Třináct kilometrů od Kroměříže leží malebná vesnička Rymice. Vypravte se tam na pomyslnou cestu do minulosti a poznejte autentický život našich dávných předků ‒ hospodářů, ale i vrchnosti.
„Na návsi můžou návštěvníci vidět venkovská řemesla. Máme tam sedlářskou dílnu, kovárnu nebo Gajovo, kde původně byl tkalcovský stav,“ láká Martina Miláčková, ředitelka Muzea Kroměřížska. Na vysvětlenou ‒ domečky zde nesou názvy podle svých majitelů, sedlářovo obydlí se tak označuje jako Klimečkovo.
Na rozdíl od mnoha jiných skanzenů je ten zdejší unikátní tím, že sem nic uměle nepřeváželi, ale vše stojí na původních místech. K vidění jsou tu jak lidová stavení s doškovými střechami, tak i panské stavby východní Hané, které spravuje Muzeum v přírodě Rymice.
Významnou součástí komplexu je hospodářský dvůr, který byl v neutěšeném stavu, a v roce 2015 se dokonce propadla jeho střecha. Tři křídla stavení prošla rekonstrukcí, a tak od roku 2022 už vítá návštěvníky v novém kabátě a přibližuje dřívější způsob bydlení a hospodaření na vesnici.
Než se upekl chleba
Za vidění stojí nová zemědělská výstava Od klásku ke kvásku. „Návštěvník tady najde veškeré technologické postupy, které souvisely s výrobou chleba,“ shrnuje Petr Hlavačka, etnograf a vedoucí pracoviště Muzea v přírodě. Expozice ukazuje předměty, které se používaly na zadělávání těsta, k výrobě a zpracování mouky, nástroje k sečení a mlácení obilí i nářadí potřebné k zasetí.
Výstava je zajímavá pro širokou veřejnost, včetně rodin s dětmi. „Speciálně pro ně je určená každou prázdninovou středu prohlídka, během které si můžou vyzkoušet řadu činností, které konali naši předci,“ zve ředitelka Martina Miláčková.
Pro lidi je atraktivní vidět, jak žili naši praprarodiče. „Líbí se mi hlavně jejich způsob života, jak se chovali, co všechno měli a čeho dosáhli,“ potvrzuje návštěvnice Dita.
V revitalizovaném hospodářském dvoře se nacházejí také depozitáře. V etnografickém depozitáři je umístěno zemědělské nářadí, nástroje a stroje ‒ nejstarší ze druhé poloviny 19. století ‒ až po techniku z první republiky. Unikátní je stabilní elektromotor nebo mlátička z doby Rakousko-Uherska. Některé sbírkové předměty mají svůj příběh, a o to se stávají cennější. Mezi ně patří například dar paní Němcové z Věžek (tzv. mláticí garnitura ‒ motor, mlátička a lis na slámu). V archeologickém depozitáři je velmi zajímavá sbírka gotických až barokních kamnových kachlů nebo unikátní bronzové nálezy či hrobové celky s bohatou výbavou od období neolitu po středověk. Funguje zde i konzervátorská dílna.
Návrat chrpy modré
Děti si z prohlídky můžou odnést třeba lízátko se stylizovanou chrpou nebo jiné upomínkové předměty se stejným motivem. Rymické Muzeum v přírodě totiž současně s rekonstrukcí dostalo i nové logo, které vychází z okvětních lístků chrpy modré. Ta na zdejších loukách běžně rostla až do poloviny devatenáctého století, kdy je hanáčtí zemědělci zorali a půvabná květina musela ustoupit výnosnější cukrové řepě.
Za revitalizaci si Muzeum Kroměřížska vysloužilo hlavní cenu v soutěži Stavba roku Zlínského kraje 2021 v kategorii Stavby občanské vybavenosti.
