Zapojení moderních technologií a využití evropských dotací posilují image Zlína, Otrokovic a jejich okolí jako regionu, který aktivně investuje do inovací a ekologických řešení.
Město Zlín je příkladem města, které se dlouhodobě snaží zvyšovat atraktivitu veřejné hromadné dopravy. Cílem je snížit dopravní přetížení centra, omezit hluk a prašnost a řešit nedostatek parkovacích míst. Komfort hromadné dopravy se výrazně zvyšuje také díky prostředkům z evropských dotací.
Příkladem je rozšíření flotily elektrobusů v Dopravní společnosti Zlín–Otrokovice (DSZO). „Během příštích 12 měsíců nasadíme sedm nových elektrobusů. Půjde o 12 metrů dlouhá nízkopodlažní vozidla, která umožní celodenní provoz s dojezdem minimálně 250 kilometrů bez nutnosti průběžného dobíjení,“ popisuje Josef Kocháň, ředitel DSZO.
Cena jednoho vysoutěženého elektrobusu se pohybuje na úrovni 15,5 milionu Kč bez DPH, přičemž 85 procent ceny pokryje evropská dotace. Ostatně již v minulosti podnik využil evropské fondy, aby zmodernizoval svůj vozový park o trolejbusy. V roce 2022 se například rozjela výstavba a modernizace trolejbusových tratí a měníren ve Zlíně a Otrokovicích, na což později navázaly nákupy samotných trolejbusů.
„Čtyři vozy dodané během let 2022– 2023 stály přes 40 milionů korun, z čehož ale poskytnutá dotace z IROP činila přes 34 milionů korun,“ vysvětluje Kocháň. Pro zbytek letošního roku a v průběhu toho příštího bude DSZO pokračovat v modernizování a výstavbě dalších trolejových tratí a potřebné infrastruktury. „Předpokládaná cena chystaného rozšíření trolejbusové trati je necelých 228 milionů Kč bez DPH, na což byla přidělena dotace z výzvy ITI Zlínské aglomerace v rámci Operačního programu Doprava (OPD) ve výši necelých 194 milionů korun, což dělá 85 procent všech uznatelných nákladů,“ popisuje budoucí plány šéf DSZO.
Oblast Zlín–Otrokovice má našlápnuto k tomu, aby se zařadila mezi města s nejmodernější a ekologicky nejšetrnější městskou dopravou v Česku. Dalším důkazem je i vizionářský plán Zlínského kraje na nasazení vodíkových autobusů od roku 2030. „Chceme být inovátorem v oblasti veřejné dopravy, nabídnout obyvatelům kraje komfortní a ekologicky šetrnou přepravu a zároveň snižovat uhlíkovou stopu,“ uvedl letos na jaře při představení plánu náměstek hejtmana pro dopravu Radek Doležel.
Evropské fondy využili ve Zlíně také u dalších dopravních staveb. Třeba pro silniční napojení průmyslové zóny Zlín-Příluky, jehož součástí byla i výstavba nového záchytného parkoviště, lávky pro pěší i cyklisty, mostu a okružní křižovatky. Propojením parkoviště se zastávkami MHD, vlakové a meziměstské dopravy zde vznikl moderní dopravní uzel pro všechny druhy dopravy s velkým potenciálem pro krajské město do budoucna.
Oba projekty finančně podpořil IROP penězi z Evropského fondu pro regionální rozvoj, a to více než 31 miliony korun. „Zlín je jedním z našich nejvýznamnějších partnerů. Má zkušený projektový tým a spolupráce je výborná. Mám radost, že i zde mohl IROP významně pomoci, stejně jako z toho, že i moji kolegové dojíždějící do Zlína budou mít další možnost parkování mimo centrum,“ říká Lenka Kolářová, ředitelka zlínské pobočky CRR, která projekty IROP administruje. Kolářová zároveň dodává, že její pobočka se vedle Zlína podílí třeba na modernizaci vozového parku MHD v Kroměříži nebo revitalizaci prostor před vsetínským nádražím. „V kraji projdou revitalizací také tři dopravní terminály, přičemž ten ve Fryštáku je provázán na další důležitou aktivitu v rámci IROP, zelenou infrastrukturu. V rámci dvou projektů na revitalizaci náměstí město jednak zmodernizuje terminál a také upraví veřejné prostranství,“ dodává Kolářová.
Investice do dopravní infrastruktury Zlínského kraje (IROP 1 a IROP 2)
Zrekonstruované silnice: 54,2 km; 1,6 mld. Kč; 21 projektů
Vozidla pro veřejnou dopravu: 61 ks; 646 mil. Kč; 8 projektů
Přestupní terminály ve veřejné dopravě: 10 míst; 189 mil. Kč; 10 projektů
