Žijeme v době, kdy se naše ulice proměnily v tranzitní koridory a parkoviště. Každé ráno se před školami opakuje stejný stresující scénář. Troubící auta, kličkující děti a všudypřítomný hluk. Že to jde i jinak, dokazuje kampaň Zvolni. Podívejte se, jak česká města i regiony mění své dopravní návyky a vrací veřejný prostor lidem.
Moderní urbanismus už dávno nestaví úspěch města na tom, kolik aut dokáže pojmout jeho centrum. Koncept Smart Cities dnes propojuje chytrou mobilitu s aktivním přístupem samotných obyvatel. Cílem je vytvořit prostor, kde se bezpečně pohybujete pěšky, s kočárkem nebo na kole. Tento přístup podporuje iniciativa Zvolni. K ní se už připojila pětice měst: Dobříš, Říčany, Krnov, Pelhřimov a Třinec.
Zóna 30
Jedním z nejefektivnějších nástrojů jsou takzvané “třicítkové” zóny. Oblasti s maximální povolenou rychlostí 30 kilometrů v hodině. Nejde o šikanu řidičů, ale o čistou matematiku přežití. Při této rychlosti má řidič reálnou šanci včas zastavit, pokud mu do cesty vběhne dítě. Při rychlosti 50 kilometrů v hodině je srážka téměř nevyhnutelná.
Zóny 30 navíc odstraňují nutnost stavět drahé cyklostezky, protože malý rozdíl rychlostí umožňuje přirozené a bezpečné soužití aut a cyklistů v jednom pruhu. Zatímco v Česku si na tento trend teprve zvykáme, v západní Evropě jde o standard. Zejména v Nizozemsku, Belgii, Francii, ale i v sousedním Německu.
Nejkritičtějším místem každého rána bývá bezprostřední okolí škol. Řešení, které kampaň Zvolni úspěšně přenáší do praxe, se jmenuje Školní ulice. Jde o jednoduché, ale mimořádně účinné opatření. Dočasný zákaz vjezdu motorových vozidel do ulice před školou v čase ranní špičky – obvykle na 30 až 60 minut před začátkem vyučování.
„Ke kampani Zvolni jsme měli několik školících akcí určených pro starosty a úředníky měst. Následně jsme vytvořili dotazník, na jehož základě si města sama vybírají rozsah propagace a také téma, které chtějí představit svým členům. Zatím tuto službu nabízíme členům našeho spolku Partnerství pro městskou mobilitu (PMM), u kterých se automaticky předpokládá, že o dané téma budou mít zájem. První proběhlé akce mají velmi kladné ohlasy,“ upřesnila produktová manažerka projektu Petra Pučálková.
Praxe z měst
Teorie o proměnách dopravních návyků zní lákavě, ale jak vypadá realita českých měst? Každý region čelí jiným výzvám, ale cíl zůstává stejný – bezpečný a čistý veřejný prostor.
K tuzemským průkopníkům zklidňování dopravy patří devítitisícová Dobříš ve Středočeském kraji. Zvyšující se tlak na parkování vyřešila zavedením modrých zón pro rezidenty a vybudováním dvou záchytných parkovišť P+R s dotovanou cenou dvacet korun za den. Aby město ulevilo centru, na nákupních parkovištích zavedlo prvních 30 minut zdarma.
Už v roce 2020 Dobříš kompletně proměnila Komenského náměstí na pěší zónu a zrušila 26 parkovacích míst. A jako jedno z prvních měst v Česku zavedla funkční Školní ulici, kdy do ní v ranní “školní špičce” žádné auto nesmí.
Říčany: Nejvyšší kvalita života
Sedmnáctitisícové Říčany u Prahy jsou dopravním uzlem, který denně absorbuje obrovské množství tranzitu. Přesto si město drží status místa s nejvyšší kvalitou života v Česku, a to díky masivním investicím do alternativní dopravy.
Síť moderních zelených minibusů a školních linek plně navazuje na vlakové spoje a je zdarma. Radnice zavedla také takzvané senior taxi. Služba za symbolických patnáct korun vozí seniory a držitele průkazů ZTP k lékařům a na úřady. Další alternativou pro dopravu jsou sdílená kola s prvními patnácti minutami jízdy zdarma. Město také buduje cyklistickou magistrálu, která bezpečně propojuje město s nedalekými Mnichovicemi a Kolovraty, přičemž už projektuje i další nové propojení na Český Brod.
V Moravskoslezském Krnově zase sází na vzdělávání nejmladší generace. Na Janáčkově náměstí uspořádali velký happening pro tři stovky žáků základní školy, kde hravou formou učili děti bezpečnému pohybu. Město je extrémně aktivní na sociálních sítích, kde pomocí krátkých videí boří mýty o cykloobousměrkách. Upozorňuje zde také na rizika takzvaného mama taxi – nebezpečné vysazování dětí z aut těsně před přechody. Aktuálně Krnov připravuje bezpečné zóny K+R, které rodičům umožní krátce zastavit, rozloučit se s dítětem a plynule odjet bez blokování dopravy.
Pelhřimov: Brána Vysočiny vrací ulice lidem
Šestnáctitisícový Pelhřimov ukazuje, že veřejný prostor nemá sloužit jen jako parkoviště. Město odstartovalo zásadní proměnu Masarykova náměstí – odklonilo tranzit, zavedlo jednosměrný provoz a dalo absolutní prioritu pěším. Pro řidiče platí režim třicet minut parkování zdarma, což brání blokování centra. Nová parkovací stání vznikla v docházkové vzdálenosti. Pelhřimov sází i na osvětu. Pořádá výstavy o urbanismu, večerní světelné cyklojízdy a sídliště propojuje se školami bezpečnými trasami pro děti.
Třinec dokazuje, že i dynamické hutní centrum s 34 500 obyvateli může myslet na lidi, nejen na tranzit. Vedení města se spojilo s brněnským architektonickým studiem Kogaa a nechalo si vypracovat komplexní urbanisticko-dopravní studii pro svou charakteristickou vilovou čtvrť.
Studie neřeší jen značky a nový asfalt, ale dívá se na lokalitu jako na celek. Cílem je přirozeně zpomalit auta, eliminovat zbytný průjezd čtvrtí, ochránit vzrostlou zeleň a vytvořit příjemné mikroklima pro bezpečný život všech generací.
Obecně lze říci, že zklidňování dopravy v našich regionech není o zákazech, ale o změně myšlení. Každý krok směrem k bezpečnějším ulicím, čistšímu vzduchu a oživenému veřejnému prostoru za to stojí. Stačí jediné – zvolnit.
