Přihlašte se k odběru online nebo tištěného časopisu zdarma!

Na turismus se stále díváme skrz prsty

Podle odborníka Jana Hergeta Česko stále nevyužívá plný potenciál cestovního ruchu. Rozvoji brání nedostatečná podpora, chybějící systémové řízení i podfinancování.

Podle Jana Hergeta, odborníka na cestovní ruch, nedokáže Česko dostatečně využívat potenciál, který toto odvětví nabízí. Zejména mu chybí větší systémová podpora.

Cestovní ruch je často jako složka ekonomiky přehlížen. Přitom jde o velmi konkurenční odvětví, které přináší obrovské peníze do státního rozpočtu. A pomáhá oživovat místa, kde přestal fungovat průmysl a zároveň přináší zisky i regionálním podnikatelům.

„V Česku se bohužel na turismus stále díváme skrz prsty. Když o něm mluvíme, tak zásadně s předponou over. Oproti nám si sousední země jako Rakousko, Maďarsko, ale v poslední době i Polsko uvědomují jeho důležitost,“ tvrdí expert na cestovní ruch Jan Herget.

Zásadní překážky vidí v nedostatečném systémovém řízení a také podfinancování. Ministerstvo pro místní rozvoj i CzechTourism podle něj tvoří koncepce a strategie, ale pak nemají nástroje, jak je realizovat.

„Krásně je to vidět na regionálních letištích nebo stadionech. Proč máme pět ztrátových regionálních letišť místo tří ziskových? Jak je možné, že se třeba aglomeraci Pardubice, Hradec Králové nedokážou města domluvit a postavit jeden fotbalový a jeden hokejový stadión. Dokázali to Inter a AC Milán,“ upozorňuje.

V otázce financování vidí šanci ve využití eurofondů, které by měly pomoci i po roce 2027, protože Evropská komise považuje podporu turismu mimo hlavní centra za jeden z klíčových nástrojů regionálního rozvoje.

„Otázkou zůstává, jak bude podpora vypadat, preferuji využití finančních nástrojů. Například v sousedním Rakousku podnikatelé dosáhnou na zvýhodněné úvěry v rámci exportního financování. Hotel nebo skiareál musí prokázat určité procento zahraničních klientů,“ popisuje jednu z možností.

Podle Hergeta by se ale měl cestovní ruch po vzoru turisticky vyspělých zemí opírat hlavně o tři hlavní zdroje. Prvním by měly být místní poplatky placené přímo turisty. Další zdroj pak musí přinést místní podnikatelé a třetím pilířem jsou daně, kde by ale muselo dojít legislativním úpravám.

„Před čtyřmi roky byl v rámci Národního plánu obnovy připraven projekt eTurista s cílem zefektivnit výběr místních poplatků a snížit administrativní zátěž podnikatelů. Do dnešního dne nefunguje, obcím tak utíká obrovské množství finančních prostředků,“ uzavírá s tím, že i v cestovním ruchu se stát ještě musí naučit, aby investoval do projektů, které mají návratnost.

Prozkoumejte projekty IROP

Inspirujte se mnoha úspěšnými projekty, které se podařilo realizovat díky evropským fondům.

Regiony nás baví
Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.