Česká a polská aglomerace společně pracují na projektu propojování přeshraničních vazeb mezi městskými regiony. Cílem je dát základ pro vznik mezinárodní sítě aglomerací ve střední Evropě.
Již do své druhé poloviny se letos posunul projekt strategického rozvoje česko-polské spolupráce, na kterém participují aglomerace Olomouc a polské Opole. Jeho cílem je vytvořit koncepční materiál s doporučeními, z něhož by mohly čerpat i další oblasti, které by mohly navázat další metropolitní spolupráci v celém česko-polském příhraničí a nejen tam.
„Už se nám podařilo vytvořit první a pilotní platformu blížící se aglomeračnímu svazku. Jde o první takový počin v České republice. A jsme rádi, že tomu tak je právě v Olomoucké aglomeraci. Budeme tak s naší partnerskou Opolskou aglomerací na podobné úrovni z hlediska legislativy,“ popisuje čerstvý dílčí úspěch Petr Kladivo, tematický koordinátor ITI Olomoucké aglomerace. Podle něj tato platforma otevírá další možnosti ke spolupráci a rozvoji.
Historická a kulturní blízkost
Zrodu projektu pomohla historická a kulturní blízkost i fakt, že obě města řeší obdobné problémy a jsou si velmi podobné. Ať už jde o územní rozlohu, počet obyvatel, jsou i významnými pracovními centry. Navíc si prošly od poloviny 20. století také podobným historickým vývojem. Nachází se v nich podobné instituce – univerzity, sportovní oddíly, kulturní organizace, biskupství. To vše představuje vysoký potenciál pro vznik spolupracující sítě.
„Olomouc i Opole jsou významnými centry každodenní pracovní migrace, spojují nás problémy s parkováním, nebo intenzita dopravy a počet aut. Společně se potýkáme s problémy v oblasti dopravy, kterou transformujeme do udržitelné městské a příměstské mobility. Hledáme i řešení k podpoře udržitelných forem dopravy,“ popisuje jeden z příkladů spolupráce koordinátor olomoucké ITI.
Další hledaná řešení mají společného jmenovatele ve vodě. Obě města řeší akumulaci vody kvůli klimatickým změnám, ale i ochranu před povodněmi. Zatímco pro olomouckou aglomeraci je hlavním vodním tokem řeka Morava, tu opolskou zase protíná Odra. „Probíráme i další aktuální témata jako odolnost, energetická soběstačnost, ochrana a obrana. Chceme se důsledně věnovat i depopulačním procesům a stárnutí populace,“ doplňuje Kladivo.
Propojení rozdílných aglomerací
Zatímco Olomouc a Opole jsou podobné typy aglomerací, tak české regiony si s těmi polskými svými rysy spíše tolik blízké nejsou. Polsko je co do rozlohy i počtu obyvatel prakticky čtyřikrát větší než Česká republika. „Troufnu si ale tvrdit, že pro každou českou aglomeraci lze na polské straně najít adekvátní, která bude mít podobné charakteristiky, problémy, ale hlavně potenciál pro spolupráci,“ věří ve smysluplnost projektu Kladivo.
A dodává, že pomoci rozvíjet tuto spolupráci by měl právě druhý cíl projektu. Tím je vznik metodického materiálu pro standardizování přeshraniční spolupráce aglomerací, nebo obecně funkčních městských regionů. „Ambiciózním cílem je vznik kooperující sítě partnerských subjektů z obou aglomerací pro řešení témat typu mobilita, energetika, kyberbezpečnost, věda a výzkum, inovace a v neposlední řadě pak kultura, sport nebo cestovní ruch,“ dodává Kladivo.
Program odstartoval v září před dvěma lety a měl by končit příští rok. Podle koordinátora vše probíhá úspěšně a projekt se chýlí k zdárnému závěru. „Poslední akcí bude závěrečná konference v prvním čtvrtletí 2027,“ dodává Petr Kladivo.
Nejen Olomouc a Opole
Spolupráci obou aglomerací podpořili evropské fondy prostřednictvím operačního programu Interreg Česko – Polsko. Celková alokovaná částka činí 470 tisíc eur (v přepočtu zhruba 11,5 milionu korun), přičemž výše dotace z EU činí 375,8 tisíc eur.
Navíc do projektu nejsou zapojené jen výše zmíněná dvě partnerská města, ale i další. Za českou stranu participují i Liberec, Pardubice a Ostrava, zatímco na polské straně se zapojily Jelenia Gora, Walbrzych a Bielsko-Biala.
„Zkušenosti spolu sdílí instituce veřejné správy, úřady, vysoké školy, vědecko-technologické parky, sportovní oddíly, kulturní instituce a další subjekty z partnerských aglomerací. Transferujeme dobrou praxi v různých oblastech a důležitou roli samozřejmě hrají moderní technologie. A to jak v oblasti digitalizace, bezpečnosti v kybernetickém prostoru, nebo využívání AI,“ upozorňuje Petr Kladivo.
