Město Hranice patří mezi příklady úspěšného čerpání evropských dotací. Díky systematické práci a zkušenému týmu realizovalo projekty v dopravě, veřejném prostoru i turismu. Klíčem je včasná příprava a propojení politiky s odborností.
Hranice, město v okrese Přerov v Olomouckém kraji, leží na soutoku Bečvy a Veličky. Ve městě žije zhruba 18 tisíc obyvatel. Může se pochlubit úspěšným využíváním evropských prostředků pro svůj rozvoj. Podle starosty Daniela Vitonského není tento úspěch dílem náhody, ale výsledkem systematické práce zkušených projektových manažerů a včasné přípravy. Desítky milionů korun z programu IROP pomohly financovat novou cyklostezku podél Římského mostu, moderní informační centrum na nádraží v Teplicích nad Bečvou nebo čerstvě otevřené nábřeží v Kropáčově ulici.
„Úspěch města při získávání dotací je výsledkem dlouhodobé a systematické práce celé řady lidí. Klíčovou roli hraje stabilní a zkušený tým projektových manažerů na Městském úřadě v Hranicích, který se problematice dotačních programů věnuje řadu let. Díky svým zkušenostem a detailní znalosti jednotlivých dotačních titulů dokáže zohledňovat jejich specifické podmínky již ve fázi přípravy projektů a projektové dokumentace,“ vysvětlil starosta Daniel Vitonský. Základním předpokladem úspěchu je pečlivá příprava a promyšlené nastavení projektů.
„Neméně důležitá je také aktivní role vedení města. Zástupci samosprávy se dlouhodobě zapojují do pracovních skupin, řídicích výborů a dalších odborných platforem, které ve spolupráci s Olomouckým krajem připravují strategické rozvojové dokumenty. Díky tomu můžeme včas připravovat projekty, které odpovídají podmínkám dotačních programů. Propojení odborné práce úředního aparátu s aktivním zapojením politického vedení města považuji za jeden z hlavních důvodů naší dlouhodobé úspěšnosti v oblasti získávání dotací,“ uvedl starosta města Hranice.
Město se mění k lepšímu
Mezi významné projekty patří Informační centrum nádraží Teplice nad Bečvou, jehož cílem byla rekonstrukce památkově chráněného objektu železniční stanice a jeho transformace na moderní turistické a informační zázemí včetně expozic, zázemí pro návštěvníky i doprovodných služeb. Výše získané dotace činila 36 milionů korun.
„Mezi významné investice patří projekt Rekonstrukce chodníku na Smetanově nábřeží, který řešil kompletní obnovu chodníků v délce 2,1 kilometru podél frekventované silnice I/35. Byl podpořen dotací ve výši 11 milionů korun,“ upřesnil Vitonský.
V oblasti veřejného prostoru a životního prostředí lze zmínit i čerstvý projekt revitalizace nábřeží v Kropáčově ulici, který přinesl komplexní obnovu prostor včetně zelené infrastruktury, odpočinkových zón, parkovacích ploch, sadových úprav a veřejného osvětlení. Na tento projekt byla získána dotace ve výši 20 milionů korun. Ke slavnostnímu otevření za přítomnosti mažoretek došlo 19. června.
Vedle těchto projektů město Hranice úspěšně čerpá evropské prostředky i v dalších oblastech, jako jsou rekonstrukce škol a školských zařízení, energetické úspory budov, protipovodňová opatření, obnova památek či výsadba a revitalizace zeleně.
Zajištění dotací není dílem náhody
A co by Vitonský doporučil ostatním starostům měst z českých regionů? „Především bych nepodceňoval personální zajištění této oblasti. Úspěšné získávání dotací není otázkou náhody, ale systematické a odborné práce. Pokud si to velikost obce může dovolit, je vhodné mít vlastní kvalitní tým projektových manažerů. Osvědčuje se také nastavení motivačních prvků, které propojují úspěšnost získaných dotací s odměňováním pracovníků,“ vzkazuje ostatním radnicím. Nebrání se využívání ani externích firem, což by mohlo pomoci právě menším obcím.
Zásadní je také spolupráce na úrovni kraje, s ministerstvy i s dalšími partnery. „Díky tomu lze lépe identifikovat budoucí příležitosti a připravit projekty, které budou odpovídat prioritám poskytovatelů dotací,” uvedl.
Nebát se větších projektů
Není třeba se bát ani větších a ambicióznějších projektů. „Často přinášejí nejvýznamnější přínos pro rozvoj měst a obcí a jsou podporovány z evropských fondů ve značném rozsahu,“ zdůraznil Vitonský. Klíčové je podle něj správné vymezení způsobilosti nákladů. „V praxi se často stává, že dotační podíl ve výši 85 procent způsobilých nákladů neodpovídá skutečnému podílu na celkových nákladech projektu, které pak musí obec hradit z vlastních zdrojů,“ varoval.
Do dalších let počítá s tím, že bude oblast čerpání evropských prostředků pro města a obce složitější než v předchozích obdobích. „Naším cílem je být na změny připraveni, mít rozpracované projektové záměry a být schopni rychle reagovat na nově vyhlášené výzvy,“ prohlásil Vitonský.
