Architektonická soutěž není komplikací, ale příležitostí. To bylo jedno z klíčových sdělení konference Centra pro regionální rozvoj, která se uskutečnila na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Do auditoria dorazilo více než padesát starostů, architektů a odborníků na veřejné zakázky, aby sdíleli zkušenosti s nástrojem, který dokáže měnit tvář měst a obcí v souladu s estetikou, funkčností i udržitelností.
„Soutěž je pro osvícené a odvážné investory. Je komplikovanější, ale vede k lepším výsledkům,“ připomněl hned v úvodu generální ředitel CRR Petr Štěpánek. Podle něj by se mělo stát samozřejmostí, že vyhlašování architektonických soutěží bude povinnou součástí zadávání veřejných zakázek. Klíčovou podmínkou je pak kvalitní zadání a účast nezávislých odborníků v porotě.
Legislativní rámec přiblížil David Dvořák z ministerstva pro místní rozvoj. Upozornil na povinnosti zadavatelů a zdůraznil, že soutěž dává šanci nejen vybrat nejlepší návrh, ale i navázat spolupráci s vítězným týmem při dalším projektování. „Architektonická soutěž není jen o estetice. Je to nástroj transparentní, spravedlivý a hlavně dlouhodobě přínosný,“ uvedl Dvořák. Jak vypadají výsledky architektonických soutěží v praxi, ukázali Jindřich Nový z Kanceláře architekta města Zlína a Ondřej Vysloužil s Markétou Opělovou z ostravského ateliéru MAPPA. Soutěže podle nich proměňují zanedbané lokality v kvalitní veřejná prostranství a pomáhají nastavovat systematický rozvoj města. A i když jsou časově náročnější, výsledkem je vyšší kvalita a pozitivní odezva veřejnosti.
Kontrolní pohled nabídla Eva Marečková z brněnské pobočky CRR, která shrnula problematické aspekty při zadávání soutěží o návrh včetně rozhodovací praxe ÚOHS.. Na závěr Lenka Kolářová, ředitelka pořádající zlínské pobočky, představila přípravu nového programového období 2028–2034. Zdůraznila, že i v budoucnu budou evropské prostředky směřovat na udržitelnost, kvalitu života a inovace. „Je to užitečný nástroj, který přináší dlouhodobý užitek obcím i jejich obyvatelům. Je potřeba jej naplno využít, aby byly investice do veřejného prostoru smysluplné a po všech stránkách funkční,“ uvedla Kolářová.
Nejčastější chyby zadavatelů
1. Nedodržení zákonných postupů při zahájení SoN
2. Nezákonné použití JŘBU navazujícího na SoN
3. Nedostatečná nezávislost členů poroty
4. Nejasná nebo příliš obecná hodnoticí kritéria
5. Nedostatečné odůvodnění hodnocení návrhů
6. Nesprávné vymezení předmětu JŘBU navazujícího na SoN
Pozn.: SoN = soutěž o návrh, JŘBU = jednací řízení bez uveřejnění
