturálních a investičních fondů Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Martin Balej s tím, že tyto prostředky je třeba využívat efektivně a s rozmyslem, protože jsou dočasné a podmínky jejich použití se mění.
Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE) popisuje evropské fondy jako užitečný nástroj pro strategické investice do kvality vzdělávání, digitalizace a rozvoje lidského kapitálu.
„Díky prostředkům z Národního plánu obnovy jsme mohli urychlit digitalizaci univerzity, rozvíjet digitální kompetence studentů i vyučujících, vytvářet digitální vzdělávací obsah a zavádět moderní nástroje pro prezenční, hybridní i online výuku. Tyto investice nám zároveň pomáhají připravovat studenty na prostředí stále více ovlivňované moderními technologiemi a umělou inteligencí,“ dodal prorektor pro pedagogickou činnost a řízení kvality na VŠE Pavel Hnát.
Modernizace se netýká pouze technologií. VŠE například díky Evropskému fondu pro regionální rozvoj modernizuje posluchárny a buduje modulární učebny, ČZU zase mluví o rozvoji moderních budov, laboratoří i špičkového přístrojového vybavení pro výuku a výzkum. Univerzita Pardubice uvádí jako konkrétní příklad také infrastrukturní zázemí doktorských studijních programů. A UK k tomu doplňuje, že díky prostředkům z EU modernizuje výukové a výzkumné zázemí a může cíleně investovat do větších projektů.
Lidé, studium a podpora studentů
Dalším opakujícím se motivem podpory je investice do lidí. Univerzita Pardubice vyzdvihuje projekt KOMPAS, který zlepšuje podmínky pro studium, podporuje studenty ohrožené neúspěchem, rozvíjí jazykové a odborné kompetence a posiluje mezinárodní spolupráci.
Mendelova univerzita v Brně zase zdůrazňuje, že fondy pomohly zatraktivnit výuku, akreditovat nové studijní programy reflektující požadavky praxe a rozvíjet studijní opory pro současné generace studentek a studentů. Podle jejího prorektora Jiřího Skládanky je souhrnným benefitem zvýšení kvality a atraktivity studijních programů pro studenty, které zlepšuje jejich uplatnění v praxi.
VŠE k tomu přidává rozvoj poradenských a podpůrných služeb, včetně inovativních přístupů ke studentům se specifickými vzdělávacími potřebami. Jihočeská univerzita zdůrazňuje, že evropské fondy umožňují současně podporovat studenty, zaměstnance, doktorské studium i otevřenou vědu. Univerzita Karlova v této souvislosti zmiňuje právě rozvoj doktorského studia a zvyšování kvality vzdělávání pro studující i pro zaměstnance a zaměstnankyně.
Výzkum, internacionalizace a konkurenceschopnost
Evropské peníze podle univerzit posilují také výzkumné prostředí a mezinárodní spolupráci. Programy Erasmus+, Horizont Evropa i operační programy financované Evropskou unií, jsou nástrojem pro aktivní zapojení do mezinárodních projektů a přiblížení se předním evropským univerzitám.
Mendelova univerzita připomíná podporu mladých vědeckých pracovnic a pracovníků i návratů výzkumnic po mateřské a rodičovské dovolené. Jihočeská univerzita upřesnila, že v letech 2024 až 2026 získala prostřednictvím projektů OP JAK více než 600 milionů korun a 85 procent podaných projektů získalo pozitivní hodnocení. Podle prorektora Pavla Krále je velkou hodnotou i to, že se do přípravy a realizace projektů zapojuje celá univerzita včetně fakult a dalších součástí. Fondy tak podporují spolupráci napříč institucí a umožňují komplexní rozvojové aktivity s dopadem na kvalitu vzdělávání, výzkumu i fungování univerzity.
Společný jmenovatel: kvalita a budoucnost
Ačkoli každá univerzita akcentuje jiné potřeby, společný závěr je zřetelný: evropské fondy umožňují investovat současně do infrastruktury, lidí, digitalizace, výzkumu i mezinárodního rozměru vysokého školství. VŠE za největší přínos označuje spojení investic do lidského kapitálu a digitalizace, Univerzita Pardubice dlouhodobý dopad na kvalitu vzdělávání a konkurenceschopnost, Mendelova univerzita atraktivnější studijní programy a ČZU komplexní posilování kvality vzdělávání a vědy. Univerzita Karlova mezi hlavními benefity vidí dlouhodobou podporu vzdělávání, možnost cílených investic do větších projektů a celkový rozvoj podmínek a prostředí pro výzkum i výuku.
Výhled do dalších let zůstává pro školy důležitý. ČZU i Jihočeská univerzita sledují přípravu nového programového období a věří, že podpora vzdělávání, výzkumu, inovací a jejich mezinárodního rozměru zůstane prioritou. Právě kontinuita může rozhodnout o tom, zda se dosavadní investice promění v trvalou konkurenční výhodu českých vysokých škol.
Evropské fondy: na co si dát z pohledu vysokých škol pozor?
- Nejsou napořád. Podpora je časově omezená, proto je nutné plánovat dál než jen k termínu projektu.
- Pravidla se mění. Úspěch závisí i na schopnosti sledovat podmínky a pružně na ně reagovat.
- Nestačí peníze získat. Rozhoduje smysluplné, účelné a dlouhodobě udržitelné využití.
- Bez nich řada věcí nevznikne. Některé projekty by se bez evropské podpory realizovaly obtížně, pomaleji nebo v menším rozsahu.
- Kontinuita je klíčová. Rozvoj školství, výzkumu a inovací potřebuje návaznost i v dalších programových obdobích.