Stanovit hodnotu veřejné zakázky není vždy jednoduché. Přiblížíme si to na ilustrativním případu při modernizaci naučné stezky, na kterém přiblížíme některá úskalí.
Jedním ze základních principů zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) je správné stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Zadavatel nesmí uměle rozdělovat související plnění na více menších zakázek s cílem použít jednodušší zadávací postup nebo se vyhnout přísnějším pravidlům. Pro posouzení, zda mají být jednotlivá plnění sčítána, je klíčový pojem funkční celek. Podle § 18 ZZVZ se při rozdělení veřejné zakázky na části předpokládaná hodnota stanoví jako součet hodnot všech částí. Do tohoto součtu musí být zahrnuta všechna plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti.
Současný výklad § 18 ZZVZ klade důraz především na posouzení účelu a vzájemné provázanosti plnění. Zadavatelé by měli vždy individuálně vyhodnotit věcnou, časovou, místní a zejména funkční souvislost jednotlivých plnění. Správné určení funkčního celku je klíčové pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a pro předcházení riziku nedovoleného dělení zakázek.
Správné určení jednoho funkčního celku však mnohdy není pro zadavatele jednoduché. Pro lepší pochopení této problematiky proto využijeme ilustrativního případu veřejné zakázky na modernizaci naučné stezky, na kterém přiblížíme jednotlivé atributy funkčního celku.
Dvě zakázky
Zadavatel v rámci projektu financovaného z IROP zadával dvě zakázky malého rozsahu, které obě spočívaly v modernizaci naučné stezky kolem obce. Cílem dotčeného projektového záměru bylo právě zlepšení turistické infrastruktury na dané stezce.
První ze zakázek s předpokládanou hodnotou 500 tisíc korun bez DPH se týkala obnovy turistického značení. Předmětem této zakázky bylo v menší míře dodání a umístění směrovek na stávající mobiliář města, většinově dodávka dřevěných hranolů, jejich instalace v terénu dle dodané mapy – vyhloubení děr, příprava a betonáž patek, osazení směrovek.
Druhá zakázka se pak týkala dodání a instalace mobiliáře na stejnou stezku – dodávka a instalace informačních tabulí, lavičky, dendrofonu, pexesa, dále byl součástí přístřešek a výkopy jam, betonové patky, úprava terénu. Tato zakázka měla předpokládanou hodnotu ve výši 1,9 mil. Kč bez DPH. Zakázky byly zadávány v době, kdy pro dodávky platil limit pro zadání mimo režim ZZVZ do 2 mil. Kč bez DPH. Zadavatel zadal první zakázku v lednu a druhou v únoru stejného roku a u obou s termínem dokončení do srpna daného roku.
Zadavatel výše uvedené veřejné zakázky zadával samostatně v režimu mimo ZZVZ, jelikož vyhodnotil, že daná plnění nemají obdobný předmět plnění, když pro jednotlivá plnění existuje odlišný okruh dodavatelů a dále došel k závěru, že realizace obou plnění nejsou vzájemně propojené a mohou existovat zcela nezávisle na sobě.
Pohled dotačního orgánu
S přístupem zadavatele se však neztotožnil dotační orgán, který konstatoval, že se v případě předmětných zakázek jedná o jeden funkční celek ve smyslu § 18 ZZVZ a zadavatel tak měl pro stanovení režimu zakázky sečíst předpokládané hodnoty obou plnění, přičemž by byl povinen zadávat zakázky v režimu dle ZZVZ.
V dané věci jsou totiž naplněny veškeré atributy, který definují funkční celek. Zadavatelovým záměrem bylo od počátku realizovat prostřednictvím předmětných zakázek zlepšení turistické infrastruktury. Ačkoliv by tedy z čistě technicistního pohledu mohlo existovat samostatně turistické značení vedle odpočinkových míst, tak jedině synergie obou plnění mohla přinést dosažení cíle, který si zadavatel sám stanovil. V tomto smyslu je tedy nepochybně naplněna provázanost obou plnění.
Věcně jsou předměty obou plnění víceméně totožné, přičemž nebyl potvrzen argument zadavatele, že by se mělo jednat o plnění s odlišným okruhem dodavatelů. Naopak lze průzkumem trhu prokázat, že dodavatelé specializující se na vybavení odpočinkových míst byli schopni provést i instalaci dřevěných hranolů se značením trasy. Místní a časová souvislost je pak nadmíru zjevná.
Jak poznat funkční celek?
Tradičně se při posuzování vychází ze čtyř základních hledisek:
1) Věcná souvislost
Věcná souvislost znamená, že jednotlivá plnění mají obdobný charakter nebo slouží obdobnému účelu. Typicky se může jednat o nákup stejného druhu vybavení, stavební práce stejného charakteru nebo obdobné služby.
2) Časová souvislost
Časová souvislost neznamená pouze realizaci ve stejném okamžiku. Může být dána i tehdy, pokud mezi jednotlivými zakázkami uplynou měsíce nebo dokonce roky, jestliže byly od počátku plánovány jako součást jednoho záměru zadavatele.
3) Místní souvislost
Místní souvislost bývá zpravidla spojena se stejným místem realizace. U některých typů plnění však nemusí být rozhodující. U běžných dodávek může být významnější působnost zadavatele než konkrétní adresa dodání.
4) Funkční provázanost
Aktuální rozhodovací praxe stále více zdůrazňuje právě funkční provázanost. Nestačí pouze zjistit, že plnění spolu věcně, časově či místně souvisejí. Důležité je zkoumat, zda společně naplňují jeden cíl nebo jednotící záměr zadavatele. Judikatura Nejvyššího správního soudu i rozhodovací praxe ÚOHS se v posledních letech posunula od pouhé „souvislosti“ k posuzování skutečné „provázanosti“ plnění.
