Po ničivých záplavách ze září 2024 postupně probíhá obnova postižených oblastí zejména v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Kromě pomoci obcím, krajům a školám prostřednictvím programu Živel 1 je v běhu i cílená podpora pro domácnosti, které přišly o svůj domov nebo mají bydlení velmi poškozené. Právě pro ně je určen program Živel 3. Na ten je vyčleněno až 3,5 miliardy korun.
Týká se to i vás, a ještě jste si nepodali žádost? Stále máte šanci. V programu pro domácnosti, které přišly o svůj domov nebo mají bydlení velmi poškozené, jsou aktuálně k dispozici stále více než 2 miliardy korun.
Příjem žádostí do Živlu 3 bude pokračovat až do konce roku 2025. Je to dostatečně dlouhá doba na to, aby si všichni stihli shromáždit potřebné dokumenty a mohli žádost podat. Domácnosti, které kvůli povodním o bydlení úplně přišly nebo jej mají výrazně poškozené, by ale s podáním žádosti neměly zbytečně otálet.
Dotace z programu Živel 3 jsou určeny na obnovu nebo pořízení obytných nemovitostí v oblastech zasažených povodněmi tam, kde byl vyhlášen krizový stav. Cílem programu je pomoci lidem co nejrychleji se vrátit do důstojného bydlení.
Z programu je možné čerpat jak přímé dotace, tak zvýhodněné úvěry – na opravy, rekonstrukce, dostavbu, nákup nového bytu nebo rodinného domu.
1 400 žádostí za půl roku
Příjem žádostí odstartoval 18. února 2025 a za půl roku přijal SFPI přibližně skoro1 500 žádostí v celkovém objemu 1,41 miliardy korun. Zhruba 500 z nich už bylo schváleno a na účty domácností odešlo přes 400 milionů korun.
Každý týden zasílá SFPI žadatelům desítky smluv k podpisu a proces schvalování se neustále zrychluje. Kromě finanční podpory je důraz kladen i na férový a transparentní přístup při hodnocení žádostí a snahu minimalizovat zbytečnou byrokracii.
Vylepšení programu na základě podnětů
MMR průběžně komunikuje se zástupci místních samospráv a přijímá jejich podněty. Ty z perspektivy území a domácností vedly hned k několika vylepšením. Odstranily se z nich zbytečné překážky, které by mohly žadatele zdržovat.
Významná změna u Živlu 3 je zrušení povinnosti mít sjednané pojištění nemovitosti v případě čerpání dotace. Dále si také žadatelé mohou zvolit, jestli podporu použijí na opravu původní nemovitosti, nebo na výstavbu či koupi objektu mimo záplavové území. Dříve tuto možnost měli pouze občané, jejichž nemovitost byla určena k demolici.
Informační setkání a semináře
V zasažených regionech i nadále probíhají informační setkání a semináře organizované Centrem pro regionální rozvoj (CRR). Na nich je možné získat praktické rady i přímou pomoc při vyplnění žádosti. Dosud proběhlo 74 seminářů a podpora v terénu bude pokračovat i během podzimu.
Všem žadatelům lze doporučit, aby si informace ověřovali přímo u pracovníků krajských poboček CRR. Ti pomáhají nejen s administrativou, ale také s věcnými podmínkami a pravidly poskytované podpory. Individuální konzultace pomáhají předcházet chybám a nepřesnostem v žádostech, které by mohly zdržet schvalovací proces. V řadě případů se totiž stále objevují drobné nedostatky, které prodlužují vyřízení žádostí. Nabízená pomoc odborníků a kontrola žádostí tak mají smysl.
Starostové a obce se mohou obracet na povodňového koordinátora za MMR Radima Sršně, náměstka ministra pro místní rozvoj. Obyvatelům jsou potom k dispozici i místní akční skupiny, jejichž pracovníci jim poskytují individuální poradenství.
Turistické vouchery Jeseníky
Kromě přímé pomoci s obnovou domovů pokračuje podpora postižených oblastí i v jiných rovinách. MMR ve spolupráci s Olomouckým a Moravskoslezským krajem spustilo program turistických voucherů pro pobyty v Jeseníkách. První výzva se setkala s obrovským zájmem, proto byla vyhlášena druhá. Poukázky ve výši 300 korun na osobu a noc je možné využít ve zhruba 400 ubytovacích zařízeních v Jeseníkách, a to při pobytu od 2 do 7 nocí. Čtyřčlenná rodina tak může při týdenním pobytu ušetřit 8 400 korun. Od 18. srpna je možné žádat o vouchery, které lze využít od 15. září do 30. listopadu 2025.
Když ještě nebyl ŽIVEL
Většina z nás si už zvykla, že podpůrné dotační programy Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) řešící následky a důsledky živelních pohrom označujeme názvem ŽIVEL. Toto označení však dotační nástroje ministerstva reagující na přírodní pohromy formálně nesou až od závěru loňského roku, kdy byl připraven a schválen nový komplexní dotační program Podpora obnovy a rozvoje regionů.
Ten mj. zahrnuje podprogramy ŽIVEL 1–4, přičemž první dva ŽIVLY slouží k obnově zejména majetku obcí, krajů a jejich příspěvkových organizací, třetí řeší obnovu obydlí a ten poslední, ŽIVEL 4 přináší zajištění dočasné krizové infrastruktury obcí. Dříve byla obnova majetku samospráv, který byl poškozen/zničen např. jihomoravským tornádem z roku 2021 nebo četnými lokálními a regionálními povodněmi, řešena samostatným programem Obnova obecního a krajského majetku po živelních pohromách, kterému se „ŽIVEL“ přezdívalo pouze v neformálních kruzích několika úředníků. Nejedná se přitom o nikterak dávnou minulost, poslední výzva tohoto programu je ještě pořád otevřena (aktuálně do 30. 9. 2025) a je zaměřena na obnovu majetku poškozeného v roce 2024 v územích, pro která nebyl v souvislosti s danou živelní pohromou vyhlášen krizový stav. Řeší tedy mj. i obnovu majetku samospráv poškozeného povodněmi ze září 2024 na celém území ČR mimo Moravskoslezský a Olomoucký kraj a správní obvod ORP Frýdlant.
Praktické zkušenosti s tímto starším programem se ještě účinněji zhmotnily v několika novinkách, které ŽIVEL 1 (a mnohé platí i pro ŽIVEL 2) přináší (stranou ponecháváme ŽIVEL 3 a 4, což jsou podprogramy, které byly nově ukotveny/vytvořeny jako systémové nástroje až loni programem Podpora obnovy a rozvoje regionů, byť obnova obydlí byla příležitostně podporována i v minulosti, např. v návaznosti na už zmiňované tornádo).
Na úrovni dotačního řízení se např. jedná o možnost zajistit obnovu více prvků infrastruktury dané obce nebo kraje v rámci jednoho dotačního projektu. Ničivější živly totiž zpravidla poškodí nebo zničí vetší množství komunikací, mostů, veřejných prostranství nebo budov, a je velkým administrativním zjednodušením možnost de facto veškerý dotčený majetek samosprávy obnovit s pomocí jednoho dotačního projektu.
Další novinkou je, že tuto infrastrukturu, a týká se to nejčastěji budov, je možné vystavět na novém místě, a to mimo záplavové území. Samozřejmě, primárním cílem takovéhoto kroku je zabezpečit, aby se situace s poškozením dané infrastruktury neopakovala. Sekundárním efektem však může být ještě vhodnější lokalizace s ohledem na spádovost či veřejnou dostupnost. Situace, že původní dlouhodobé umístnění a dispozice poškozené/zničené infrastruktury už zcela nevyhovuje aktuálním potřebám dané samosprávy, totiž není nijak výjimečná.
Významnou novinkou, kterou ŽIVEL samosprávám přináší, je možnost z dotace hradit i obnovu či pořízení základního vybavení a mobiliáře. Aktuální výzva v ŽIVLU 1 tohle umožňuje až do limitu 40 % celkových uznatelných výdajů dané dotační akce. Nově jsou uznatelné také výdaje na přípravu samotných projektů (projektové dokumentace) obnovy i další související inženýrské činnosti, a také na odstraňování sekundárních škod, které vznikly při řešení následků pohromy (např. pojezdem těžké techniky odklízející materiál). Uznatelné jsou již také výdaje na obnovu cyklostezek a cyklotras.
Rychlejší a účinnější pomoc je zase zajištěna díky typu financování ex ante „zálohovému“. Tento typ financování využívá ŽIVEL 1, který se zaměřuje na řešení těch nejrozsáhlejších a nejintenzivnějších pohrom, kdy je rozsah škod tak významný, že zejména menší obce by mohly mít problém s cash flow. Nově tedy financování může probíhat tak, že hned po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace je celá přiznaná částka dotace zaslána na účet příjemce. ŽIVEL 1 navíc umožňuje v rámci jednoho dotačního projektu poskytnout dotaci až 500 milionů Kč (což souvisí i s již zmiňovanou možností obnovy více prvků infrastruktury v rámci jedné dotační akce). Jako příjemci dotací byly do nového ŽIVLU 1 programově ukotveny také příspěvkové organizace obcí a krajů, a školské právnické osoby, které mohou přímo čerpat podporu. Vedle toho byla max. míra dotace pro kraje a jejich příspěvkové organizace navýšena na 60 % uznatelných výdajů (kraje mohou za určitých okolností dosáhnout i na vyšší, 75% míru podpory).
Samozřejmě, nový ŽIVEL přinesl i spoustu dalších dílčích změn, jež jsou motivovány kontinuální snahou zajistit, aby následky živelních pohrom byly co nejméně citelné. Vznikl tak spolehlivý nástroj resilience bez ohledu na charakter výzev, s nimiž nás bude příroda v budoucnu konfrontovat.
