Neměli bychom se zaměřovat jen na využívání moderních technologií, ale hlavně na obyvatele a jejich životní komfort.
Koncept Smart Cities se tematicky prolíná s přípravou strategických plánů právě v důrazu na soulad všech sfér rozvoje i užívání měst a sídel. V tomto směru hrály a měly by hrát i do budoucna důležitou roli evropské finance. IROP podporuje širokou škálu projektů, které pod tuto definici spadají.
Například město Písek se zaměřilo na zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy modernizací informačních a komunikačních systémů. Další města, třeba Kolín, se zase zaměřila na posílené kybernetické bezpečnosti. Příklady z oblasti dopravy mohou být inteligentní parkovací systémy, které informují řidiče o volných místech, nebo systémy preferující vozidla MHD na křižovatkách. V tomto kontextu například vznikl inteligentní dopravní dispečink pro Dopravní podnik Karlovy Vary.
„Vize Smart Cities má řadu podob a interpretací. Je to koncept, který má být spojen s vysokou přidanou inovační nadhodnotou. Měl by mít také pozitivní dopad na environmentální udržitelnost, nicméně je to v poslední době i nástroj sociálních inovací,“ říká generální ředitel Centra pro regionální rozvoj Petr Štěpánek. Příkladem jsou podle něj projekty uskutečněné v Barceloně, Kodani či Vídni.
Rozvoj veřejného prostoru podle něj přitom nepotřebuje náročné investice, ale spíše odvážný přístup a kreativitu. Stejně tak chytrá města nespočívají jen v moderních technologiích, ale i v prostředí, které nabízí lidem dobrý život. A dodává, že se současný koncept Smart Cities musí připravovat na demografické změny. To totiž bude největší determinant dalšího vývoje českých i evropských měst. „Demografická změna nás totiž ovlivní více než přírodní katastrofy,“ uzavírá.
