Česko má největší síť knihoven na světě. Jejich modernizace by se neobešla bez
evropských prostředků, které pomáhají zachovat naše kulturní dědictví.
Půjčit si knihu o půlnoci? Ve Vsetíně to už není žádný problém! Kdo si pamatuje starou knihovnu na Dolním náměstí, ví, že to byla tak trochu „úniková hra“. Oddělení roztroušená v pěti patrech, malý výtah a bloudění mezi kancelářemi firem. To už je ale minulost. Na konci loňského listopadu se slavnostně otevřela kompletně zrekonstruovaná Masarykova veřejná knihovna jako součást unikátního propojení hned tří projektů, na němž se mj. podílelo i Centrum pro regionální rozvoj (CRR). Z IROP na ně putovalo celkem 96,2 milionu korun, jen na přestavbu knihovny šlo 64,2 milionu a dalších 26 milionů korun pak na její vybavení.
„Vsetín už získal z IROP spolu s těmito projekty podporu v celkové výši přes 245 milionů Kč. Šlo například o úpravu prostoru před nádražím nebo vybudování hned několika cyklostezek. Zásadní modernizace knihovny je ale projektem objemově největším,“ podotýká Lenka Kolářová, ředitelka zlínské kanceláře CRR.
Hravé místo na půdě
Proměnou díky podpoře z IROP prošla nedávno i knihovna v Teplicích. Po roce rekonstrukčních prací získali tamní obyvatelé krásné prostory v podkroví Grohmannovy vily, kde knihovna sídlí už od roku 1946. Dříve nevyužívaná půda se proměnila v krásné, hravé místo, které je určeno dětem i dospělým. V nových prostorách mají k dispozici pohodlné čtecí koutky, interaktivní prvky i zázemí pro workshopy a vzdělávací programy. Knihovna myslela i na přístupnost – nový výtah a zrekonstruované sociální zařízení umožňují, aby se tam bez potíží dostali opravdu všichni.
„Knihovna už dávno není jen místem pro půjčování knih. Chceme, aby byla prostorem pro setkávání, vzdělávání a inspiraci. V modernizovaných prostorách nabídneme pestrý program pro všechny generace,“ doplňuje její ředitelka Martina Doležalová. Podle jejích slov náklady na modernizaci dosáhly téměř 41 milionů korun, z nichž 33,2 milionu pokryly peníze z IROP.
Dědictví první republiky
Zmíněné příklady jsou jen zlomkem využití evropských prostředků pro podporu a rozvoj čtenářské obce v Česku. Ostatně málokdo asi ví, že u nás máme jednou z nejhustších sítí knihoven na světě. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) poskytovalo na konci loňského roku v Česku veřejné knihovnické služby 6 001 knihoven včetně poboček. Jedná se o dědictví Zákona o veřejných knihovnách obecních z roku 1919, který nařídil každé politické obci zřídit veřejnou knihovnu. Tento systém dodnes představuje mimořádnou příležitost pro kulturní rozvoj České republiky.
A na další život knihoven, aby mohly sloužit čtenářům i v 21. století, míří také evropské peníze. V aktuálním programovém období se díky nim už modernizovalo 99 knihoven, na které EU přispěla více než 1,5 miliardy korun.
„Například v Ústeckém kraji je v přípravě hned 7 projektů s podporou téměř 409 milionů korun. Když vidíme, jak se papíry a čísla proměnily ve skutečný prostor, který bude sloužit lidem, je to skvělý pocit,“ doplňuje Viktor Kruml, ředitel ústecké pobočky CRR.
Šance pro další projekty
Z evropských fondů míří do podpory kulturního dědictví, posilování úlohy kultury a cestovního ruchu finance dlouhodobě. Pro programové období 2021–2027 do této oblasti určena celková částka 8,8 miliardy korun. Samotných knihoven se v tomto období týkají tři výzvy. Dvě jsou už uzavřeny, přičemž pro knihovny v nich bylo připraveno z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) v méně rozvinutých regionech (MRR) a přechodových regionech (PR) celkem 938 milionů korun. V 1. výzvě IROP – Knihovny – SC 4.4 (MRR) – 528 mil. Kč; ve 2. výzvě IROP – Knihovny – SC 4.4 (PR) – 410 mil. Kč).
Dosud stále otevřená je 16. výzva IROP – Knihovny – SC 4.4 (ITI), která je zaměřena na podporu integrovaných projektů realizovaných na území metropolitních oblastí a aglomerací, které spadají do kategorií MRR i PR. Žadatelé mohou až do konce roku 2027 podávat žádosti podporu. Celková finanční alokace výzvy činí 827,49 milionů korun, přičemž už bylo z alokace vyčerpáno více než 86 procent.
I v minulém programovém období se díky eurofondům podařilo knihovny podporovat. Díky IROP získala péče o knihovny a písemné památky významnou podporu. Jen krajské knihovny dostaly v letech 2014 až 2020 z evropských peněz celkem více než 746 milionů korun.
Úspěch ze Žďáru nad Sázavou
Vedle finanční podpory pak existuje pro města a obce jistá nepeněžní motivace. Je jí soutěž Městská knihovna roku, kterou už 16krát po sobě vyhlásil Svaz knihovníků a informačních pracovníků. Cílem této soutěže je ocenit nejlepší české knihovny, které jsou provozovány či zřizovány městy, a motivovat je k rozšíření a zkvalitnění veřejných knihovnických a informačních služeb.
V loňském roce bylo na toto prestižní ocenění nominováno devět knihoven. Hlavní cenu získala Knihovna Matěje Josefa Sychry ve Žďáru nad Sázavou, která představuje výjimečný objekt, na jehož přestavbu také přispěly prostředky z IROP. Architekt Petr Baletka proměnil interiér knihovny v moderní prostor plný designového osvětlení, velkých kulatých stolů a příjemných odpočinkových zón.
„Knihovny dnes nejsou jen místem, kde si lidé půjčují knihy. Stávají se komunitními centry, která nabízejí široké spektrum aktivit a služeb. Naším cílem je, aby se knihovna stala centrem setkávání, vzdělávání a inspirace pro všechny věkové kategorie,“ podotkl při znovuotevření knihovny na konci roku 2024 starosta Žďáru nad Sázavou Martin Mrkos.
