Přihlašte se k odběru online nebo tištěného vydání našeho časopisu!

Technologie, které naruší zažité fungování státní správy

Klíčovou technologií 21. století bude umělá inteligence (AI). Centrum pro regionální rozvoj se stává jedním z lídrů v její aplikaci do reálného fungování veřejné správy.

Na konci května schválila vláda funkci vládního zmocněnce pro umělou inteligenci (AI), jímž byl jmenován náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Kavalírek. Již před rokem pak vláda schválila Národní strategii umělé inteligence ČR 2030. Obojí je součástí snahy o směřování naší ekonomiky, kterou si vláda vytyčila jako jednu ze svých hlavních priorit.

 

Umělá inteligence (AI) se stává klíčovou technologií 21. století a měla by začít hrát klíčovou roli i v rámci státní správy, což se stalo i jednou ze sedmi klíčových oblastí výše uvedené strategie, kterou chce vláda rozvíjet. AI může zefektivnit a zjednodušit práci úředníků, od automatizace rutinních úkolů po asistenci při složitějším rozhodování. Rozhodně ale nelze čekat, že AI vše vyřeší, nicméně představuje skvělý odrazový můstek pro další práci a s potenciálem dalšího zkvalitňování. Využití AI ve veřejné správě může podpořit rozhodování, snížit chybovost, a zároveň může zajistit, že služby poskytované pro občany budou uživatelsky více přátelské.

 

Aby AI dokázala pomáhat v běžné práci, nesmí narážet na některé základní neduhy. Sami úředníci si musí uvědomit, že nejde o povinnost, ale naopak musí mít chuť sami něco měnit, s čímž jim může pomoci právě AI. I proto budou muset zpočátku hledat způsoby, jak AI využít, což znamená, že některé úkony s pomocí AI musí řešit metodou pokusu a omylu. V každodenní kancelářské práci může AI pomoci při úkolech jako je analýza dat, shrnutí dokumentů a tvorba obsahu. Pomáhá rovněž zefektivnit pracovní procesy a umožnit zaměstnancům soustředit se na kreativnější a strategičtější úkoly, což je pro moderní práci klíčové. Jako významný nástroj vidí AI i Centrum pro regionální rozvoj, které má v její implementaci velké plány.

 

„Snažíme se trpělivě vysvětlovat přínosy AI na ukázkách reálných scénářů, kde AI pomáhá a může pomáhat. Zároveň vnímáme i požadavky a přání zaměstnanců, které zohledňujeme v přizpůsobení vzdělávání v této oblasti,“ říká Miloš Šenkýř, který má v Centru pro regionální rozvoj (CRR) spolu se svým týmem na starosti přípravu a koordinaci rozvojových projektů.

Umělá inteligence v CRR

CRR již více než rok intenzivně řeší zapojení umělé inteligence (AI) do svých procesů, aby zvýšilo efektivitu a kvalitu své práce. „Vytvořili jsme interní Koncepci AI, v níž jsme si vytyčili čtyři jasné pilíře, které mají být základem pro rozvoj a začleňování AI do různých oblastí činnosti Centra,“ popisuje začátky AI v centru Šenkýř.

Vybranými stavebními kameny se staly tvorba komunikačního obsahu, zapojení AI do konzultací a administrace dotačních programů, využití AI v běžném chodu samotného Centra a vzdělání zaměstnanců, což představuje klíčový faktor pro úspěšnou integraci AI v činnosti celého CRR.

„Tato komplexní strategie má Centru umožnit zefektivnit jeho procesy. Rutinní práce na administraci EU fondů, od IROP přes Interreg až po NPO, lze s AI dělat mnohem efektivněji a její rychlé zapojení do procesu by mohlo institucím obrovsky ulehčit od byrokratické rutiny. Chceme se stát jedním z lídrů v oblasti využívání AI ve veřejné správě,“ předeslal ambiciózní cíl Petr Štěpánek, generální ředitel CRR.

Během loňska proto Centrum otestovalo v tzv. proof of conceptu možnosti AI v administraci projektů financovaných z dotačních programů. Konkrétně touto technologií testovalo hodnocení projektů. „Začátkem letošního roku jsme se již posunuli k produkčnímu řešení, které se zaměřuje na kontrolu části žádostí o platbu napříč všemi dotačními programy administrovanými Centrem, přičemž začínáme s IROPem. Principiálně jde o podrobnou kontrolu, kdy pomocí AI kontrolujeme údaje napříč dokumenty,“ dodává Šenkýř s tím, že do provozu by se tato technologie měla dostat už letos v létě.

Další uvažované oblasti zapojení AI pro zefektivnění činnosti CRR představují konzultace projektových záměrů a také obecných dotazů. „Nabízí se například využít AI chatbota, který by fungoval na webových stránkách organizace. Rovněž živě diskutujeme o tom, zda by takové nástroje měly pro CRR a jeho klienty smysl a jakým způsobem realizovat jejich vytvoření. AI je po dlouhé době něco, co má potenciál v dobrém slova smyslu narušit zažité fungování státní správy,“ dodává Štěpánek.

 

Spolupráce napříč úřady

Centrum se snaží zapojit i do spolupráce s ostatními úřady a podílet se na šíření osvěty o AI ve veřejné správě. Např. se účastní jednání Platformy pro veřejnou správu, která vznikla při České asociaci umělé inteligence či odborných konferencí zaměřených na AI, přičemž na některých i aktivně vystupuje.

Podle šéfa Digitální a informační agentury (DIA) Martina Mesršmída má AI obrovský potenciál ve státní správě hlavně ve třech oblastech. Tou první je pomoc při vnitřní optimalizaci procesů úřadů, čímž dojde k zavedení automatizace a zvýšení efektivity. Přispěje rovněž ke zrychlení digitalizace státní správy, protože umožní rychlejší tvorbu potřebného softwaru.

Navíc díky AI dojde i ke změně fungování „klientů státní správy“ – tedy samotných občanů. „Občané vybavení AI nástroji dokážou lépe zjistit, jaké služby jsou dostupné nebo co je k jejich vyřízení třeba. Zároveň budou znát svá práva a aktivně se jich domáhat. Budou tak potřebovat méně pomoci, budou lépe informovaní a asertivnější,“ dodává Mesršmíd.

 

Budoucnost AI

Další rozvoj a implementace AI ve státní správě nabývá také na významu v kontextu změn toku evropských financí v programovém období od roku 2028. S tím, jak se tato technologie rozvíjí, by mělo dojít i k významné úspoře při pracovních činnostech, neboť ty rutinní by postupně měla zvládnout právě umělá inteligence.

Systémy AI, které budou nasazovány ve veřejné správě, zejména v oblastech klíčových pro zajištění obrany a bezpečnosti země, budou muset splňovat rovněž vysoké bezpečnostní standardy. A to jak po technické stránce, tak i s ohledem na bezpečnost dodavatelského řetězce a transferu systémů AI k rizikovým státním i nestátním aktérům. S tím souvisí i uplatňování evropského Aktu o umělé inteligenci, který Evropská unie přijala již loni. Toto nařízení zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik.

AI projekty v rámci CRR

Aplikace Anakonda

Aplikace Anakonda – neboli zkratka pro Aplikace Na Kontrolu Dat významně zjednoduší jednu z nejnáročnějších agend: kontrolu dat v žádostech o platbu.

AI Akademie

Od září 2024 vzdělává CRR své zaměstnance prostřednictvím interní platformy AI Akademie CRR. Jde zejména o nástroje pro osobní produktivitu (Copilot, ChatGPT apod.). Součástí platformy jsou videonávody, webináře, workshopy a další vzdělávací aktivity.

Aplikace Tenderix

Od března 2025 využívá Centrum aplikaci TENDERIX – umělou inteligenci ve veřejných zakázkách, která kontrolorům pomáhá při kontrole veřejných zakázek.

Interní asistent

V přípravě je vlastní interní asistent, který bude zaměstnancům CRR radit s vnitřními předpisy organizace.

Microsoft 365 Copilot

Již více než rok testuje CRR nástroj Microsoft 365 Copilot s cílem poskytnout zaměstnancům v průběhu času osobního AI asistenta, který jim bude pomáhat s rutinními činnostmi (vytváření e-mailů, sumarizace a stylizace dokumentů apod.).

Prozkoumejte projekty IROP

Inspirujte se mnoha úspěšnými projekty, které se podařilo realizovat díky evropským fondům.

Regiony nás baví
Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.