Co všechno musí fungovat v pozadí, aby cestující na zastávce včas zjistil, kdy přijede jeho spoj? Za zdánlivě jednoduchou informací stojí telematika – tedy propojení dat, technologií, veřejné infrastruktury a práce několika organizací. Příkladem může být modernizace inteligentních zastávek v Prostějově.
Inteligentní dopravní systémy proměňují veřejnou dopravu v řadě českých měst. S čímž jim pomáhá Integrovaný regionální operační program (IROP). Příkladem je Prostějov, který díky podpoře z IROP modernizoval 18 zastávek MHD a osadil je celkem 43 inteligentními označníky. Ty cestujícím zobrazují aktuální odjezdy, zpoždění nebo další dopravní informace. Co všechno ale předchází tomu, než se údaj objeví na elektronickém panelu?
Podpora pro využívání MHD
Impulzem pro zlepšení komfortu cestujících byla studie informačního systému MHD z roku 2016. Na její původní návrh město později navázalo v rámci koncepce Smart City Prostějov a modernizace zastávek se stala jedním z vlajkových projektů.
„Chtěli jsme zvýšit komfort cestujících, poskytovat jim aktuální informace přímo na zastávkách a současně podpořit využívání MHD namísto individuální dopravy,” popsal původní záměr Václav Lužný z odboru rozvoje a investic prostějovského magistrátu.
Projektová příprava začala v roce 2023. Žádost o podporu město připravilo v rámci 67. výzvy IROP zaměřené na telematiku pro veřejnou dopravu. Samotná realizace proběhla v roce 2025. Podle Lužného bylo složité už samotné nalezení zkušeného projektanta. Pomohli kolegové z Přerova, kteří připravovali obdobný projekt a předali městu pozitivní referenci.
„Projekt byl náročný především množstvím technických detailů – jak bude označník vypadat, jak bude napájen, jaké informace bude zobrazovat a jak ta data do něj dostaneme. Bylo nutné koordinovat napojení na veřejné osvětlení s ostatními sítěmi,“ uvedl Lužný.
Místa podle vytíženosti
Důležitou součástí přípravy bylo také zajištění dat. Bylo potřeba propojit data Koordinátora Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (KIDSOK) a společnosti CHAPS, dceřiná společnost ČD-Informační systémy ze skupiny Českých drah. Projekt se totiž neomezil pouze na autobusové zastávky. Větší informační tabule před hlavním a místním nádražím zobrazují také vlakové spoje. Do jednotného online systému byly integrovány rovněž stávající elektronické panely z autobusového nádraží v Janáčkově ulici a z terminálu Floriánské náměstí.
Výsledkem tak nejsou jen nové obrazovky, ale technicky propojený systém, který musel respektovat podobu veřejného prostoru i stávající infrastrukturu. „Inteligentní zastávky jsou moderní označníky s grafickým LED panelem. Zobrazují v reálném čase aktuální odjezdy, zpoždění linek a doplňkové informace, například datum, čas nebo teplotu,“ vysvětluje projektant Ondřej Kuba.
Pak už bylo potřeba jen vybrat zastávky, které budou “ochytřeny”. Výběr nebyl náhodný, a zastávky a jejich konkrétní umístění město konzultovalo s dopravcem MHD. „Rozhodovali jsme se primárně podle vytíženosti, aby systém sloužil co největšímu počtu obyvatel. Vybrány byly především nejvíce využívané zastávky a zastávky na hlavní dopravní ose, zejména v úsecích hlavní nádraží–Domamyslice a hlavní nádraží–nemocnice,“ vysvětluje Lužný.
Elektřina ze sloupu veřejného osvětlení
Požadavkem města bylo také nahradit staré sloupky moderní technologií a současně co nejméně zasahovat do okolí. „Kabeláž a antény proto musely být skryty v těle označníku, aby nebyl narušen vizuální prostor ulice,“ dodává Kuba. Nové označníky tak byly umístěny na místa původních zastávkových sloupků. Pro jejich napájení se nebudovaly nové elektrické přípojky s vlastním měřením. Využila se síť veřejného osvětlení, která je doplněna o integrované akumulátory.
„V noci, kdy veřejné osvětlení svítí, se panel napájí ze sítě a zároveň dobíjí baterii. Ve dne, kdy osvětlení nesvítí, zastávka běží z akumulátoru. V zimě musí být baterie při nočním dobíjení temperována. Jinak hrozí její trvalé poškození,“ popisuje projektant. Toto řešení podle něj šetří čas i finanční prostředky oproti budování samostatných přípojek z distribuční sítě.
Technicky přitom nešlo o zanedbatelný zásah. V Prostějově vzniklo více než 880 metrů nových přípojek od nejbližší lampy nebo rozvaděče veřejného osvětlení k označníkům. Nejkratší přípojka měřila šest metrů, nejdelší u hlavního nádraží přes 220 metrů. Při křížení silnic se používaly řízené protlaky, aby nebylo nutné rozkopávat asfalt. V ostatních případech vedly výkopy převážně v chodnících, které bylo následně nutné obnovit.
Projektant upozorňuje, že právě technické detaily mohou podobné projekty výrazně zkomplikovat. „Klíčové je přesné geodetické zaměření a vyjádření správců podzemních sítí – vody, plynu, optických kabelů, kanalizace a dalších vedení. Často se podceňuje riziko kolizí a nutnost opatrných, někdy ručních výkopů.“
Od autobusu přes dispečink až k cestujícímu
O aktuální odjezdy a zpoždění se stará datové propojení. Panely mají SIM karty s datovým tarifem a pomocí technologie LTE komunikují s centrálním dohledovým softwarem a serverem. Využívá se přitom existující systém sledování vozidel.
„Informace o jízdních řádech a aktuálním zpoždění jsou zpracovávány v Centrálním dispečinku KIDSOK. Panel si údaje prostřednictvím datové služby pravidelně načítá a zobrazuje je cestujícím,“ vysvětluje ředitelka KIDSOK Kateřina Suchánková. Data obsahují například číslo linky a spoje, cílovou zastávku, číslo nástupiště a údaj o zpoždění, pokud je k dispozici.
Kvůli inteligentním zastávkám nebylo ale nutné upravovat vybavení autobusů. „Využil se existující systém sledování vozidel a panel se přizpůsobil technickým podmínkám datové služby,“ doplňuje Suchánková.
Co nepodcenit při přípravě
Už teď je jasné, že za informační tabulí na zastávce stojí spousta práce, plánování a koordinace jednotlivých částí. Co tedy nepodcenit hned na začátku?
„U podobného projektu je důležité předem přesně definovat, co se má zobrazovat a odkud se budou data získávat. Datové propojení je nutné řešit už při přípravě projektu a včas konzultovat technické požadavky s krajským organizátorem dopravy,“ shrnuje Kuba. Za zásadní považuje také odbornou připravenost města, jasnou vizi a kvalitní podklady.
Zkušenost z Prostějova podle Lužného také ukazuje, že se vyplatí věnovat mimořádnou pozornost technickým detailům, například napojení starších panelů, a zapojit dopravce už v rané fázi přípravy. Město má na provoz a servis uzavřenou smlouvu na pět let, tedy po dobu udržitelnosti projektu.
O případném rozšíření do dalších částí Prostějova se uvažuje, zatím však není schválené. Při dalších etapách by mohly také přibýt i nové funkce, například Wi-Fi nebo nabíjení telefonů.
