Termín plnění je pro „život“ veřejné zakázky jednou ze základních veličin. Nejenže je velmi významnou informací pro zájemce o účast, zda je v jejich silách a kapacitách se daného tendru vůbec účastnit, ale v rámci samotného plnění je nutné jej hlídat a dodržet.
Nejasné nastavení termínu plnění nebo jeho neodůvodněná změna v průběhu realizace veřejné zakázky může vést k porušení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ). Jak nejlépe stanovit termín plnění, aby zadavatel eliminoval rizika, rozebereme na dalších řádcích.
Předně musí stanovit termín plnění veřejné zakázky natolik jednoznačně, aby měli dodavatelé reálnou představu o době plnění předmětu zakázky. Zadavatel tedy určí jasný časový úsek, který by měl odpovídat reálné době potřebné k provedení zakázky. Nevhodná je přitom např. kombinace předpokládaného počátku plnění s fixním termínem jeho konce (určeným konkrétním datem). V takovém případě totiž bude doba plnění záviset na ukončení procesu zadávání zakázky, kterou ale nelze dopředu odhadnout, a proto dodavatelé jasnou představu nemají a zadávací podmínky se stávají netransparentními.
Pro stanovení termínu plnění nejsou příliš vhodná ani pevně stanovená data počátku a konce realizace. Proces zadávání zakázky je časově poměrně variabilní a může se stát, že v době uzavírání smlouvy již uplynul stanovený termín počátku plnění. Pokud nemá v tomto smyslu zadavatel předem vyhrazený posun termínu, může to být s ohledem na pravidla ZZVZ poměrně těžko řešitelná situace.
Jak nejlépe stanovit termín plnění?
Ideální formou jsou tzv. klouzavé termíny, tedy stanovení časového úseku ve dnech, týdnech, měsících, a to od chvíle, kdy dodavatel může reálně zahájit plnění předmětu zakázky. Zadavatel má tak jistotu, že termín plnění není závislý na průběhu zadávacího řízení a nedojde k neočekávaným komplikacím. Dodavatelé mají zase jistotu, že doba plnění se při uzavření kontraktu nebude odlišovat od zadávacích podmínek. Termín plnění se flexibilně pohybuje spolu se zadávacím procesem a kopíruje již v úvodu zmíněný „život“ veřejné zakázky. Klouzavé termíny by nicméně zadavatel neměl kombinovat s pevnými daty, neboť taková kombinace by vedla pouze k nejasnosti ve stanovení termínu plnění a zároveň by fixní datum konce plnění popřelo jmenované výhody klouzavě vymezené doby realizace zakázky.
Jak určit čas počátku běhu termínu plnění?
- U zakázek na stavební práce je vhodné navázat počátek realizace na předání staveniště dodavateli, jelikož od této chvíle je dílo právě v rukách dodavatele.
- U zakázek na dodávky nebo služby je možné navázat počátek realizace na okamžik uzavření smlouvy (resp. nabytí její účinnosti, pokud je stanoveno).
- Počátek běhu je možné svázat s výzvou objednatele k zahájení plnění. To je vhodné v situacích, kdy zadavatel z objektivních důvodů nemůže předem stanovit přesnější termín – např. pokud jsou dodávky navázány na konec rekonstrukce objektu, a mohou tedy být zahájeny nejdříve v okamžiku předání dokončené stavby.
Pozor na změnu termínu plnění v průběhu realizace
Jakákoliv změna termínu plnění musí být umožněna pouze na základě odůvodněných okolností. Mohou to být např. vícepráce, zásah vyšší moci (povodně) či nepředvídané okolnosti (archeologické nálezy apod.). Nedůvodná změna je považována za podstatnou ve smyslu § 222 ZZVZ a jedná se o hrubé porušení zákona.
Doporučujeme vyhradit si ve smlouvě možnost změny termínu plnění
- Dle § 222 odst. 2 ZZVZ platí, že vyhrazené změny dle § 100 odst. 1 ZZVZ se a priori nepovažují za změny podstatné. Pro zadavatele je tedy výhodné, pokud si vyhradí možnosti pro změnu termínu plnění a jednoznačně a detailně toto ustanoví v obchodních podmínkách. Typicky se může jednat o prodloužení termínu plnění v důsledku víceprací nebo např. pro případ nepříznivých klimatických podmínek při realizaci stavebních prací.
- Pozor ale, aby taková výhrada byla dostatečně podrobná a bylo ji možné bez dalšího aplikovat ve chvíli, kdy nastane výhradou předvídaný stav. Příliš obecné výhrady typu „objednatel si vyhrazuje právo na přerušení prací“ nesplňují dostatečný detail požadovaný v § 100 odst. 1 ZZVZ, a proto nemohou být považovány za výhradu podle tohoto ustanovení ZZVZ.
