Do zdravotnictví se stále více prosazují chytré technologie, které pomáhají lékařům, ale hlavně i pacientům.
Dostat do českého zdravotnictví ve větší míře digitální technologie je úkol, o kterém se stále větší naléhavostí hovoří celá řada tuzemských lékařů. Jedním z příkladů, jak by mohla digitalizace tuzemského zdravotnictví prakticky vypadat naznačuje projekt, který vznikl v Sociálních službách Šebetov.
Ten jako jeden z prvních v českém prostředí prakticky ukazuje, jak lze propojit zdravotní péči, telemedicínu, asistivní technologie a 5G síť v každodenním provozu pobytové sociální služby. Vzniklo tak komplexní telemedicínské řešení, které zlepšuje dostupnost zdravotní péče přímo v zařízení. Zároveň umožňuje efektivnější dlouhodobé sledování klientů, podpoří rychlou reakci na akutní situace a současně sníží tlak na zdravotnický systém, zejména na zdravotnickou záchrannou službu a urgentní příjmy.
„Pro nás bylo důležité získat nástroj, který pomůže našim klientům s ohledem na jejich důstojnost cítit se bezpečněji a zároveň zvýší kvalitu péče v každodenním provozu. To vše s důrazem na kybernetickou bezpečnost a ochranu citlivých zdravotních dat,“ uvedla Eva Kalová, ředitelka Sociálních služeb Šebetov. Projekt za více než 10,4 milionu korun byl financován z fondů EU prostřednictvím Národního plánu obnovy a jeho projektový management zajistila Jihomoravská agentura pro veřejné inovace (JINAG).
Data jako klíč
V Šebetově funguje vícevrstvé řešení, které propojuje několik navzájem se doplňujících částí. Základ tvoří telemedicínská platforma pro sběr, ukládání, zobrazení a sdílení zdravotních dat. Ta běží v cloudovém prostředí, je dostupná v českém jazyce a je napojená na další systémy. Díky tomu se naměřené hodnoty propisují do dokumentace a snižuje se administrativní zátěž personálu.
„Zatímco dřív musely všeobecné sestry obcházet klienty s měřením tlaku, teploty či saturace kyslíkem v krvi a pak vše ručně zapisovat do listinných dokumentů, nyní mají na sběr všech dat jeden přístroj a jednu platformu,“ dodává ředitelka Kalová.
Další část tvoří diagnostické sestavy, které umožňují okamžité nebo distančně podporované vyšetření klienta. Na ně navazuje systém dlouhodobého monitorování založený na nositelných zařízeních, senzorických podložkách a bezdrátových senzorech pohybu. Celý systém propojuje mobilní gateway a 5G konektivita, které zajišťují bezpečný a spolehlivý přenos dat mezi jednotlivými zařízeními a centrální platformou.
Standardizace dat
Přenést data do digitálního prostoru je jedním z neduhů českého zdravotnictví. Moderní technologie navíc naráží na bariéru zastaralých nemocničních systémů, což v zásadě dělá přenositelnost dat nemožnou. Odborníci se shodují, že je nezbytné vybudovat celonárodní systém eHealth, který propojí poskytovatele, nastaví jednotné standardy a zajistí bezpečné sdílení dokumentace.
„Do budoucna nás ve zdravotnictví čeká stále větší důraz na inovace, data, umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost. To sebou přinese i potřebu systémové transformace zdravotnictví, kdy by přínos mohly i nadále hrát evropské zdroje. Právě ty dnes stále více podporují digitalizaci, sdílení dat, prevenci a větší propojení zdravotních a sociálních služeb. To jsou změny, které mají dlouhodobý dopad na fungování celého systému,“ upozorňuje Kateřina Grygarová, ředitelka odboru evropských fondů a investičního rozvoje ministerstva zdravotnictví.
Rostoucí využití technologií a zlepšující se lékařská péče však přináší jeden paradox a to, že roste i počet pacientů. Částečně je to i důsledek demografického vývoje a stárnutí populace. V Česku (i v dalších zemích) bude přibývat lidí, kteří budou vyžadovat péči.
Digitalizace a využití inovativních postupů jsou proto v současném zdravotnictví nezbytné. I přes stále častější využívání technologií vždy zůstane základem zkušený klinický přístup k pacientovi, shodují se odborníci. Výše zmíněný příklad z Šebetova ale ukazuje, že dobře zavedené inovace mohou zvyšovat kvalitu života klientů i usnadňovat práci personálu.
