Spojené nemocnice v Jilemnici a Semilech dokazují, že i menší regionální zařízení mohou hrát ve zdravotnickém systému první ligu. Klíčem k úspěchu je podle předsedy představenstva MUDr. Jiřího Kalenského dlouhodobá vize nezávislá na aktuálních dotačních výzvách.
Nemocnice v současnosti dokončuje ambiciózní projekt nového urgentního příjmu s heliportem a pavilonem X za bezmála půl miliardy korun, na který částečně finančně přispěly také evropské fondy. Nemocnice se už také intenzivně připravuje na období po roce 2028, kdy se unijní podpora změní, říká v rozhovoru předseda představenstva nemocnice MMN a.s. MUDr. Jiří Kalenský.
Jakou máte strategii pro využívání evropských dotací v nemocnicích Jilemnice a Semily?
Nevím, zda to můžeme nazvat strategií. Nicméně po vzniku akciové společnost spojením nemocnic v Jilemnici a v Semilech, i v souvislosti s vývojem zdravotnictví a smluvních vztahů se zdravotními pojišťovnami, jsme nejprve museli přesvědčit akcionáře o nutnosti restrukturalizace a nasměrování společnosti životaschopným směrem. Po odsouhlasení nové strategie byly postupně vytvářeny projektové dokumentace, byly stanovovány jednotlivé priority, a to i v souvislosti s vývojem v oblasti české i evropské legislativy. Všechny tyto činnosti se dějí nezávisle na vývoji v oblasti evropských dotací. Naše nemocnice jsou malé a nemohou si dovolit zaměstnávat experty na různé speciální činnosti související s poskytováním dotací. Proto v oblasti dotací dlouhodobě spolupracujeme s jednou ze společností takzvané „velké čtyřky“ a u menších projektů využíváme i některé menší externí poradce a zpracovatele. Aby projekty byly úspěšné, musí být řádně vysoutěženy. I zde dlouhodobě využíváme služeb jedné ze dvou nejlepších institucí v ČR. A vyskytne-li se výzva, která by našim nemocnicím pomohla, zahájíme všichni společně i s našimi projektovými manažery intenzívní přípravu na podání projektů ke smysluplnému využití evropských finanční prostředků.
Co byste doporučil ostatním subjektům v oblasti zdravotnictví, pokud chtějí být úspěšní při podávání žádostí a čerpání evropských prostředků?
Osobně se domnívám, že mají svůj komplexní rozvoj či obnovu připravovat minimálně ve střednědobém, ale spíše v dlouhodobém výhledu, tedy pět a více let. K tomu doporučuji s předstihem připravit všechny podklady prodiskutované s budoucími uživateli, především tedy se zdravotníky. Určitě nedoporučuji čekat se samotnou přípravou na případné výzvy, ale postupovat tak, jaké jsou potřeby i finanční podmínky, a to i za cenu úvěrů, které i my dlouhodobě využíváme.
Nemocnice Jilemnice využila evropské prostředky také pro vznik nového urgentního příjmu s heliportem, který má být dokončen ke konci tohoto roku. Jak bylo náročné zajistit financování takového projektu?
Samotný urgentní příjem s heliportem je součástí takzvaného pavilonu X, v němž se budou nacházet šatny pro personál, nové JIP boxového typu jako poučení z dob Covidu19, nové prostory pro ortopedické oddělení, které bude přestěhováno ze Semil, s ambulancemi, operačním sálem a JIP. A také prostory pro rozšíření, centralizaci a automatizaci laboratoří a zázemí pro lékařský personál. Celkové náklady se vyšplhají ke 450 milionům korun. K tomu nám banka poskytla úvěr ve výši 350 milionů korun. Dotace by měla činit necelých 34 milionů korun a zbylou část hradí nemocnice ze svých prostředků.
Evropské fondy se podílejí z velké části na financování přístrojové techniky. Jak se vám daří balancovat mezi investicemi do přístrojového vybavení a investicemi do lidí a procesů, které jsou pro provoz nemocnice stejně klíčové?
V dnešních našich podmínkách jsou klíčové investice do lidí a procesů. Mladí absolventi vyhledávají svoji budoucnost spíše ve větších nemocnicích, které jim poskytují snadnější postgraduální přípravu. Proto jsme vytvořili nový PR tým, který se celému procesu věnuje. Najali jsme si headhuntery, zahájili spolupráci se společnostmi, které se intenzívně věnují studentům posledních ročníků, navázali jsme spolupráci se všemi zdravotnickými fakultami, zavedli jsme stipendia a náborové příplatky. S tím úzce souvisí i moderní vybavení přístroji a technikou, které mladí zdravotníci vyhledávají. A po několika málo hubených letech se začíná blýskat na lepší časy. Ale nechci to zakřiknout.
Jakým způsobem evropské peníze zlepšují dostupnost špičkové medicíny v regionech?
Evropské finance přinesly do našich nemocnic významný kvalitativní posun. De facto nám umožňují kontinuální rozvoj a modernizaci většiny zdravotnických provozů. Dovolují našim zdravotníkům poskytovat diagnostiku, léčbu a další zdravotní služby na velmi vysoké úrovni. Dovolím si říci, že v širším měřítku jednu z nejlepších v Evropě. V dnešní době jsou prakticky všechny regiony s výjimkou těch velmi super–specializovaných činností schopny poskytnout komplexní služby, které naši pacienti potřebují.
Jak jste ekonomicky připraveni na období, až dotační tituly skončí?
Ano, pracujeme na tom. Majetek pořízený z evropských peněz nelze daňově odepisovat, a tudíž nelze z něho vytvářet rezervy na budoucí obnovu. Respektive pořizovací cenu majetku musíte pro daňové účely snížit o poskytnutou dotaci a daňově pak odepisujete pouze tu částku, kterou jste skutečně zaplatili ze svých vlastních zdrojů. S přípravou jsme začali v posledních letech a ze 20 milionů jsme se již dostali na cca 35 milionů korun odpisů a pokračujeme v investicích z vlastních zdrojů tak, abychom se přiblížili hranici 60 milionů korun odpisů ročně, která by měla zajistit prostou obnovu majetku.
Co je pro vás jako pro předsedu představenstva nemocnic Jilemnice a Semily největší administrativní výzvou při realizaci velkých investičních projektů?
Začíná to sestavením týmu pro přípravu, samotnou realizaci a zajištění udržitelnosti daných projektů. Jedná se o několikaletou činnost. Je dobré, aby se ní podíleli lidé, kteří každý z nich rozumí dané oblasti. A je také zodpovědný, spolehlivý, dokáže ji zprocesovat, vykomunikovat a má předpoklady pro spolupráci v týmu.
Očekáváte, že v příštím programovém období po roce 2028 bude podpora zdravotní péče stále prioritou v unijním rozpočtu? Nebo se připravujete na scénář „dietnějších“ evropských zdrojů?
Evropské peníze významným způsobem pomohly zvýšit celkovou úroveň v České republice. Před několika lety jsem na jedné přednášce slyšel, že se Česko rychle blíží evropskému průměru a že se v připravovaném plánovacím období zastaví podpora financování zdravotnictví a budou upřednostněny jiné oblasti. Proto i ta naše příprava. Jsem také toho názoru, že nám bylo evropskými státy významně pomoženo a nyní bychom měli pomáhat i my těm zemím, které to potřebují.
