Projekt Společně ve Žďáru zvítězil v soutěži RegioStars v kategorii Evropa blíže občanům, když uspěl v konkurenci několika stovek projektů z celé Evropské unie. Vyzpovídali jsme ředitelku knihovny Martinu Sedlákovou, co pro ni ocenění znamená nebo jak chtějí díky němu inspirovat a pomoci rozvíjet další knihovny v Česku.
Projekt Společně ve Žďáru zvítězil v soutěži RegioStars v kategorii Evropa blíže občanům, když uspěl v konkurenci několika stovek projektů z celé Evropské unie. Vyzpovídali jsme ředitelku knihovny Martinu Sedlákovou, co pro ni ocenění znamená nebo jak chtějí díky němu inspirovat a pomoci rozvíjet další knihovny v Česku.
Myslím, že rozhodující bylo právě to propojení obojího. Architektura vytvořila dobré podmínky, ale sama o sobě by evropskou cenu nezískala. Porotu přesvědčilo především to, jak knihovna funguje po rekonstrukci a jak se na jejím životě podílejí samotní lidé. Nejsme jen místem, kam si člověk přijde půjčit knihu nebo navštívit připravenou akci. Snažíme se vytvářet prostředí, kde se lidé setkávají napříč generacemi, přicházejí s vlastními nápady a sami se zapojují do toho, co se v knihovně děje. Důležitou roli v tom mají dobrovolníci, místní organizace i další partneři. Porota ocenila také to, že takový prostor a takový způsob práce mohou fungovat i v menším městě. To považuji za důležitý vzkaz nejen pro české knihovny, ale i pro další evropská města. Nemusíme čekat, až budeme mít velký rozpočet nebo budeme žít ve velkém městě, abychom mohli pozitivně ovlivňovat život lidí kolem nás.
Mnoho menších měst se náročnosti evropských projektů a byrokracii spojené s dotačními programy jako IROP obává. Jak složitý byl proces proměny knihovny od prvotního nápadu a architektury až po finální schválení téměř dvacetimilionové dotace a co byste doporučila ostatním starostům či ředitelům?
Takové projekty jsou náročné nejen administrativně, ale i svou délkou. Od prvotního nápadu po realizaci často uplyne několik let, během nichž se mohou vystřídat lidé na klíčových pozicích nebo změnit potřeby projektu. Je proto důležité udržet původní záměr a zároveň reagovat na nové okolnosti. Zásadní podíl na přípravě a realizaci naší rekonstrukce měl Odbor strategického rozvoje a investic města Žďáru nad Sázavou, který zajistil projektovou přípravu, administrativu, výběrová řízení a další nezbytné kroky. Za tuto práci mu patří velké poděkování. Ostatním městům a knihovnám bych doporučila nebát se větších projektů, mít jasnou představu o jejich přínosu a kvalitní tým, který je dokáže připravit i dotáhnout do konce. Dotace není cíl sama o sobě, ale příležitost něco změnit k lepšímu.
Vaše nabídka sahá od programů pro nejmenší dětí až po kurzy umělé inteligence pro seniory. Jak náročné je v praxi vytvořit program, který z tradiční knihovny udělá živé centrum pro takto široké spektrum návštěvníků?
Je to náročné především proto, že každá skupina potřebuje něco jiného. Pro nejmenší děti máme například programy Knihánek a Mimiknihánek, které rozvíjejí vztah ke knihám už od raného věku, pro starší děti kroužek Kulturní laboratoř. Pořádáme také diskuse v rámci Hovorů v knihovně, rodinný čtenářský festival Sychravo, vzdělávací cyklus Knihovna seniorům, Čaj o páté nebo Klikni, babi!, Klikni, dědo! zaměřené na rozvoj digitálních dovedností pro seniory. Myslíme i na lidi se specifickými potřebami, například prostřednictvím projektu Knihomosty nebo Knihovny potmě.
Které aktivity slaví největší úspěch?
Za nejúspěšnější nepovažuji jednu konkrétní aktivitu. Důležité je, že si u nás různí lidé najdou své místo a mají důvod se vracet. Velký význam mají pravidelné programy, ale také akce, při kterých se návštěvníci sami zapojují a přicházejí s vlastními nápady. Nezvládli bychom to bez spolupráce s organizacemi, odborníky a dobrovolníky, kteří přinášejí vlastní zkušenosti a energii. Zároveň se učíme hlídat naše kapacity – důležitější, než počet akcí je jejich smysl a přínos pro návštěvníky.
Knihovna ve Žďáře nad Sázavou neslouží jen místním, ale poskytuje zázemí a metodickou podporu dalším desítkám menších knihoven. Jak hodláte získanou prestiž a zkušenosti z vítězství v RegioStars využít k rozvoji celého okolního venkova?
Knihovna Matěje Josefa Sychry má vedle služeb pro obyvatele Žďáru také regionální roli. Metodicky podporujeme 106 obecních knihoven v okolí. Pro nás to není jen předávání odborných informací, ale také sdílení zkušeností a vzájemná inspirace. Evropské ocenění nám dává příležitost ukázat, že knihovna může být důležitým centrem místního života, ať už působí ve městě, nebo v malé obci. Nechceme ostatním knihovnám předkládat jeden univerzální návod. Každá obec má jiné možnosti a potřeby. Můžeme ale sdílet zkušenosti s budováním partnerství, zapojováním dobrovolníků, přípravou programů nebo s tím, jak z knihovny udělat místo, kam lidé chodí nejen za knihami. Věřím, že naše vítězství může dodat odvahu i dalším knihovnám. A že posílí vědomí, že knihovny nejsou okrajovou kulturní službou, ale důležitou součástí vzdělávání, komunitního života a dostupnosti informací v celém regionu.
Titul ‚Městská knihovna roku‘ i vítězství v soutěži Regiostars nastavily laťku extrémně vysoko. Jaké jsou vaše další plánované projekty a jak chcete garantovat, že si knihovna udrží tuto kvalitu a obrovskou míru komunitní energie i v nadcházejících letech?
Ocenění je pro nás velká radost, ale také závazek. Nechceme se snažit za každou cenu překonávat vlastní rekordy v počtu akcí nebo získávat další ceny. Důležité je, aby knihovna dlouhodobě dobře sloužila lidem a dokázala reagovat na to, co potřebují. Máme schválenou koncepci rozvoje knihovny na období 2026–2030, která nám pomáhá určit priority. Chceme dál rozvíjet vzdělávání napříč generacemi, podporovat mediální a digitální gramotnost a posilovat spolupráci s místními organizacemi i samotnými obyvateli. Rozvíjíme také myšlenku budoucího využití Čechova domu jako dalšího prostoru pro vzdělávání, setkávání a budování odolné společnosti. Zásadní je pro nás také tým. Komunitní život nevzniká na příkaz ani podle tabulky. Potřebuje lidi, kteří mají chuť spolupracovat, důvěru a prostor přicházet s vlastními nápady. Proto chceme dál vytvářet podmínky, aby se do knihovny mohli zapojovat zaměstnanci, dobrovolníci, partneři i návštěvníci. A možná nejdůležitější je, že na to nemusíme být sami. Když se podívám na všechny, kteří se kolem knihovny za poslední roky sešli, věřím, že máme na čem stavět. Evropská cena je krásné potvrzení, že naše práce má smysl. Každý den ale začínáme znovu – s lidmi, kteří k nám přicházejí.
