Jak Česko prosazuje své zájmy v Bruselu: fondy, regiony a budoucnost EU

V rámci politiky soudržnosti a vyrovnávání rozdílů v jednotlivých regionech se jako recept zdůrazňuje také kvalita vzdělávání, která by měla pomoci ekonomicky a sociálně znevýhodněným krajům. V čem by se mohla Česká republika inspirovat v dalších zemích unijní sedmadvacítky? 

Určitě se lze inspirovat regiony jiných zemí EU, které prošly úspěšnou ekonomickou transformací. Nejde jen o vzdělávání nových generací způsobem, který jim umožní uplatnění na měnícím se trhu práce, ale také například o zkušenosti s rekvalifikacemi pracovníků, kteří v důsledku například klimaticko-energetické tranzice již nemohou pracovat ve svém původním oboru, a přitom mají značnou část profesního života před sebou.  

V EU máme ale 242 regionů a jejich situace a startovací pozice je různá. Do jejich rozvoje zasahuje řada faktorů. Kvalita vzdělávání je klíčová pro jejich rozvoj. Je však nutné mít možnost s regiony pracovat – tedy dostatečně flexibilní pravidla. Důležité jsou reformy a cílené investice.  

Musíme se zaměřit na investice do umělé inteligence a dalších technologických sektorů, a to nejen v kontextu ekonomickém, ale také, jak řešit například negativní dopady stárnutí populace. To bude v budoucnu velké téma, Evropa stárne, a to bude mít dopady na  zdravotnictví a sociální služby.  

Fondy EU už pomáhají v regionech řešit řadu problémů. Díky nim se například zrychlil dojezd do regionálních center ze čtvrtiny obcí, lidé se tak snáz dostanou do práce, za lékařem nebo do školy. Podíl obyvatel žijících v oblastech se znečištěným ovzduším klesl o 25 %. Sanace starých ekologických zátěží už pokryla 15 % území ČR.  

Je pravda, že stále přetrvávají významné regionální rozdíly, zejména ve strukturálně postižených krajích (Karlovarský, Ústecký, Moravskoslezský), které budou i nadále vyžadovat cílenou podporu. 

Co si myslíte o efektivitě čerpání prostředků z evropských fondů? NKÚ v březnové zprávě kritizoval nízkou efektivitu a nedostatečný důraz na výsledky, souhlasíte? 

Čerpání prostředků je definováno evropskou legislativou, která určuje rámec možného využití, a soulad reálného využití prostředků EU je pak vždy bedlivě kontrolován. Případy, kdy je zpochybněna efektivita, by tak měly být obecně minimální.  

Dotace přitom nejsou nárokové, nejsou určeny všem. Jde o nástroj, který má pomoci něco zlepšit – veřejnou službu, prostředí apod. ČR prokázala, že dokáže prostředky využívat efektivně. Fondy EU v ČR významně přispěly ke snižování ekologických rizik, a to především prostřednictvím odstraňování starých ekologických zátěží, posilování adaptace urbanizovaného území na změnu klimatu a posilování protipovodňové ochrany.  

Díky těmto prostředkům byla vytvořena pracovní místa, byly podpořeny inovace, podniky, investice do integrovaného záchranného systému tento systém modernizovaly, což díky rychlé reakci například při nedávných povodních napomohlo ke snížení škod na majetku a životech.  

V současném období 2021–2027 si ČR vede v čerpání evropských fondů velmi dobře. Ke konci letošního května máme nasmlouváno již 326,7 miliardy korun, což je 62 % dostupné podpory a příjemcům jsme vyplatili téměř 120 miliard  korun. Dlouhodobě se držíme na špici mezi zeměmi EU, aktuálně na třetím místě, což je výrazné zlepšení oproti minulosti, kdy jsme se pohybovali až kolem 23. místa. To ukazuje solidní pokrok. Úspěch se přičítá včasné přípravě a sjednocení pravidel na národní úrovni.  

Dobré postavení v evropském žebříčku vypovídá i o schopnosti českých příjemců – obcí, firem, neziskových organizací i dalších subjektů – připravovat a realizovat smysluplné projekty a efektivně pro ně získávat a využívat evropské prostředky.  

Zároveň nyní proběhla revize evropských programů v polovině programového období a byla přijata opatření, která mají celá proces zlepšit.  

V této souvislosti se hovoří se o rozevírání nůžek v rámci celé České republiky mezi velkými městy a menšími sídly. Co s tím? 

Jde o širší socioekonomický problém s dopady na růst regionálních nerovností a také vylidňování související s nedostupností kvalitních služeb. Napomoci by mohlo posílení dopravní infrastruktury, podpora soběstačnějších místních ekonomik či právě lepší kvalita a dostupnost vzdělávání a zdravotních služeb. To vše lze financovat z evropských prostředků. 

Unikátní je také celkový počet obcí ČR v porovnání s jinými členskými státy. Je pochopitelné, že po zkušenostech z dob minulých byla tendence ke vzniku obcí a převzetí odpovědnosti za plánování jejich rozvoje. Na druhou stranu více jak 6 200 obcí při velikosti ČR nás řadí mezi země s velmi unikátní strukturou.  

V Unii začala probíhat bouřlivá debata o víceletém finančním rámci EU po roce 2027, jež obsahuje také reformu politiky soudržnosti. Jak debatu o rozpočtu a o změnách priorit Evropské komise vnímáte? 

Diskuze o víceletém finančním rámci EU je vždy bouřlivá, jednání jsou dlouhá a nejsou lehká, protože hovoříme o nastavení systému na 7 let a návrhy přináší změny ve struktuře, fungování, investování apod. Komise vydala většinu související legislativy teprve v polovině července, jde o desítky návrhů a členské státy si nyní berou čas na jejich analýzu. Návrh nového sedmiletého rámce může být vnímán revolučně, jak co do struktury výdajové části, tak příjmové strany. V každém případě na konečné podobě se bude muset shodnout všech 27 zemí EU, a ve výsledku bude každý jistým způsobem stejně nespokojen, protože priority všech nelze z definice v konečné verzi plně zohlednit.  

Oceňujeme však, že celkový návrh víceletého finančního rámce EU odráží současné unijní priority a budeme usilovat o to, aby ve finále co nejvíce zohledňoval i české zájmy: zejména potřebu jednoduchého, přehledného a flexibilního rozpočtu, který reaguje na aktuální i nové výzvy bez nadměrné byrokracie.  

V oblasti politiky soudržnosti do vyjednávání vstupujeme s prioritami v oblasti využívání evropských fondů, stanovenými ve Strategickém rámci politiky soudržnosti po roce 2027, který určuje, do jakých oblastí a kam by měly v budoucnu směřovat investice v regionech.  

Hovoří se o tom, že by měla být politika soudržnosti více propojena s projekty posilování evropské bezpečnosti. Co mohou nabídnout české regiony v této oblasti? 

Politika soudržnosti má být nově integrována do Národního a regionálního plánu partnerství, přičemž pro nejméně rozvinuté regiony EU zůstane zachována alokace 218 miliard eur. Pokud jde o konkrétní české priority, vidíme velkou přidanou hodnotu v investicích do vojenské mobility, která přímo souvisí s kvalitní infrastrukturou a také bezpečností.  

Příspěvek českých regionů může spočívat v posilování odolnosti veřejné /regionální/místní správy, ve zlepšování připravenosti záchranných složek na mimořádné situace, digitalizaci veřejných služeb, kyberbezpečnosti veřejných služeb, veřejné správy a strategické infrastruktury, rozvoji veřejných i neveřejných sítí internetu apod. Na odolnost a připravenost regionů mají a budou mít stále více dopad různé vnější vlivy – klimatická změna přispívající k například velkých suchům či požárům nebo naopak povodním, hybridní hrozby a kybernetické útoky, kterým ČR čelí ve velkém počtu. Jde také o výstavbu infrastruktury, která bude přizpůsobena změnám klimatu.  

Téma obrany a bezpečnosti – včetně vojenské mobility a podpory obranného a bezpečnostního průmyslu – patří mezi zásadní oblasti připravovaného víceletého finančního rámce. Bude ale potřeba jasněji stanovit, do jaké míry a v jakých konkrétních oblastech se může na financování podílet rozpočet EU, tedy co je možné a vhodné z něj hradit. Zároveň bude nutné vyjasnit budoucí roli politiky soudržnosti v této oblasti. Financování bude klíčové, ČR však v této souvislosti považuje za zásadní zapojení soukromého kapitálu.  

Mezi témata z této oblasti, o kterých se bude dále jednat, patří zejména projekty s duálním využitím, například dopravní infrastruktura sloužící jak civilním, tak obranným účelům (v rámci Connecting Europe Facility) a její propojení s dalšími civilními projekty včetně s těmi financovanými z politiky soudržnosti. Diskuze se zaměří také na projekty spojené s výzkumem a využitím vesmíru. Tyto oblasti mohou přispět nejen ke zvýšení obranyschopnosti, ale i ke konkurenceschopnosti ČR obecně. 

Česká republika bude od roku 2028 dostávat na svůj rozvoj z evropských fondů méně finančních prostředků. Jak se by se měla s novou situací vypořádat? 

Aktuálně teprve ministerstvo financí propočítává konkrétní dopady návrhů na ČR, nelze tak jednoznačně říci, že budeme v tzv. obálkových programech, tedy tam, kde má každý členský stát garantovaný svůj podíl na čerpání prostředků EU, dostávat dramaticky méně.  

Je třeba si uvědomit, že ČR reálně bohatne. Podle letošních únorových statistik jsme devátou nejvyspělejší ekonomikou z EU27.  

Je tak logické, že s růstem našich regionů lze jistý pokles čekat, jsme v první třetině nejbohatších.  Vypořádat se se situací lze však určitě tak, že se velmi dobře připravíme na čerpání těch programů evropského rozpočtu, které jsou takzvaně přímo řízené Komisí. Uspět v nich lze jen formou soutěže s kvalitními projekty. V novém rozpočtu EU to bude nejen například pokračování programu Horizont Europe na výzkum a vývoj, který má mít téměř dvojnásobný rozpočet než doposud, ale i nový Evropský fond pro konkurenceschopnost s navrhovaným rozpočtem 451 miliard eur. 

Jakou inspiraci si lze vzít z bohatších členských zemí Evropské unie? 

Určitě je to právě zmíněná schopnost využít evropské prostředky z přímo řízených programů, kde se soutěží. V dalším evropském rozpočtu budeme za dobu našeho členství v EU vstupovat již do 4 obdobného rozpočtového cyklu, lze se tak inspirovat i zkušenostmi zemí, které mají vyšší míru úspěšnosti.  

Dobrou inspirací z jiných členských států, například čistých plátců, by mohl být fakt, že z prostředků politiky soudržnosti se nepodporuje vše. Klíčová je prioritizace, využívání finančních nástrojů apod. Pro ČR představuje v současné době politika soudržnosti 40 % veřejných investic. V případě sousedního Rakouska je to méně než 5 %. Inspirací by tedy mohla být kombinace využívání přímo řízených nástrojů a návratných forem podpory. Inspirovat se také můžeme v oblasti finančních nástrojů. V rámci fondů EU se ČR řadí spíše k těm méně zdatným, podíl finančních nástrojů na celkové alokaci se u nás pohybuje kolem 3 %. Finanční nástroje představují vhodnou formu, jak dosáhnout maximální efektivity ve využívání omezených finančních prostředků, nejen unijních, ale veřejných zdrojů obecně. Důležitější role finančních nástrojů se tedy očekává i v dalším programovém období, kdy prostředků pro politiku soudržnosti ubude a důraz na návratnou podporu vzroste. 

Dlouhodobě se hovoří o lepším využívání finančních nástrojů, Evropská komise chce také pomoci evropskému průmyslu programem pro konkurenceschopnost a větším zapojením soukromého kapitálu. Je to cesta správným směrem? 

Velmi detailní analýzu investičních mezer a nedostatků mezi americkou a evropskou ekonomikou, které způsobují zaostávání Evropy, ve své loňské zprávě o konkurenceschopnosti EU předložil Mario Draghi. Máme tak velmi dobře pojmenovány problémy a Komise se je v novém rozpočtu snaží adresovat. Například víme, že problém Evropy spočívá v nedostatečném transferu výsledků výzkumu do reálné ekonomiky, a lepší využití finančních nástrojů včetně například venture kapitálu a vůbec likvidnější finanční trhy tomu mohou do budoucna napomoci. 

Z pohledu politiky soudržnosti vnímáme nutnost příklonu k finančním nástrojům, především kvůli jejich revolvingovému charakteru. Lze tak vytvářet cílené nástroje v různých oblastech jako je například energetická efektivita, vodohospodářská infrastruktura apod., do kterých se vloží určitý objem prostředků a ten se následně opakovaně využívá.  

Je potřeba si uvědomit, že tento přístup bude stále důležitější především pak s ohledem na měnící se pozici ČR v čistého plátce. Do budoucna je jejich širší zapojení nutností, a to zejména u projektů schopných generovat zisk nebo úspory (například v energetice) a nejenom u podnikatelů ale i u dalších příjemců jako jsou obce. Pro jejich využití potřebujeme legislativní úpravy, posílit kapacity institucí, které je poskytují a samotným příjemcům musíme vysvětlit, že finanční nástroje nejsou oproti dotacím méně výhodné, ale jsou flexibilnější a rychlejší.

 Naše země loni oslavila dvacet let od vstupu do Evropské unie. Co se povedlo a jak to posunulo ČR dopředu? 

Za těch již jednadvacet let jsme pevně ukotveni ve společenství stojícím na hodnotách a po úspěšném druhém českém předsednictví v Radě EU v roce 2022 jsme našimi partnery vnímáni jako spolehlivý partner přicházející s konstruktivními návrhy v případě, kdy máme vůči návrhům Komise výhrady.  

Čistě utilitárně lze zmínit, že ČR vstupovala do EU s HDP na úrovni 81 % průměru EU, v roce 2022 dosáhl HDP na obyvatele 91 % průměru EU (v Maďarsku to je 76 %, v  Polsku 80 % a na Slovensku 73 %), a většina tohoto růstu pro nás jako ve světovém hledisku menší a proexportně orientovanou ekonomiku pocházela právě z úspěšné integrace do vnitřního trhu EU a čerpání prostředků EU jako je kohezní politika.  

Co je ale neméně podstatné, je právě ono hodnotové ukotvení, kdy jsme součástí demokratického společenství stojícího na respektu k právnímu státu a společných hodnotách, které jednoznačně prokázalo, že společně čelit krizím – ať už finanční po roce 2008, covidu v roce 2019 či plnému válečnému napadení sousední země EU v roce 2022 – je jediná cesta, jak z nich vyjít silnější. 

Bohatství Čechů se za dobu členství v EU zvýšilo o více než 40 % a český export pak narostl o více než 320 %. Z pohledu hospodářského růstu byl nejdynamičtější růst hospodářství dle dat ČSÚ znát v prvních letech po vstupu. V etapě před příchodem globální krize v roce 2008 rostla české ekonomika v průměru o velmi solidních 5,3 % ročně. Za celé dvě dekády členství si ČR při započítání všech krizí a recesí připsala průměrný růst HDP o 2,3 % ročně. Ze všech postsocialistických států, které do Unie vstoupily, si ČR vede nejlépe, alespoň co se týče dohánění životní úrovně Západu.  

Jen v prvním pololetí letošního roku získala ČR z EU o 24 miliard korun více, než do společného rozpočtu odvedla, celkově ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 30. června 2025 zaplatila do rozpočtu EU 969,5 miliard korun a získala téměř 2,07 bilionu korun. Kladné saldo čisté pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU tak od vstupu do EU celkově dosáhlo téměř 1,1 bilionu korun. Za pozitivní čistou pozicí ČR k evropskému rozpočtu stojí dlouhodobě příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a příjmy ze Společné zemědělské politiky EU.