Podpora digitalizace zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti a práce se zdravotními daty jsou zásadní oblasti zdravotnictví, které by měly být z EU podporovány i do budoucna, domnívá se Kateřina Grygarová, ředitelka odboru evropských fondů na ministerstvu zdravotnictví.
Evropské fondy představují pro české zdravotnictví dlouhodobě jeden z klíčových investičních nástrojů. Velmi důležitou roli sehrály fondy také během pandemie covidu-19, kdy pomohly rychle posílit potřebné kapacity. Dlouhodobě pak umožňují modernizaci nemocnic, rozvoj specializované péče, digitalizaci zdravotnictví i posilování připravenosti systému na mimořádné situace
„Evropské prostředky nejsou pouze doplňkovým zdrojem financování, ale významným impulzem pro systémové změny. Díky nim bylo možné realizovat i důležité systémové projekty ministerstva, například v oblasti reformy péče o duševní zdraví nebo rozvoje paliativní péče,“ upozorňuje Kateřina Grygarová.
Hlavní přínos evropských financí, ať už z IROP, NPO nebo dalších evropských nástrojů, vidí ředitelka odboru evropských fondů ministerstva zdravotnictví ve třech rovinách: modernizaci infrastruktury a technologií, zvyšování kvality a dostupnosti péče a systémové transformaci zdravotnictví.
„V první rovině fondy umožnily zásadní obnovu přístrojového vybavení i stavební modernizaci zdravotnických zařízení napříč republikou. V té druhé pak významně pomohly rozvoji center vysoce specializované péče, urgentní medicíny nebo komunitní a psychiatrické péče,“ dodává.
K transformaci pak doplňuje, že evropské zdroje čím dál více podporují digitalizaci, sdílení dat, prevenci a větší propojení zdravotních a sociálních služeb. A právě tato oblast bude podle Grygarové definovat efektivitu zdravotních systémů v celé Evropě. Důležité budou také investice do regionální dostupnosti péče, rozvoje následné a dlouhodobé péče v souvislosti s demografickými změnami a posilování odolnosti systému vůči krizovým situacím.
„Evropské fondy by měly podporovat nejen samotnou infrastrukturu, ale i inovativní modely poskytování péče a mezioborovou spolupráci. Do budoucna bude zásadní pokračovat v podpoře digitalizace zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti a práce se zdravotními daty. A dlouhodobou prioritou zůstává rovněž oblast péče o duševní zdraví, a to zejména u dětí, kde vnímáme potřebu dalšího posilování kapacit, dostupnosti služeb i moderních forem komunitní péče,“ uzavírá.
