Rozhovor s Graciánem Svačinou, předsedou Aliance Center duševního zdraví, vedoucím zdravotní části Centra duševního zdraví Ostrava a odborným gestorem projektu Podpora vzniku center duševního zdraví IV, realizovaného Ministerstvem zdravotnictví.
Stál jste u rozvoje Centra duševního zdraví Ostrava, které pomáhá asi 180 klientům. Co se podařilo nejvíce?
Nejvíce si cením toho, že se nám podařilo dostat péči tam, kde lidé skutečně žijí. Klienti nemusejí čekat, až se jejich stav zhorší natolik, že skončí v nemocnici. Náš tým za nimi dojíždí domů a pomáhá jim zvládat obtížné situace.
Viděl jsem lidi, kteří měli za sebou roky opakovaných hospitalizací, ale s podporou týmu si znovu našli bydlení, práci nebo obnovili vztahy s rodinou. Když někdo, kdo ztrácel naději, začne znovu plánovat budoucnost, je to důkaz, že tato péče má smysl.
V ostravském centru se propojují zdravotní a sociální pracovníci do jednoho multidisciplinárního týmu. Proč je důležité, aby tyto dvě oblasti fungovaly společně?
Duševní onemocnění neovlivňuje jen zdraví, ale také vztahy, bydlení, zaměstnání nebo schopnost zvládat běžné situace. Samotná léčba proto nemusí stačit. Zdravotníci, sociální pracovníci a další odborníci společně hledají řešení odpovídající potřebám konkrétního člověka.
Propojení obou oblastí není samozřejmé, protože mají vlastní pravidla i způsoby financování. Vyžaduje čas, důvěru a ochotu spolupracovat. Vážím si podpory vedení Městské nemocnice Ostrava i důvěry, která mezi námi panuje.
Jak poznáme, že centrum člověku skutečně pomohlo?
Člověk má stabilní bydlení, lépe pečuje sám o sebe, vrací se do práce nebo školy a obnovuje vztahy s blízkými. Učí se rozpoznat varovné signály zhoršení stavu a ví, na koho se obrátit. Úspěchem je, když se jeho situace stabilizuje a dokáže fungovat samostatněji – ne když zůstane naší službou podporován navždy.
Evropské fondy pomáhají rozvíjet dostupnost péče
Rozvoj center duševního zdraví podporují také evropské fondy. Co konkrétně mohou investice z IROP přinést poskytovatelům a jejich klientům?
Evropské fondy jsou pro rozvoj komunitní psychiatrické péče velmi důležité. V případě 97. a 98. výzvy IROP podporují rozvoj a dostupnost komunitní psychiatrické péče. Prostředky umožňují investovat do prostor, vybavení a techniky pro práci v terénu. Nejde přitom jen o budovy. Smyslem investic je vytvořit podmínky pro kvalitní a dostupnou péči, která pomáhá lidem zůstávat co nejvíce součástí běžného života.
Nestačí tedy centrum postavit a vybavit. Co je potřeba k tomu, aby skutečně začalo fungovat?
Potřebujeme především lidi – psychiatry, zdravotní sestry, psychology, sociální pracovníky a další odborníky, kteří dokážou spolupracovat. Je nutné zajistit personál a propojit centrum s dalšími službami v regionu. To vyžaduje čas i peníze na počáteční provoz. IROP pomáhá zajistit materiální podmínky, další programy mohou podpořit přípravu služby, odborné týmy a první rok provozu.
Jakou roli má projekt Ministerstva zdravotnictví Podpora vzniku center duševního zdraví IV (CDZ IV), spolufinancovaný z Operačního programu Zaměstnanost plus vedle investiční podpory z IROP?
Zatímco IROP podporuje především infrastrukturu a vybavení, projekt ministerstva se zaměřuje na vznik center a podmínky pro zahájení jejich činnosti. CDZ IV počítá se vznikem nejméně 15 nových center a podporuje také první rok provozu. Nabízí také metodickou pomoc a sdílení zkušeností s fungujícími centry.
Co dnes nejvíce brání dalšímu rozvoji center?
Jednou z největších překážek je nedostatek odborníků, zejména mimo velká města, a obtížné sestavování týmů pro zdravotní i sociální péči. Výzvou je také dlouhodobé financování: obě části služby mají odlišné mechanismy a poskytovatelé musejí jednat s více institucemi. Podpora vzniku center proto musí být propojena s jejich udržitelností i po prvním roce provozu.
Zdravotníci, sociální pracovníci a další odborníci společně hledají řešení odpovídající potřebám konkrétního člověka.
Jak by podle vás měla vypadat dobře fungující síť péče za deset let?
Přál bych si, aby centra duševního zdraví byla přirozenou součástí péče v každém regionu a lidé věděli, na koho se obrátit, když potřebují pomoc. Centra by měla spolupracovat s ambulancemi, nemocnicemi, sociálními službami i obcemi, by při přechodu mezi službami člověk nezůstával bez podpory.
Úspěch bychom neměli hodnotit jen podle počtu center nebo investovaných prostředků, ale podle toho, zda je péče dostupnější a lidem skutečně pomáhá. Cílem je méně opakovaných hospitalizací a více lidí, kteří mohou žít ve vlastním bydlení, pracovat a udržovat vztahy. Evropské fondy vytvářejí podmínky, jejich přínos se ale projeví až tehdy, když služby skutečně fungují.