Některá odvětví hospodářství jako třeba energetika, doprava nebo poštovní služby, fungují za odlišných podmínek než běžný trh. Právní úprava proto stanoví zvláštní režim pro veřejné zakázky. V čem se liší od režimu klasických veřejných zakázek?
Sektorové veřejné zakázky představují specifickou kategorii zadávacích postupů upravenou v § 151 a následujících zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Jejich existence vychází z předpokladu, že některá odvětví hospodářství, například vodárenství, energetika, doprava nebo poštovní služby, fungují za odlišných podmínek než běžný trh. Právní úprava proto stanoví zvláštní režim, který je v určitých směrech flexibilnější než režim pro klasické veřejné zakázky.
Náležitosti sektorových zakázek
Základní postupy pro zadávání sektorových veřejných zakázek obsahuje § 151 ZZVZ. Aby bylo možné konkrétní zakázku považovat za sektorovou, musí být primárně splněna podmínka, že pořizované dodávky, služby nebo stavební práce souvisejí s výkonem některé z tzv. relevantních činností uvedených v zákoně v § 153 ZZVZ. Zároveň musí být taková zakázka zadávána zadavatelem dle § 151 odst. 1 nebo 2 ZZVZ (podrobněji dále).
Nutné je však podotknout, že samotná existence subjektu vykonávajícího relevantní činnost nepostačuje k označení veřejné zakázky jako sektorové. Konkrétní veřejná zakázka musí mít k této činnosti rovněž věcnou vazbu. Pokud například městská vodárenská společnost pořizuje technologii pro úpravu vody, půjde zpravidla o sektorovou zakázku. Naopak nákup zboží nebo služeb, které s relevantní činností nesouvisejí, nemusí sektorovému režimu podléhat (nákup kancelářských potřeb).
Nejjednodušší situace tedy nastává podle § 151 odst. 1 ZZVZ, kdy sektorovou veřejnou zakázku zadává přímo veřejný zadavatel vykonávající relevantní činnost. Předmět takové zakázky tak má přímou vazbu na výkon relevantní činnosti. Často však bývá složitější posouzení případů podle § 151 odst. 2 ZZVZ, které se vztahují na jiné osoby než veřejné zadavatele. Právě zde se v praxi může objevit nejvíce nejasností.
Specifika jiné osoby
Jiná osoba se stává sektorovým zadavatelem tehdy, pokud vykonává některou z relevantních činností a současně nad ní veřejný zadavatel vykonává dominantní vliv. Anebo pokud tuto relevantní činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva. Teprve při splnění některé z těchto podmínek může být zakázka související s relevantní činností považována za sektorovou.
Pojem dominantního vlivu vymezuje § 151 odst. 3 ZZVZ. Veřejný zadavatel jej má tehdy, pokud může přímo nebo nepřímo uplatňovat rozhodující vliv na činnost jiné osoby. Zákon současně stanovuje situace, kdy se existence dominantního vlivu předpokládá.
Typicky jde o případy, kdy veřejný zadavatel vlastní většinu základního kapitálu společnosti, disponuje většinou hlasovacích práv nebo může jmenovat či odvolávat většinu členů statutárního nebo kontrolního orgánu. Praktickým příkladem mohou být městské nebo krajské obchodní společnosti zajišťující provoz vodohospodářské či dopravní infrastruktury.
Úskalí zvláštního práva
Druhým důležitým pojmem je zvláštní nebo výhradní právo podle § 152 ZZVZ. Jedná se o právo udělené příslušným orgánem na základě právního předpisu nebo správního aktu, jehož důsledkem je omezení možnosti vykonávat určitou relevantní činnost pouze na jeden nebo omezený okruh subjektů. Takové právo musí mít objektivní základ a nesmí být uděleno pouze smluvně mezi soukromými osobami. Typicky může jít například o zákonem či rozhodnutím státu vymezené oprávnění provozovat určitou infrastrukturu.
Nesprávné posouzení sektorové veřejné zakázky může nastat například v hypotetickém případě, kdy obec, nebo sdružení obcí vlastní menšinový podíl v obchodní společnosti. Ta následně na základě výsledků otevřené soutěže zajišťuje veřejnou dopravu pro zadavatele. V takovém případě totiž zpravidla nebude mít zadavatel dominantní vliv nad touto osobou.
Zároveň se nejedná o činnost, která by byla zajišťována na základě zvláštních či výhradních práv ve smyslu § 152 ZZVZ. Nejedná se tedy o „sektorového“ zadavatele. Pokud by pak tato právnická osoba pořizovala plnění v rámci dotace s mírou financování vyšší než 50 procent, nebude moci veřejnou zakázku zadávat jako sektorovou, nýbrž jako standardní veřejnou zakázku.
Na co si dát pozor
Při posuzování sektorových veřejných zakázek je nutné vždy zkoumat souběh několika zákonných podmínek. Klíčové je postavení zadavatele podle § 151 ZZVZ, existence dominantního vlivu nebo zvláštního či výhradního práva podle § 151 a § 152 ZZVZ a současně vazba zakázky na některou z relevantních činností vyjmenovaných v § 153 ZZVZ a navazujících ustanoveních.
Pouze při naplnění těchto znaků lze dospět k závěru, že se jedná o sektorovou veřejnou zakázku a že zadavatel může postupovat podle pravidel určených pro sektorové zadávání.
Odvětví, která lze označit jako relevantní činnost podle § 153 ZZVZ:
- poskytování nebo provozování sítí určených veřejnosti v odvětví plynárenství a teplárenství, elektroenergetiky a vodárenství
- činnosti související s dopravními službami, provozováním letišť, přístavů a jiných dopravních terminálů
- poštovní služby
- činnosti spojené s těžbou ropy, zemního plynu, uhlí či jiných pevných paliv
