Do návštěvnických zážitků se pomalu, ale jistě také prosazuje umělá inteligence. „Návštěvník už nechce jen vitríny a popisky, chce se s příběhem potkat naživo,“ tvrdí Jakub Smoljak, kreativní stratég Brainz Studios.
Autonomní digitální postavy, které nejsou jen předtočeným videem ani chatbotem s lidskou tváří, ale dokážou v reálném čase vést smysluplný dialog, který je skutečným zážitkem a zvyšuje atraktivitu expozice. Právě tímto směrem se v kreativně-technologické firmě Brainz Studios posouvá práce s umělou inteligencí do cestovního ruchu, kultury i veřejného prostoru.
„Poptávka po zážitkových formátech roste, návštěvník už nechce jen vitríny a popisky, chce se s příběhem potkat naživo. Digitální avatar přesně tenhle most staví – dává exponátu hlas a osobnost,“ říká Jakub Smoljak, který se podílel na realizací digitálního dvojčete Napoleona v nové stálé expozici na Zámku Slavkov, kde si návštěvníci mohou s císařem skutečně promluvit.
Podle Smoljaka se ale tento koncept zatím u nás rozvíjí. „Většina tuzemských projektů zatím míří spíš do AR, VR nebo chatbotů. Plnohodnotný mluvící historický avatar, se kterým se dá konverzovat, jako je náš Napoleon, je u nás stále vzácný,“ podotýká.
Zároveň ale dodává, že zámky a muzea mohou touto cestou zážitky pro své návštěvníky obohatit. „AI v kultuře a zážitcích nesmí být jen trik. Síla podobných řešení je v tom, že propojí znalostní bázi, scénář, hlas, pohyb a charakter do jednoho zážitku. V ten moment už neřešíte, jaký model běží v pozadí,“ upozorňuje.
V cestě rozvoji takových zážitků vidí několik falešných překážek. Především je to obava z financování – kulturní instituce mají omezené rozpočty a často se bojí, že jakákoliv pokročilá interaktivita je mimo jejich možnosti. „Zážitek se vždy dá vymyslet na míru rozpočtu. Instituce se také bojí, že digitální vstup sníží autentičnost památky, plus mají strach z údržby a provozu; s obojím ale při tvorbě počítáme – instalace je vždy navržena citlivě k danému místu a tak, aby běžela ideálně sama a bezúdržbově,“ popisuje zkušenosti.
Klíčem podle něj ale není technologie sama o sobě, ale příběh. „Avatar musí mít důvod existovat a k danému místu opravdu patřit. Jednáme s dalšími muzei a galeriemi o obdobných instalacích, v nejbližší době oživíme Rudolfa II. na zámku Konopiště,“ uzavírá.
Jak lze AI využít jako turistické lákadlo
Průvodce a vypravěč
postava, která provede prohlídkou, odpovídá na dotazy a přizpůsobí výklad věku i zájmu návštěvníka.
Oživení konkrétní osobnosti
panovník, stavitel, zakladatel spjatý s místem, který vypráví mikropříběhy, které prožili
Prodloužení návštěvy
avatar jako možnost, jak být v interakci i mimo běžnou otvírací dobu.
Dostupnost
vícejazyčnost, bezbariérovost, obsah pro školy. Exponáty mohou hovořit všemi jazyky a přizpůsobovat své povídání konkrétnímu posluchačovi.
