Evropské fondy pomáhají měnit strukturu zdravotní péče. Díky financím z IROP 2021–2027 mohou nemocnice modernizovat oddělení následné péče, rozvíjet geriatrické služby a vytvářet kapacity, které odpovídají potřebám stárnoucí populace.
Paní Jana, 68letá pacientka, dostala novou kyčel. Po týdnu na ortopedii začala cvičit chůzi o berlích s fyzioterapeutem v rehabilitačním ústavu. Kvůli pooperační infekci a vysokým horečkám musela však místo návratu domů zůstat v nemocnici. Byla proto přeložena na oddělení následné péče, kde dostává infuzní antibiotika, sestry ošetřují ránu a fyzioterapeut s ní cvičí jen na lůžku. Podobných případů se v průběhu roku v Česku odehraje celá řada.
Příklad následné péče o pacienty, jejichž zdravotní stav byl v nemocnici stabilizován, ale kteří ještě nejsou připraveni vrátit se domů, je méně viditelnou stránkou zdravotnictví, která je ale neméně potřebná. Při modernizaci zdravotnictví obvykle pozornost směřuje k urgentním příjmům, operačním sálům a specializovaným centrům. Týká se ale i následné péče, protože díky jejím dostatečným kapacitám nemusejí pacienti zůstávat na akutních lůžkách déle, než jejich zdravotní stav vyžaduje, nebo se vracet domů bez potřebné rehabilitace a návazné podpory.
Dostupná a kvalitní následná péče proto není jen otázkou komfortu pacientů. Ovlivňuje fungování celého zdravotnického systému i dostupnost akutních lůžek v jednotlivých regionech.
Potřeba reagovat na stárnutí populace
Potřebu následné péče zesiluje stárnutí populace a rostoucí počet lidí s více chronickými onemocněními, křehkostí nebo omezenou soběstačností. Národní plán rozvoje geriatrické péče upozorňuje, že český systém je stále příliš zaměřen na jednotlivé epizody akutní péče.
„Stárnutí populace je realitou, na kterou musíme aktivně reagovat už nyní. Naším cílem není pouze vybavovat zdravotnická zařízení, ale především přizpůsobovat jejich kapacity tomu, jakou péči lidé skutečně potřebují. Evropské prostředky z IROP nám umožňují podpořit rozvoj následné a geriatrické péče v regionech a vytvářet podmínky pro lepší využití zdravotnických kapacit,“ říká Venuše Škampová, ředitelka odboru zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví ČR.
Návrat do vlastního prostředí
Péče o geriatrického pacienta přitom podle odborníků vyžaduje kontinuitu, rehabilitaci a propojení zdravotních a sociálních služeb. Cílem je mimo jiné pomoci pacientům úspěšně zvládnout návrat po hospitalizaci a zůstat co nejdéle ve vlastním sociálním prostředí.
„U geriatrického pacienta není úspěchem jen zvládnutí konkrétního onemocnění. Stejně důležité je, zda se člověk dokáže znovu postavit na vlastní nohy, zvládnout běžné denní činnosti a vrátit se do svého domácího prostředí. Právě tomu musí odpovídat i následná péče – její organizace, vybavení i spolupráce odborníků,“ zdůrazňuje Božena Jurašková, předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP.
Zároveň oceňuje, že se podpora rozšiřuje také na ambulantní péči a že se řeší i její provozní financování: „U geriatrických pacientů je důležité, aby měli potřebnou odbornou péči dostupnou včas a co nejblíže svému bydlišti. Proto velmi vítám, že IROP po revizi výzev nově umožňuje podpořit také vznik samostatných geriatrických ambulancí, a to i bez návaznosti na lůžkovou péči,“ doplňuje.
Vedle investic do prostor a vybavení je podle ní důležité zajistit také prostředky na zavedení těchto služeb. V tomto směru je pozitivní i nová dotační výzva Ministerstva zdravotnictví, vyhlášená 7. října v rámci projektu podpořeného z Operačního programu Zaměstnanost plus, která má pomoci zajistit potřebné provozní financování.
Proměny nemocnic probíhají
Konkrétní podobu, jak se nemocnice proměňují, je vidět v jednotlivých krajích. Ve Zlínském kraji vzniká nová budova léčebny dlouhodobě nemocných Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí. V Moravskoslezském kraji zase probíhá rekonstrukce lůžkové části Městské nemocnice v Odrách a v Jihomoravském kraji se rozvíjí následná lůžková geriatrická péče v Nemocnici Ivančice.
Tyto projekty představují různé podoby rozvoje zdravotnické infrastruktury. Spojuje je snaha zajistit lepší podmínky pro pacienty, kteří po zvládnutí akutního zdravotního stavu potřebují zotavení a vrátit se do běžného života.
Smyslem investic není pouze opravit budovy nebo nakoupit nové vybavení. Skutečným výsledkem má být systém, v němž pacient po operaci, cévní mozkové příhodě nebo závažném onemocnění přechází do prostředí zaměřeného na doléčení, rehabilitaci a obnovení soběstačnosti.
Následná péče je důležitou součástí zdravotního systému. Pomáhá pacientům zotavit se po závažném onemocnění a vrátit se podle možností k co nejběžnějšímu životu. Investice z evropských fondů mohou přispět k tomu, aby byla taková péče dostupnější a lépe odpovídala potřebám obyvatel jednotlivých regionů.
