Ostrava se proměňuje z průmyslového centra na město, které úspěšně propojuje kulturní, vzdělávací, technologické a turistické funkce. Živým důkazem je především Dolní oblast Vítkovic, která už rozhodně není jen památkou na minulost.
V době největšího rozmachu v minulém století byly Vítkovické železárny chloubou českého průmyslu. Postupný útlum se ale v 90. letech nevyhnulani jim a celému ostravskému regionu. V roce 1998 byla v Dolní oblasti Vítkovic (DOV) ukončena výroba surového železa a koksu, a prakticky celá tato lokalita společně s dolem Hlubina byla prohlášena za Národní kulturní památku (NKP). To ji bohužel ale neochránilo před chátráním.
Záchrany industriálních a technologických objektů se ale ujalo zájmové sdružení Dolní oblast Vítkovice, které se snaží vrátit život celému areálu. Pod názvem Nové Vítkovice zde v posledních letech vyrůstá unikátní naučný a vzdělávací komplex s širším společensko-kulturním využitím.
V letech 2008 až 2012 byly za pomoci evropských peněz postupně rekonstruovány tři základní objekty. V prvé řadě jde o bývalou energetickou ústřednu. V ikonickou šedesátimetrovou vyhlídku Bolt Tower se zase proměnila Vysoká pec č. 1. A plynojem z roku 1924 je i díky architektovi Josefu Pleskotovi moderním multifunkčním centrem GONG.
Náklady na obnovu tří částí se vyšplhaly na půl miliardy korun. Z toho částkou 413 milionů korun přispěla Evropská unie prostřednictvím Integrovaného operačního programu (IOP). „Bez finanční podpory z evropských fondů by celý areál DOV nevstal z popela. Jen by chátral a proces jeho revitalizace by byl velmi pomalý, jestli vůbec nějaký,“ říká Jiří Hudec, vedoucí odboru strategického rozvoje na ostravském magistrátu.
Lákadlo pro odborníky i laiky
S přímou podporou evropských peněz se průmyslový brownfield postupně mění na atraktivní zónu a jedno z nejnavštěvovanějších míst v regionu i celém Česku.
Revitalizace v areálu se dočkalymi další objekty, mj. výklopna a mlýnice, jež obohatily další část NKP o expozici Cesta uhlí a experimentální dynamickou expozici Futureum. Dříve ryze výrobní objekty získaly novou funkci, která láká i odbornou veřejnost. „Proměnili jsme původní zatopenou a zdevastovanou ruinu výklopníku a mlýnice černého uhlí v kreativní centrum otevřené lidem. Vytvořili jsme laboratoř, možná přímo Living Lab (pozn.: Otevřený inovační ekosystém v reálném životním prostředí), která je sama o sobě velkým a otevřeným experimentem,“ dodává Antonín Šimčík, který se na realizaci projektu podílel.
V areálu DOV dnes funguje několik desítek nejrůznějších institucí a provozů, na které jsou navázány desítky dalších firem, podnikatelů, živnostníků. Vedle aktivit společensko- vzdělávacích, kulturních a rekreačních jsou tu například hudební studia, umělecké ateliéry a několik gastroprovozoven– od kaváren až po pekárnu. Své sídlo sem, do památkově chráněné budovy Nových koupelen, kterou čeká přestavba, přesune také nápojářská skupina Kofola. Ta by zde ráda od roku 2027, pokud půjde rekonstrukce podle plánu, měla sídlo i muzeum věnované historii značky. Také na této přestavbě podle návrhu Josefa Pleskota se budou podílet evropské dotace.
Ostravská metropolitní oblast
Ostravská metropolitní oblast (OMO) je tvořena územím 6 statutárních měst a jejich zázemím. Mezi městy a obcemi existují silné vzájemné každodenní interakce. Toto území se stále potýká s nižší mírou vzdělanosti a stálým odlivem mladých a patří k strukturálně postiženým územím, na kterých probíhá restrukturalizace průmyslu a energetická transformace.
Jádrová města: Ostrava, Opava, Havířov, Frýdek-Místek, Karviná, Třinec
Počet obcí: 172
Počet obyvatel: 965 tisíc
Rozloha: 710 km²
Celá metropolitní oblast
Nejde jen o obnovu bývalé průmyslové oblasti, ale o proměnu celé Ostravské metropolitní oblasti (OMO), s jejíž obnovou pomáhají tzv. Integrované územní investice ITI. Ty představují účinný nástroj, jak mohou města a jejich okolí plánovat, a hlavně financovat projekty, jež zlepšují dopravní situaci, životní prostředí, kulturu nebo sociální a vzdělávací infrastrukturu.
Tím, že jde o ucelený a komplexní plán, dochází i k efektivnějšímu využívání evropských financí. V minulém programovém období jen v rámci ITI podpořil IROP 209 projektů za 2,9 miliardy korun. V aktuálním období do oblasti OMO prostřednictvím
IROP míří finance ve výši přes 4,2 miliardy korun, podpory se již dočkalo 120 projektů za 1,8 miliardy korun, přičemž další za více než 2 miliardy jsou v různých stádiích přípravy a realizace. Celkem je přitom pro Česko na financování projektů ITI pro období 2021—2027 vyčleněno v IROP 24,4 miliardy korun.
Všechny projekty spojuje jeden zásadní prvek – integrované řešení. Místo izolovaných zásahů se revitalizace Dolní oblasti Vítkovic opírá o propojení kulturní, vzdělávací, technologické a turistické funkce. Tato synergie zvyšuje atraktivitu celého areálu.
