S ministryní pro místní rozvoj Zuzanou Mrázovou jsme si povídali o nové stavební legislativě, která postupně začne již brzy platit. Rozebrali jsme také, jak chce komplexně řešit dostupné bydlení. „Jedním z cílů je pomoci aktivovat byty, které jsou dnes volné a nejsou na nájemním trhu.“
Zuzana Mrázová
ministryně pro místní rozvoj ČR
Má bohaté odborné zkušenosti z oblasti územního plánování, regionálního rozvoje i řízení investic ve veřejné správě. Vystudovala regionální geografii na UK v Praze. Deset let působila ve vedení města Bílina, z toho sedm let jako starostka. Byla aktivní členkou řady významných regionálních struktur v Ústeckém kraji. Na podzim 2025 byla zvolena poslankyní a jmenována ministryní.
Co by měla stavebníkům a úřadům přinést nedávno prezidentem podepsaná novela stavebního zákona?
Hlavním cílem této novely je zkrátit schvalovací procesy, omezit zbytečnou administrativu a poskytnout stavebníkům i investorům předvídatelnost a vyšší právní jistotu. Pro české stavebnictví to představuje zásadní posun k celkově větší čitelnosti, k omezení duplicitního posuzování a k efektivnější koordinaci veřejných zájmů.
Stavební zákon bude sloužit k vytváření podmínek pro bydlení, podnikání a rozvoj sídel.
Reforma má do praxe vstupovat postupně. Kdy pocítíme první konkrétní změny?
První milník nastane už 1. prosince 2026, kdy díky takzvané předsazené účinnosti vstoupí v platnost opatření ke zjednodušení procesů pro všechny typy staveb. Jde o změny, které nevyžadují žádné organizační přesuny. Patří sem například požadavek na přiměřenost při ochraně veřejných zájmů.
Stavební zákon bude sloužit k vytváření podmínek pro bydlení, podnikání a rozvoj sídel. Pokud územní plán počítá s nějakým typem staveb, jako jsou rodinné domy, obchody, komunikace či sportoviště, nebude se již muset znovu prokazovat, že takový typ stavby do území patří. Úřady mají hledat způsob, jak záměr umožnit, a případné chráněné hodnoty zajistit vhodnými podmínkami či kompenzačními opatřeními v projektu.
Co dalšího se mění?
Dále vstupují v platnost pevné lhůty. Pro vyjádření správců dopravní a technické infrastruktury platí základní třicetidenní lhůta, jejímž marným uplynutím vzniká ve vymezených případech fikce souhlasného vyjádření bez podmínek.
Pro vyšší předvídatelnost pak platí pravidlo, že se splnění podmínek posuzuje ke dni podání žádosti, takže případné pozdější změny předpisů či norem projekt neohrozí v odvolacím ani v kolaudačním řízení. Stavebníci si navíc budou moci vyžádat předběžnou informaci a k žádosti připojit návrh na rozhodnutí o záměru včetně odůvodnění. Pokud by hrozilo zamítnutí žádosti, stavební úřad musí stavebníka předem seznámit se svými předběžnými závěry, dát mu možnost reagovat a případné vady odstranit. Tato opatření mají zamezit opakovanému vracení záměrů a šetřit kapacity úřadů i projektantů.
Byrokratická zátěž klesne
Jak se mění rozdělení odpovědnosti mezi projektantem a stavebním úřadem?
Po novele již bude zcela nesporné, že vysoce odborné technické požadavky na stavby, jako je například požární bezpečnost, statika, rozvody elektřiny či tepelná stabilita, jsou výhradní odpovědností specializovaného projektanta. Stavební úřad nemá fungovat jako projektant v záloze. Jeho úkolem je kontrolovat soulad se zákonem, tedy například s územním plánem, ujistit se, že existuje právní titul k využití pozemků pro záměr nebo že je dokumentace zpracovaná v souladu se zákonem.
Mění se nějak i samotný závěr výstavby a kolaudace?
Ano, zrychlení se dočká i samotný závěr výstavby. Lhůta pro závěrečnou kontrolní prohlídku se zkracuje ze třiceti na patnáct dnů a odvolání proti kolaudačnímu rozhodnutí již nemá odkladný účinek, což zabrání víceletým průtahům z obstrukčních důvodů. Nově lze navíc kolaudaci a zkušební provoz získat i od autorizovaného inspektora. Toto opatření reaguje na stav, kdy stavebníci museli čekat na uvolněnou kapacitu úřadu a nemohli hotové stavby užívat ani plnit závazky vůči bankám, dodavatelům a zaměstnancům. Ministerstvo již nyní připravuje vzory a intenzivně školí všechny úřady.
Pokud chceme mít skutečně dostupné bydlení, musíme řešit mnohem více opatření a oblastí současně.
Kdy přijdou na řadu větší organizační změny a nová soustava úřadů?
Druhý krok nastane od 1. ledna 2027, kdy navážou organizační změny a nová soustava úřadů. Nejvýraznější změnou je přenesení územního plánování do samostatné působnosti obcí a povolování vyhrazených a strategických staveb do působnosti Úřadu rozvoje území.
V obou agendách se výrazně snižuje současná byrokratická zátěž. Úřad rozvoje území (URU) přebírá koordinované a integrované řízení u vyhrazených a strategických staveb, kam patří strategické stavby dopravní a technické infrastruktury, ale nově také velké nemocnice či stavby pro hromadné bydlení. Krajská a detašovaná pracoviště URU pak začnou naplno působit od 1. ledna 2028.
Přechodné období pro používání dosavadních i nových informačních systémů se prodlužuje do 31. prosince 2030, což zajišťuje provozní kontinuitu a čas na důkladné otestování digitálních nástrojů.
Pilíře dostupného bydlení
Paní ministryně, jak se díváte na problematiku dostupného bydlení?
Jak jsme slíbili v programovém prohlášení vlády, dostupné bydlení je pro nás prioritou. Musíme si však v první řadě uvědomit, že nejde o jeden pilíř, nástroj nebo jediný dílek skládačky. Pokud chceme na konci mít skutečně dostupné bydlení, musíme řešit mnohem více opatření a oblastí současně. Tyto pilíře jsem si rozdělila do čtyř základních oblastí, kterými jsou legislativa, financování, poradenství a ostatní navazující opatření.
Jaké legislativní úpravy mimo stavební zákon chystáte?
V návaznosti na programové prohlášení vlády řešíme novelizaci zákonů souvisejících s družstevním bydlením, kde chceme efektivnější nástroje pro jeho vznik i fungování a chceme umožnit vznik seniorských bytových družstev, jak je běžné ve světě. Tuto úpravu připravujeme již nyní a předpokládáme její předložení vládě ke konci tohoto roku.
Dále řešíme takzvané PPP projekty, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru. Ty jsou u nás zatím taková paní Columbová, protože se o nich dlouho mluví, ale téměř jsme je zatím neviděli (s výjimkou dopravy). Domníváme se, že v bydlení mají obrovský potenciál. Proto se Státním fondem podpory investic (SFPI) připravujeme kompetenční centrum pro PPP projekty v bydlení a příslušné metodiky, přičemž na pilotních projektech po celém Česku ověřujeme postupy, aby vznikl manuál použitelný pro obce.
Zapomenout nesmím ani na zákon o podpoře bydlení, který přináší zásadní systémovou změnu v oblasti sociálního bydlení. Vůbec poprvé vzniká celostátní síť kontaktních míst pro bydlení, která lidem v bytové nouzi nebo lidem ohroženým ztrátou bydlení nabídnou bezplatné poradenství a pomoc na jednom místě. Cílem je, aby se podpora dostala k občanům včas, srozumitelně a co nejblíže jejich bydlišti. Dalším cílem je pomoci aktivovat byty, které jsou dnes volné a nejsou na nájemním trhu.
Pojďme k financování. Jaké peníze a z jakých zdrojů směřují do výstavby nájemních bytů?
Dlouhodobě podporujeme programy dostupného nájemního bydlení. Řada obcí se v minulosti zbavovala svého bytového fondu a nyní chybí startovací byty pro mladé či seniory a pro potřebné profese. Z programu Dostupné nájemní bydlení, financovaného z Národního plánu obnovy (NPO), vznikne pod Státním fondem podpory investic zhruba 2 300 nových dostupných nájemních bytů napříč Českem od nejmenších obcí až po Prahu. Pod Národní rozvojovou bankou se díky podpoře Masarykovy univerzity již staví 114 bytů pro její zaměstnance v kampusu v Brně a Národní rozvojová investiční investuje díky státním a soukromým financím ve výši 1,9 miliardy korun do nákupu dostupných nájemních bytů, převážně v Praze.
Zapojí se do podpory financování také evropské fondy?
Víme, že nejen obce stavět chtějí a mají připravené projekty, proto aktuálně dokončujeme program Dostupné nájemní bydlení 2.0, který co nejdříve předložíme vládě ke schválení. Podařilo se nám vyjednat téměř 6 miliard korun z evropských fondů. Konkrétně se jedná o 2,8 miliardy korun z Integrovaného regionálního operačního programu a 3 miliardy korun z programu Spravedlivá transformace.
Chceme pomoci udržet mladé lidi v regionech, které čelí jejich odchodu.
Kdy bude program Dostupné nájemní bydlení 2.0 spuštěn?
Příjem žádostí plánujeme zahájit počátkem roku 2027. Očekáváme, že díky tomu vznikne po celé republice dalších přibližně 1 600 nových nájemních bytů. Navíc dostupné bydlení prosazujeme jako strategickou prioritu i do příštího evropského období 2028 až 2034.
Úvěry pro mladé
Připravujete také nějaký konkrétní finanční nástroj pro mladé lidi?
Pro tuto skupinu připravujeme program zvýhodněných úvěrů na pořízení prvního bydlení. Budou moci získat zvýhodněný úvěr na akontaci, nákup družstevního podílu nebo na rekonstrukci. V rozpočtu na příští rok na něj plánujeme vyčlenit 129 milionů korun. Tento program spustíme pilotně v hospodářsky a sociálně ohrožených územích, kde je dostatečná kapacita bydlení. Tímto opatřením chceme pomoci udržet mladé lidi v regionech, které čelí jejich odchodu. Rovněž obnovíme bonus za každé narozené dítě pro žadatele o zvýhodněnou půjčku.
Jakou roli hraje v celé strategii poradenství pro obce a partnery?
V oblasti poradenství rozšířil své aktivity především SFPI. V květnu začalo fungovat Kompetenční centrum družstevního bydlení a připravuje se kompetenční centrum pro PPP projekty v oblasti bydlení. Dlouhodobě úspěšný je projekt Obec ON, ve kterém SFPI prostřednictvím svých regionálních center pomáhá obcím s projekty v oblasti bydlení od prvotního záměru až po budoucí správu bytového fondu.
Co přesně spadá do té čtvrté oblasti, jaké další nástroje podle vás mohou pomoci dostupnosti bydlení?
Jedním z možných nástrojů je posilování hromadné dopravy a dopravní infrastruktury. Nedostupnost bydlení je problém regionální. Pokud by například vznikla vysokorychlostní trať do Ústí nad Labem a z něj byste byli rychlovlakem za třicet minut na pražském hlavním nádraží, mohly by dostatečné bytové kapacity ústeckého regionu dobře využívat i lidé pracující v Praze. Dále je potřeba řešit například i nedostatek stavebních materiálů nebo kvalifikovaných zaměstnanců ve stavebnictví. Což jsou témata, která spadají pod jiné resorty než MMR.
Myslíte si, že tyto kroky pomohou deficit na trhu s bydlením pokrýt?
Pokud budou všechny tyto dílky fungovat společně a navazovat na sebe, věřím, že se nám nedostupnost bydlení opravdu podaří vyřešit.
