Cestování za prací, do škol nebo k lékaři dostává v českých městech a obcích zcela nový rozměr. Zásadní podíl na této proměně má i Integrovaný regionální operační progam (IROP), který přináší do modernizace a digitalizace veřejné dopravy miliardy korun.
Doby, kdy pasažéři mrzli na nevlídných zastávkách bez informací o zpoždění a v autobusech marně hledali možnost zaplatit kartou, se stávají minulostí. Moderní dopravní infrastruktura už dnes nevzniká pouhým propočtem, kolik aut projede daným úsekem za 10 let.
Jak upozorňuje studie Mezinárodního dopravního fóra OECD (ITF), tradiční modelování naráží na své limity. Budoucnost se přesouvá k přístupu „vision-led transport planning“. Tedy k plánování dopravy, které je založené na dlouhodobé vizi společnosti. Místo pouhé reakce na nárůst automobilismu se města a kraje nejprve ptají, jakou strategii života ve svém regionu chtějí naplnit.
„Doprava se stává nástrojem, který pomáhá formovat podobu měst, ekonomiky i kvality života,“ upozorňuje Michal Holoubek, produktový manažer společnosti Vars Brno, která se specializuje na chytré systémy pro oblast dopravy. A chytrá doprava financovaná z IROP propojuje urbanismus, životní prostředí a potřeby obyvatel.
Digitální mozek v terénu
Moderní analytika umožňuje modelovat různé scénáře vývoje – od změn pracovních návyků až po rozvoj nového bydlení. Srdcem moderních dopravních systémů jsou pochopitelně data.
Z prostředků IROP například již nyní vznikají po celé republice centrální dispečinky a chytré zastávky veřejné dopravy. Pro cestujícího to znamená nový komfort. Na digitálních tabulích či v mobilních aplikacích vidí přesnou polohu spoje přepočítanou na minutu přesně.
Samotné shromažďování dat ale podle studie OECD nestačí. Zásadní je jejich propojení s flexibilními analytickými nástroji. V praxi to znamená, že například inteligentní semafory dokážou reagovat na hustotu provozu v reálném čase a dát preferenčně zelenou přijíždějícímu autobusu či tramvaji, čímž zrychlují celou veřejnou dopravní síť.
Komfort a ekologie
Chytrá mobilita ale nespočívá pouze v technologiích samotných. Zásadním aspektem je přeměna obcí, aby lidé měli služby blízko a mohli si svobodně vybrat z více způsobů dopravy.
Z prostředků IROP tak míří podpora i do udržitelné mobility. Například financuje nákup nízkoemisních vozidel – elektrobusů, vozidel na vodík či CNG.
„Evropské fondy pomáhají zavádět chytrá řešení, která cestující často ani nevnímají, ale každý den jim významně usnadňují cestování. Třeba díky technologiím pro automatické sčítání cestujících mohou dopravci efektivněji plánovat kapacitu i jízdní řády podle skutečné poptávky,“ podotýká Jakub Řezníček, ředitel CRR Hradec Králové, které se zaměřuje na oblast dopravy.
Výzva pro české regiony
Propojení investic z EU s principy smart mobility umožňuje stavět udržitelné přestupní terminály (P+R, B+R) a zklidňovat centra měst. Největší výzvou však zůstává schopnost samospráv pracovat s dlouhodobou koncepcí. „V českých podmínkách bude zdaleka největší výzvou shodnout se na dlouhodobé vizi, která se nebude měnit po každých volbách,“ upozornil Michal Holoubek.
Stále více se v dopravě využívají nástroje umělé inteligence. „Zatímco v minulých letech bývala AI často spíše marketingovým heslem a součástí vizionářských prezentací, v poslední době se stále častěji používají konkrétní aplikace a praktické projekty. AI začíná nacházet využití například při predikci dopravy, vyhodnocování incidentů, analýze rozsáhlých datových sad nebo při automatizaci některých operací dopravních center,“ upřesnil Holoubek.
Doprava se stává nástrojem, který pomáhá formovat podobu měst, ekonomiky i kvality života.
Kombinace evropských financí, pokročilých datových simulací a zapojení veřejnosti ukazuje cestu, jak z českých regionů vytvořit prostředí s vysokou kvalitou života pro všechny generace.
„Úspěšné dopravní projekty začínají jasně definovaným problémem, který mají řešit. Technologie by neměla být cílem sama o sobě, ale nástrojem, který obyvatelům přinese bezpečnější, plynulejší a dostupnější dopravu. Důležitá je také kvalitní projektová příprava a včasná konzultace záměru s odborníky, aby byl projekt dobře nastaven po technické i dotační stránce,“ dodává Řezníček.
Cílem je nabídnout obyvatelům regionů takové služby, které budou rychlé, bezpečné, pohodlné a ekologické. Právě systém „chytré dopravy“ představuje klíč k tomu, aby lidé dobrovolně vyměnili osobní automobily za veřejnou přepravu.
