Stavba zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou byla dokončena v roce 1723. Bohužel ve stejném roce zemřel světoznámý barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichel, který toto šlechtické sídlo navrhl a dal mu dnešní podobu.
Dobrou zprávou je, že v roce třísetleté existence stavby zámek znovu přivítal návštěvníky po rekonstrukci trvající téměř tři roky. „Opravili jsme chátrající budovy v areálu zámku, konkrétně se jedná o jízdárnu, konírnu, kočárovnu a takzvaný domek u červené brány,“ vyjmenovává Martina Kubešová, ředitelka kulturních památek ze zámku Karlova Koruna.
Rekonstrukce za téměř sto milionů korun, na níž se podílely i evropské fondy, ale nezahrnovala jenom opravy budov. „Novinkou je expozice Kopytem sem, kopytem tam, která je nejenom pro ty, kteří mají koně jako svého koníčka,“ říká kastelán Lukáš Klečal a slibuje: „Dozvíte se zde spoustu zajímavostí, například to, kdo stál u zrodu Velké pardubické.“
První české dostihy byly Velká chlumecká steeplechase
Koně jsou v Karlově Koruně doma. A doma je tady i rodina Kinských. Nejvyšší dvorský hofmistr českého království hrabě Oktavián Josef Kinský byl vášnivý lovec a chovatel koní ‒ a právě on uspořádal na našem území první překážkové dostihy podle britského vzoru. Teprve později se steeplechase přesunula do Pardubic.
Není to jediná informace, kterou dostane návštěvník expozice Kopytem sem, kopytem tam ‒ zjistí také, že ve zdejších hřebčínech chovají chlumecko-kladrubské plaváky, známé též jako koně Kinského, ale i to, že předchůdcem dostihů byly šlechtické parforsní hony nebo pikantnost z rodinného zákulisí: který hrabě kapal hostům do čaje projímadlo.
Okruhy pro děti i dospěláky
Zámek nabízí i tradiční prohlídku, která přibližuje historii sídla, ukazuje interiéry a představuje běžný život šlechtické rodiny. Jedinečný je kulatý taneční sál, ve kterém pořádají i svatby. Snoubence římskokatolického vyznání oddávají i v zámecké kapli Zvěstování Panny Marie.
Odpočinek a občerstvení nabízí kavárna v bývalé oranžerii ‒ ta byla ve své době tak proslulá, že vypěstované citrony, pomeranče, ale i fíky a ananasy dodávala až na císařský dvůr.
Zadarmo si můžou návštěvníci projít interaktivní audioprohlídku Choďte si Korunou, která představuje všechna zajímavá místa a budovy v zámeckém parku hlasem hraběte Zdenka Radslava Kinského.
Původní tvrz získali Kinští za podporu arcivévody
Na místě dnešního zámku stála tvrz už v první polovině patnáctého století. Po roce 1611 se s celým panstvím stala majetkem rodu Kinských díky podpoře, kterou poskytl politicky obratný předek Václav Vchynský rakouskému arcivévodovi Matyášovi proti jeho habsburskému bratrovi císaři Rudolfu II.
Po třicetileté válce zničený zámek zdědil hrabě František Ferdinand Kinský. Rozhodl se stavbu přebudovat na letní reprezentační sídlo v barokním stylu ‒ podle Santiniho návrhu úpravy provedl pražský stavitel František Maxmilián Kaňka.
Jméno zámku dala korunovace
V době dostavby se v Praze konala korunovace císaře Karla VI. na českého krále. Kinský panovníka pozval na Chlumec a na počest jeho návštěvy zámek pojmenoval Karlova Koruna. Korunu připomíná i půdorys stavby. Karel VI. byl otcem Marie Terezie, která na zámek rovněž zavítala po korunovaci na českou královnu.
