Jak vypadá budoucnost chytrých měst z pohledu kohezní politiky a zavádění nových technologií? Tomuto tématu se věnoval veletrh Urbis – The Smart Cities Meetup, kterého se zúčastnili také zástupci Centra pro regionální rozvoj.
Věděli jste, že městská hromadná doprava patří v největších městech České republiky k nejlepším v celém regionu střední a východní Evropy? Obyvatelé Prahy, Brna i Ostravy ji totiž v konkurenci 25 evropských měst využívají nejčastěji k dennímu dojíždění nejen za prací. Zároveň platí i nejnižší cenu v poměru ke svým příjmům, protože MHD je radnicemi nejvíce dotovaným způsobem dopravy v celém regionu. Také tuto informaci se mohli dozvědět návštěvníci brněnského veletrhu Urbis.
Příklady sociálních inovací
Odborníci z Centra pro regionální rozvoj společně se zástupci Ministerstva pro místní rozvoj na jednom z mnoha stánků v brněnských veletržních prostorách podávali zájemcům o čerpání evropských peněz detailní informace a další poradenství, navíc v rámci diskuzního bloku Sociální inovace a rozvoj odolných sídel ukázali příklady z Česka i ze zahraničí, kde se daří sociální projekty uvádět úspěšně do praxe. Právě koncept chytrých měst nemá být zaměřen jen na využívání moderních technologií, ale především má jít o zvyšování kvality života jejich obyvatel. Generální ředitel Centra pro regionální rozvoj Petr Štěpánek odmítl, aby současná česká a moravská sídla řešila jen opravy chodníků a kanalizací, protože to považuje v dnešní době za samozřejmost.
Naopak se mají radnice zaměřovat na další témata. „Co nás trápí je demografie, některá města se smršťují, jiná naopak trpí deficitem bydlení,“ zdůraznil s tím, že vyrovnávání rozdílů mezi různými regiony v České republice, ale i v celé Unii je základním smyslem a cílem kohezní politiky.
Dánská a rakouská inspirace
Jako příklad toho, jak by to v praxi mělo vypadat, doporučil návštěvníkům veletrhu výlet do dánské metropole Kodaň, která vedle technologických novinek klade velký důraz na to, aby se ve městě žilo jeho obyvatelům dobře i díky péči o veřejný prostor.
Průkopníkem důrazu na veřejný prostor je dánský architekt Jan Gehl, který se už několik dekád zaměřuje na novou definici městského veřejného prostoru, jenž dokáže integrovat osobní a veřejnou mobilitu, včetně zón pro pěší a kola.
Pozitivní inspiraci lze hledat také v nedaleké Vídni, která svým obyvatelům s ohledem na demografické změny nabízí například hřiště pro seniory, kde se mohou přiměřeně ke svému věku protahovat a cvičit.
Tradici výstavby sociálního bydlení Vídeň započala už před sto lety projektem Karl Marx Hof, ve kterém je 1 272 bytů. Ukázkovým příkladem výstavby nových čtvrtí je také Seestadt Aspern. Projekt se zaměřil na moderní a chytrý urbanismus s cílem vytvořit čtvrť pro 20 tisíc lidí. Také proto město na Dunaji neřeší problematiku nedostatku bytů jako jiná velká města v Evropě.
„Udržitelné a pěkné město není samozřejmost,“ konstatoval Petr Štěpánek a dodal, že sídla v České republice mají velký potenciál pro to, aby je turisté navštívili alespoň na jeden den nejen kvůli památkám, ale i pro nové a zajímavé architektonické počiny. Rozvoj veřejného prostoru nepotřebuje náročné investice, ale spíše odvážný přístup a kreativitu.
Dobré projekty podpořené z IROP
Dalším z řečníků byl ředitel řídicího orgánu IROP z Ministerstva pro místní rozvoj Rostislav Mazal. Prezentoval příklady dobré praxe projektů, které byly financovány prostřednictvím IROP. Vysvětlil, že projekty se dají dělat triviálně nebo chytře. Bohužel často inovativní počiny narážejí u veřejnosti na skepsi, že novinka bude drahá, případně zbytečná. V momentě, kdy se ale něco podaří, nastupuje závist okolních obcí a měst. Nicméně i to se může stát motorem dalšího růstu pro ostatní.
Jako jeden z příkladů zvyšování kvality života ve městech podpořených z evropských prostředků jmenoval parkovací věž pro kola v Poděbradech, Kolín zase modernizoval přestupní terminál pro autobusy a vlaky. V celé řadě měst prostředky z IROP podpořily zvýšení kvality MHD. Ostrava se stala po Londýně druhým městem v Evropě, jež umožnilo platit lidem za jízdenky přímo ve vozech kartou. Česká města s pomocí dotací mohou zavádět parciální trolejbusovou dopravu, která díky bateriím obslouží i okrajové části měst bez trolejí. Dalšími oblastmi, kde evropské peníze pomáhají, je sociální a zdravotní sféra a ve velké míře také investice do zlepšování kvality vzdělávání.
Budoucnost IROP
Mazal hovořil také o budoucnosti prostředků z IROP v rozpočtovém období po roce 2027. I když stále není jasné, o kolik méně bude mít Česká republika k dispozici prostředků – hovoří se o jedné třetině – měly by se české regiony zaměřit na projekty, jako je multimodální doprava, vodíkové projekty, podpora technických oborů a robotiky, digitalizace a zvyšování odolnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti a krizových situací nebo na modernizaci oblastí na sociálně-zdravotním pomezí. „Jinak než chytře to v novém období nepůjde,“ vzkázal starostům šéf řídicího orgánu IROP.
V případě současného rozpočtového období je už 50 procent prostředků IROP v právních aktech – projekty běží nebo byly schváleny. Volné prostředky jsou stále k dispozici pro oblasti podpory sociálního bydlení, veřejné infrastruktury a turistického ruchu.
Ocenil, že většina projektů, která je předkládána, je dobře připravena. Finanční podporu dostane až 70 procent žadatelů, což znamená v rámci EU nadprůměrný podíl.
Možnosti využití AI
Jako třetí v pořadí v rámci debaty o rozvoji sídel vystoupili Miloš Šenkýř a Antonín Nešpor z CRR, kteří představili konkrétní příklady využití umělé inteligence (AI) při administraci fondů. CRR patří mezi první úřady v celé EU, které systematicky využívají nástroje AI ke zlepšení a zefektivnění své agendy i vnitřních procesů.
Miloš Šenkýř, který je vedoucím rozvoje Centra, zdůraznil, že zavádění a používání AI není složitou záležitostí, pokud má úřad státní správy jasnou koncepci, plán, cíl a motivované lidi.
Antonín Nešpor, jenž je ředitelem programové podpory a monitoringu, zase vysvětlil, jak konkrétně AI může pomáhat při posuzování žádostí o dotace v rámci aplikace na kontrolu dat ANAKONDA. Aplikace může v rámci CRR ročně zkontrolovat na čtyři tisícovky žádostí.
Výhoda nástrojů AI spočívá v tom, že jsou extrémně rychlé při analýze dat, která dostanou ke zpracování. V případě aplikace ANAKONDA se jedná o žádosti o platby. Výhodou je, že analyzované dokumenty si jsou velmi podobné napříč dotačními programy. Hlavní benefit používání AI spočívá v tom, že dochází ke značné úspoře peněz i času.
Vzdělávání zaměstnanců v oblasti používání prvků umělé inteligence zase zvyšuje osobní produktivitu zaměstnanců, kteří mohou svůj čas věnovat místo rutinních úkolů dalším činnostem. „Pokud chcete zavádět AI, musíte zaměstnance vzdělávat, bez toho to nepůjde,“ zdůraznil Šenkýř a dodal, že je nezbytné mít také kvalitní školitele, kteří přínosům AI skutečně rozumí.
117 mld. Kč
Celková alokace IROP pro období 2021 až 2027.
50 %
Podíl prostředků z IROP pro období 2021 až 2027, které byly vyčerpány nebo schváleny pro vyplacení.
70 %
Podíl žadatelů, kteří získají podporu z IROP.
15 tisíc
Počet projektů, které v rámci CRR kontroluje AI
4 tisíce
Počet žádostí, které může zkontrolovat aplikace ANAKONDA během jednoho roku
