Rozvoj regionů má být vnímán jako příležitost financovat nové projekty nejen formou přímých dotací, ale větším zapojením finančních nástrojů nebo lepší kombinací národních zdrojů a investic.
Na úvod konference Regiony 4.0, jejímž cílem je debata o budoucnosti regionů v České republice, vystoupil ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek. Připomenul, že se ministerstvo společně s Centrem pro regionální rozvoj připravuje na snížení objemu prostředků z EU po roce 2027. „I když tu máme dvacet let fondu soudržnosti, jehož hlavním cílem bylo snižovat rozdíly mezi regiony, v některých případech se pomyslné nůžky ještě více rozevírají,“ varoval ministr a dodal, že je rozvoj regionů potřeba podporovat i napříč vládními resorty.
Plán pro regiony příležitostí
Také z toho důvodu vznikl Plán pro Reginy příležitostí, který si klade za cíl propojit spolupráci regionů, krajů, ministerstev a vlády. I když se od roku 2028 finanční prostředky EU pro regiony sníží, je nutné více využívat finanční nástroje. „S nimi se dá udělat mnohem více užitku, pokud je používáte správně a s opakovaným využitím finančních prostředků,“ zdůraznil.
Podrobnosti o výši objemu peněz pro víceletý finanční rámec od roku 2028 budou známy nejdříve v druhé polovině tohoto roku. „Rozpočet bude nižší. Pokud jsou nyní prostředky z EU pro rozvoj regionů na úrovni jedné třetiny, odhaduji, že se dostaneme na jednu čtvrtinu,“ uvedl ministr Kulhánek během konference. Jedním z řešení je spolufinancování úvěrů pro regiony.
V případě Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje často regionální operační programy nahrazují prostředky z Fondu pro spravedlivou transformaci. „To je věc, která nás trápí a budeme chtít tomu předcházet v dalším období po roce 2027,“ vysvětlil Petr Kulhánek.
Co jsou a jaké mají výhody finanční nástroje
- Finanční nástroje mají nejčastěji podobu úvěrů, záruk a kapitálových vstupů, které podporují ekonomicky životaschopné projekty.
- Oproti dotacím mají finanční nástroje pro příjemce řadu výhod – jsou méně náročné na administraci a vyřízení žádosti je rychlejší.
- Podporu pomocí finančních nástrojů lze kombinovat i s finančním příspěvkem, případně dotacemi.
- Zásadním plusem je to, že je možné finanční prostředky znovu použít a podpořit více projektů. Podpora z veřejných zdrojů pomáhá také financování ze soukromých zdrojů.
- Upozorňuje se na pákový efekt, kdy spolupráce s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) ukazuje, že jedna koruna vložená od MMR přinese čtyři koruny soukromých zdrojů do investičních projektů samospráv.
Regiony jsou příliš závislé na unijních penězích
Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník hovořil o možnosti chytrého financování rozvoje regionů, zejména ve formě kombinace dotací, národních zdrojů a podpory investic. Kohezní politika se také na úrovni vedení EU výrazně mění. Česko je ze všech členských zemí nejvíce závislé na evropských prostředcích směřujících do regionů, které tvoří 43 procent celkových investic.
Revize kohezní politiky se týká i zbývající alokace prostředků pro období 2021 až 2027. Klade se větší důraz na posílení konkurenceschopnosti firem a dekarbonizaci včetně menších sídel.
Podpora dostupných bytů
Další prioritou je cenově dostupné bydlení. V této oblasti Česko rovněž zaostává, prohlásil Zahradník. Nově má výstavbu bytů podporovat i Evropská investiční banka (EIB). Má vzniknout nový finanční nástroj, který bude kombinovat zdroje kohezní politiky s těmi pocházejícími z EIB a z dalších finančních institucí včetně národních rozvojových i soukromých komerčních bank.
Všechny nové projekty, které budou reagovat na strategické priority EU, mají mít nárok až na 30 procent úrovně předběžného financování. Navíc investice do strategických priorit budou pokryty až 100 procenty ze zdrojů EU, což platí pro všechny regiony. „Tímto způsobem se mají všechny subjekty motivovat přeorientovat na tyto oblasti,“ dodal.
Zahradník navíc zdůraznil, že i přes to, že se celkový objem prostředků pro kohezní politiku od roku 2028 sníží, díky většímu zapojení finančních nástrojů nemusí dojít k faktickému poklesu financí, pokud se dobře nastaví podmínky pro větší zapojení národních a komerčních subjektů.
Evropská perspektiva
Pohled na financování regionů a obcí z evropské perspektivy přinesl Jáchym Hercher, ekonomický poradce zastoupení Evropské komise v ČR. Přiznal, že zatím nikdo neví, kolik peněz bude v evropském rozpočtu pro období 2028 až 2034, protože se celkový objem financí musí teprve v rámci unijní sedmadvacítky vyjednat.
Nutností je nicméně reforma financování regionů v tom smyslu, že se ve větší míře zapojí finanční nástroje a zjednoduší se administrace projektů například vykazováním nákladů. Finanční nástroje mohou fungovat i na principu minimální dostačující podpory. „Cílem je, aby se daný projekt uskutečnil s minimální investicí. Lze toho dosáhnout vyšší spoluúčastí, půjčkou místo dotace nebo úvěrem s nižší úrokovou sazbou,“ upřesnil Hercher.
Výhodou je, že se zvýší zainteresovanost příjemců prostředků, podpoří se více projektů a povede to také k menší motivaci prostředky zneužít. Další možností je zapojení soukromých bank, které mají dostatek poboček v jednotlivých regionech. Žádost o půjčku může připomínat jednání o udělení hypotéky.
Že je nutné zapojení finančních nástrojů posílit, dokládají i čísla. V minulém rozpočtovém období Česká republika využívala finanční nástroje ze čtyř procent objemu strukturálních fondů a byla tak na polovině průměru celé EU. Nyní to jsou pouhá tři procenta.
3 %
Finanční nástroje používá Česko v celkovém objemu čerpání prostředků ze strukturálních fondů minimálně.
43 %
Česko je z členských zemí EU nejvíce závislé na evropských prostředcích směřujících do regionů, tvoří 43 procent celkových investic.
100 %
Investice do strategických priorit budou pokryty až sto procenty ze zdrojů EU, nárok na ně mají všechny regiony.
