V letech 2014–2020 podpořil IROP v České republice celkem 1 820 investičních projektů v regionálním školství s objemem 21,57 miliard korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Tato rozsáhlá podpora umožnila modernizaci vzdělávací infrastruktury a zlepšení podmínek pro výuku. Díky investicím z IROP se mateřské, základní a střední školy lépe přizpůsobily požadavkům moderní společnosti a trhu práce. Na začátku školního roku představujeme některé úspěšné vzdělávací projekty z IROP, které výrazně přispěly k modernizaci a zlepšení podmínek pro vzdělávání.
V oblasti vzdělávání se IROP zaměřil na podporu rozsáhlého počtu projektů, které měly za cíl zlepšit a modernizovat vzdělávací infrastrukturu a podmínky pro vzdělávání v České republice.
„Podpora z IROP v letech 2014–2020 významně přispěla k tomu, aby školy a školky lépe reagovaly na aktuální potřeby společnosti a trhu práce, a zvýšila se tak celková úroveň vzdělávání v České republice,“ uvedl ředitel Řídicího orgánu IROP Rostislav Mazal.
Celkem bylo z IROP v letech 2014-2020 ve vzdělávání podpořeno 1 820 projektů, jedná se tak o jednu z oblastí s nejvyšším počtem podpořených projektů z IROP. Dotační objem podpory, který na tyto projekty směřoval, dosáhl 21,57 miliard Kč z EFRR. Průměrná podpora na jeden projekt činila 11,85 milionů korun z EFRR. Poplaceno je už 20,69 miliard korun z EFRR, což svědčí o vysoké úspěšnosti a efektivitě realizace vzdělávacích projektů.
Inovace zvýšila prestiž školy i zájem žáků
Základní škola Nuselská v Havlíčkově Brodě díky dotaci 55,4 milionů korun z EFRR postavila nové přírodovědné centrum. Jedná se o nástavbu dvou multifunkčních učeben na střeše s 2D a 3D projekcí společně se sférickým plátnem. Projekt z IROP také podpořil rekonstrukci fyzikální učebny, chemické laboratoře a přestavbu učeben jazyků a informačních technologií. Na střeše jsou k vidění zelené prostory pro stromy a záhony. Vyrostl tady také skleník s důmyslnými nádržemi na dešťovou vodu a observatoř pro sledování oblohy. Škola má také nový výtah a pořídila si lepší internetové připojení.
Ředitelka školy Andrea Hubáčková přiznává, že přípravná fáze projektu představovala nejtěžší úkol. Během realizace se škola potýkala s různými provozními problémy, výsledek ale nakonec stál za to. „Velkou radost nám přineslo, když do školy přišly nové pomůcky, i fungování učebny fyziky a laboratoře,“ říká s tím, že po otevření centra dostali od návštěvníků z řad žáků i dospělých pozitivní zpětnou vazbu.
Náročný projekt přinesl výsledky. „Pořádání setkání s rodiči a veřejností v rámci dnů otevřených dveří přispělo ke zvýšení prestiže školy a nárůstu počtu žáků,“ potvrzuje šéfka školy.
A jak ukazují zkušenosti učitelů, nové možnosti mají vliv na motivaci žáků. Děti pracují s moderními přístroji, tablety a aplikacemi a díky technologiím se daří zapojit nejenom šikovné žáky, ale i ty, kteří o přírodní vědy dříve neměli takový zájem. „Ta hodina nějak rychle utekla,“ říkají často podle ředitelky, která je toho názoru, že vyučování žáky baví.
Vzdělávací projekt propojil více škol
Širší dopad mají i projekty jiných škol. Například na Základní škole ve Felberově ulici ve Svitavách vybudovali díky dotaci 7,9 milionů korun z EFRR polytechnickou učebnu se záměrem vytvořit podnětné prostředí pro technické vzdělávání. Za dalších 2,6 milionů korun z EFRR vznikla nová učebna přírodních věd. Svitavská škola navázala partnerskou spolupráci s dalšími čtyřmi základními školami, středním odborným učilištěm a střediskem volného času.
„Naši školu pravidelně navštěvují a my jim připravujeme různé workshopy na různá témata. Většinou je v nabídce možnost využití výrobní sekce, odkud si žáci odnášejí konkrétní výrobek, a pak sekce digitálních technologií, kde se děti v našich prostorách naučí používat řadu nástrojů, které můžou dále využívat i ve svých školách,“ vysvětluje ředitelka školy Jana Pazderová.
Také Základní a mateřská škola Karolinka na Vsetínsku modernizovala přírodovědné a jazykové učebny, které nyní využívají i sousední školy z Karlovic, Hrozenkova, Huslenek a Hovězího. Spolupráce mezi školami je poměrně častý způsob sdílení moderního vybavení. „Partnerské školy nám zase ochotně zprostředkovávají akce a soutěže v moderní cvičné kuchyni,“ potvrzuje Milan Minarčík, ředitel ZŠ a MŠ Karolinka.
„Nová jazyková laboratoř umožňuje lépe dělit jazykovou výuku, ale i zavést odpolední kroužky,“ pochvaluje si ředitel, přičemž totéž platí i o přírodovědných předmětech, které nebylo možné rozdělit před pořízením „domečku“, jak tady říkají novým učebnám.
Karolinka získala na modernizaci 11,6 milionů korun z EFRR. „Díky projektu podpořenému IROP je nyní budova školy opravdu naplno využita,“ říká šéf školy.
Modernizace škol přináší výsledky
Větší zapojení žáků se projevuje i v jejich výsledcích. „Od realizace projektu máme několik žáků, kteří se úspěšně dostali na výběrové střední školy s přírodovědným zaměřením,“ svěřuje se hrdě ředitelka havlíčkobrodské Základní školy Nuselská Andrea Hubáčková.
Také ředitel ZŠ a MŠ Karolinka Milan Minarčík potvrzuje, že modernizace učeben se kladně podepsala na zvládání angličtiny žáků.
Vybudování polytechnické učebny ve Svitavách umožnilo rozšířit škálu činností v předmětech pracovní výchova a pracovní činnosti i v předmětu informatika. „Díky tomu se žáci velmi dobře zapojili do různých soutěží,“ uvádí ředitelka školy Jana Pazderová a dodává, že „je znatelně vyšší zájem žáků o střední odborné školy, které je dále připravují na trh práce“.
IROP Ministerstva pro místní rozvoj také zveřejnil kompletní výsledky hodnocení regionálního rozmístění investic do vzdělávací infrastruktury IROP za období 2014-2020. Tuto studii zpracoval profesor Luděk Sýkora a jeho tým z Karlovy Univerzity. Výsledky hodnocení přinášejí mimo jiné vizualizace, které pomocí map a datových aplikací ukazují, jak byly investice z IROP rozmístěny po celé České republice. Lze tak nahlédnout do detailního přehledu projektů IROP a forem podpory v jednotlivých regionech, rozdělených podle specifických cílů IROP, tematicky zaměřených výzev a druhů vzdělávání, a to až do úrovně obcí.
Nahlédnout do podrobnějších výsledků hodnocení a mapových aplikací je možné na webu IROP.
