Při povodních a dalších mimořádných událostech musí zadavatelé často reagovat okamžitě. Zákon proto v podobných situacích umožňuje zadávání podlimitních i nadlimitních veřejných zakázek výrazně urychlit. Klíčové je ale splnit všechny zákonné podmínky.
Hlavní nástroj – jednací řízení bez uveřejnění
Zadavatelé se při řešení následků nečekaných událostí mohou ocitnout v situaci, kdy standardní zadávací postupy neumožňují reagovat dostatečně rychle. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), naštěstí obsahuje specializované nástroje, které umožňují celý proces zásadně zrychlit.
Základním nástrojem je jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU) podle § 63 odst. 5 ZZVZ. To umožňuje zadat podlimitní i nadlimitní veřejnou zakázku fakticky bez soutěže.
Jaké jsou podmínky pro využití JŘBU
Aby mohl zadavatel využít jednací řízení bez uveřejnění, musí být současně splněny čtyři podmínky:
Naléhavost: Zadání je nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti.
Nepředvídatelnost: Zadavatel tuto okolnost nemohl předvídat.
Nezaviněnost: Zadavatel tuto okolnost nezpůsobil.
Časová tíseň: Není možné dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním.
Zadavatel může tento postup použít pouze pro nezbytná plnění, která urgentně řeší následky mimořádné události a nesnesou odklad. Rozsah zakázky zároveň musí být přiměřený akutním potřebám vyvolaným mimořádnou událostí.
Příklad z praxe: povodně a oprava komunikací
Kdy lze JŘBU využít
Pokud povodeň poškodí komunikace a složky IZS se nemohou dostat na místo, může obec ihned zadat provizorní opravu komunikace pomocí JŘBU.
Kdy JŘBU nelze využít
Následnou kompletní rekonstrukci poničených komunikací už je nutné zadat standardním zadávacím řízením. Okolnosti totiž nejsou krajně naléhavé.
Pozor na rozsah, transparentnost i správný postup
Zadavatel může JŘBU využít pouze v rozsahu, který je nutný k uspokojení potřeb vyvolaných krajně naléhavými okolnostmi.
I při tomto zrychleném postupu také musí pamatovat na zásady uvedené v § 6 ZZVZ, hlavně na zásadu transparentnosti. Musí být schopen svůj postup dostatečně obhájit a nesmí zapomínat, že i s JŘBU jsou spojené určité „uveřejňovací“ povinnosti.
Povinnosti zadavatele
Procesně postupuje zadavatel v JŘBU podle § 67 ZZVZ. Především má povinnost:
- požadovat po dodavateli, aby prokázal splnění základní způsobilosti (§ 74 ZZVZ)
- identifikovat skutečného majitele vybraného dodavatele (§ 122 odst. 5 až 8 ZZVZ)
- do 30 dnů vyhotovit písemnou zprávu zadavatele, kterou uveřejní na profilu zadavatele
- do 30 dnů odeslat oznámení o výběru dodavatele do Věstníku veřejných zakázek, ve kterém uvede, proč JŘBU použil
- bez zbytečného odkladu, nejpozději ale 30 dnů od uzavření, uveřejnit smlouvu v registru smluv (pokud se na něj jako na zadavatele tato povinnost vztahuje)
Alternativní nástroj: výjimka pro bezpečnostní opatření
Určitá skupina zadavatelů má podle § 29 odst. 1 písm. c) ZZVZ možnost využít výjimku pro zvláštní bezpečnostní opatření. Aplikovat ji ale mohou pouze zadavatelé, kteří postupují podle:
- zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
- zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení
- zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy
Pozor: Tuto výjimku nelze aplikovat obecně. Zadavatel musí velmi pečlivě ověřit, jestli pro využití této výjimky splňuje podmínky.
Metodická podpora MMR
Ocenili byste podrobnější návod? Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo v březnu 2025 užitečnou příručku „Zadávání veřejných zakázek při mimořádných situacích“. Spolu s dalšími komplexními informacemi ji najdete na stránkách ministerstva: mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/povodne-2024/verejne-zakazky-pri-mimoradne-udalosti.
