Česko i Slovensko nutně potřebují více vědců. Především proto, aby se vymanily z role levných montoven. Vladimír Šucha, který
v minulosti vedl Společné výzkumné centrum – vědeckou a znalostní službu Evropské komise – vysvětluje, jak k rozvoji vědy přispívají evropské peníze nebo proč je nutné nabídnout mladým vědcům takové podmínky, aby neodcházeli do zahraničí.
Potřebujeme v Česku a na Slovensku více vědců?
Ano, jednoznačně potřebujeme více vědců. Pokud chce země v 21. století prosperovat, nemůže být pouze montážní halou pro zahraniční firmy. To se týká zejména Slovenska, které se stalo typickou ekonomikou s nízkými mzdami závislou na zahraničních investicích do automobilového průmyslu. Česká republika se z této pasti částečně dostala, ale ani v ní není situace ideální. Musíme vytvářet vlastní technologie, vlastní produkty, vlastní přidanou hodnotu. A k tomu potřebujeme lidi, kteří umí objevovat, vynalézat a inovovat.
Jak si je tedy vychováme?
Investicemi do základního vzdělávání – modernizací laboratoří, podporou předmětů STEAM (Věda, Technologie, Inženýrství, Umění a Matematika) již od základních škol. Atraktivními kariérní podmínkami. Propojením univerzit s praxí, to znamená stáže v mezinárodních laboratořích, spolupráce s průmyslem. Nebo popularizací vědy. Musíme mladým lidem ukázat, že věda může být zajímavá a finančně atraktivní kariéra.
Jakým způsobem nám v tom pomáhají evropské fondy?
Evropské fondy jsou pro Českou republiku a Slovensko životně důležité, využíváme je ale různě efektivně. Klíčové jsou zejména evropské strukturální a investiční fondy, z nichž lze financovat velké výzkumné infrastruktury. Česká republika je využívá strategicky lépe než Slovensko. Investovala například do laserového centra ELI Beamlines, které patří mezi významné evropské výzkumné infrastruktury a přitahuje nejlepší vědce z celého světa.
Slovensko žádnou takovou infrastrukturu světového významu nevybudovalo, což je velká škoda a promarněná příležitost. Bez evropských fondů by náš výzkum byl výrazně chudší a izolovanější.
Kde se můžeme v rámci zemí EU inspirovat?
Pro obě země může být dobrým příkladem Irsko ve strategickém využití evropských fondů. Irsko dokázalo v posledních desetiletích systematicky investovat evropské prostředky do výzkumné infrastruktury a vybudovalo si pozici významného technologického centra, které přitahuje mezinárodní firmy i nejlepší vědce.
Jak hodnotíte stipendijní program Evropské unie Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA) podporující mobilitu a další profesní růst mladých výzkumníků?
Program je jedním z nejúspěšnějších evropských programů a jednoznačně nejdůležitější součástí programu Horizont pro Slovensko a Česko, protože investuje do lidských zdrojů – do samotných vědců. Umožňuje mladým vědcům získat mezinárodní zkušenosti, financuje kvalitní výzkumné projekty a vytváří mezinárodní sítě spolupráce.
Měla by EU aktivně bránit odlivu mozků do třetích zemí se špičkovým výzkumem?
Současná doba se vyznačuje globálním bojem o talenty, které jsou klíčem k úspěchu a dlouhodobé prosperitě zemí i regionů. EU by ale neměla aktivně bránit odlivu mozků do třetích zemí zákazy ani překážkami, protože by to situaci jen zhoršilo a mohlo by to vést k ještě větší frustraci talentovaných lidí.
Je důležité rozlišovat mezi zdravou cirkulací mozků a jejich masivním odlivem. Zde vidím obrovský rozdíl mezi Českem a Slovenskem. Na Slovensku odliv mozků už dlouhodobě překračuje únosnou úroveň, především zásluhou nevýkonných univerzit, které nejsou schopné přilákat ani slovenské studenty. Je to jeden z nejzávažnějších problémů slovenské společnosti.
Vydává EU na podporu výzkumu a inovací dostatek finančních prostředků? Program Horizont Evropa se označuje za jeden z největších programů na světě na podporu vědy a inovací na světě.
Program s rozpočtem 95 miliard eur je skutečně největším programem na podporu výzkumu a vývoje na světě. Paradoxně ale představuje jen malé procento kumulativních výdajů na výzkum v celé EU.
Problém Unie nespočívá pouze v celkovém nedostatku finančních prostředků na výzkum a vývoj, ale především ve fragmentaci evropského výzkumného prostoru. Národní zdroje nejsou téměř nijak koordinovány. Vzniká jen málo nadnárodních týmů, čímž EU ztrácí možnost pracovat na velkých projektech, které by mohly konkurovat americkým nebo čínským iniciativám.
Má se evropská sedmadvacítka zaměřit na vědecké obory, ve kterých má šanci být globálním lídrem?
Rozhodně, protože rozptylování zdrojů do všech oblastí vede k průměrnosti. EU má komparativní výhody v několika klíčových oblastech. Zelené technologie jsou přirozenou doménou Evropy – obnovitelné zdroje energie, vodíkové technologie, cirkulární ekonomika a udržitelné materiály.
Také investice do výzkumu a vývoje v oblasti umělé inteligence považuji za klíčové pro EU.
Biotechnologie a medicína představují další silnou stránku, zejména personalizovaná medicína, genové terapie a zdravé stárnutí. Vesmírný výzkum je oblastí, kde má EU již nyní silné postavení díky programům jako Galileo a Copernicus.
Potřebujeme také regionální inovace, které řeší konkrétní problémy lidí a komunit. Místní inovace také potřebují podporu v oblasti výzkumu, protože často přinášejí nejrychlejší praktické výhody pro občany.
Vladimír Šucha
V letech 2022 až 2024 byl vedoucím zastoupení Evropské komise na Slovensku. Od roku 2012 řídil Společné výzkumné centrum – vědeckou a znalostní službu Evropské komise. Předtím strávil šest let na pozici ředitele v Generálním ředitelství Evropské komise pro vzdělávání a kulturu. V letech 2005 až 2006 zakládal Agenturu na podporu výzkumu a vývoje v Bratislavě. Je řádným profesorem na Slovensku a hostujícím profesorem/vědcem na různých akademických institucích v zahraničí. Aktuálně je hostujícím profesorem na Evropském univerzitním institutu ve Florencii. Publikoval více než 100 vědeckých prací v recenzovaných časopisech.
