Automatické mlýny v Pardubicích házejí rukavici Ostravě
15. března 2024Dominantní stavba na pravém břehu řeky Chrudimky je významnou technickou památkou Pardubic, od které město očekává, že se stane turistickým magnetem podobně jako industriální komplex moravskoslezské metropole Dolní Vítkovice.
Automatické nebo též Winternitzovy mlýny podle bratrů Egona a Karla, kteří je nechali na začátku dvacátého století postavit, pro Ostravu představují těžkou váhu. Podobně jako bývalá ostravská huť stojí v centru města. Velkorysá rekonstrukce financovaná téměř z poloviny z evropských fondů proměnila bývalé mlýny na novou kulturní a společenskou čtvrť ‒ kulturní instituce zabírají okolo jedenácti tisíc čtverečních metrů, tedy téměř polovinu areálu.
Východočeská galerie se přejmenovala na počest architekta Gočára
Do bývalé hlavní budovy mlýnů se přestěhovala Gočárova galerie. Ta se až do konce roku 2022 jmenovala Východočeská, nové jméno nese na počest významného českého architekta Josefa Gočára. Právě podle jeho návrhu v letech 1909‒1910 mlýny vyrostly. Jde o jedno z prvních
Gočárových děl postavených v kubistickém stylu.
Rekonstrukce si musela citlivě poradit s tím, že provoz mlýnů skončil v roce 2013. „Cílem bylo obnovit významnou památku. Specifikem přitom bylo, že uvnitř už neexistovala mlynářská technologie,“ říká architekt Petr Všetečka s tím, že i přesto původní účel budovy připomínají i exponáty uvnitř, které představují artefakty mlynářského řemesla.
„Budova prošla maximální proměnou. Dnes v ní najdeme výstavní sály, knihovnu pro veřejnost, ale také depozitáře pro sbírky soch a plastiky, fotografie a obrazy. Galerie disponuje i akustickým sálem, kde je možné pořádat koncerty a divadelní představení,“ vyjmenovává Klára Zářecká, ředitelka Gočárovy galerie.
Nová čtvrť nabízí kulturu, vzdělání, zábavu i odpočinek
První etapa přestavby proběhla v letech 2019‒2023 a kromě Gočárovy galerie vlastněné krajem zde vzniklo i městské vzdělávací centrum Sféra, které zajišťuje vzdělávací aktivity pro děti a mládež, Galerie města Pardubic GAMPA, park před budovou a nové vnitřní náměstí. Nechybí tady kavárna nebo vyhlídka na celé město. V následujících třech letech přibudou ještě byty a komerční prostory.
O záchranu stavby se zasloužili manželé Mariana a Lukáš Smetanovi, kteří mlýnský brownfield v roce 2016 odkoupili, aby chátrající budově dali nový život. Už před rekonstrukcí tady pořádali adventní trhy, charitativní a kulturní akce, vystoupila tu například kapela MIG 21 nebo zpěvák David Koller.
Na proměně areálu se podílí i Pardubický kraj a statutární město Pardubice. Celková výše investic překročila devět set milionů korun.
Od roku 2014 jsou mlýny národní kulturní památkou. První mlýn zde stál už v roce 1586.
Kulturní
| Kraj realizace: | Pardubický kraj |
|---|---|
| Příjemce dotace: | Pardubický kraj |
| Výše dotace: | 135 218 084 Kč |
492 zrekonstruovaných památek
Mámo, ta unie nám bere naši kulturu. Naštěstí máme ty naše hrady, zámky a jiné památky. Ty nedostanou!
Tak pardon, už je dostali. Vyrazte si podívat na hrady, zámky, do chrámů i kostelů, zahrad, památkově chráněných domů a prakticky kdekoliv po vlastech českých.
Hledejte cedulku s nenápadným nápisem, že daná památka vypadá tak dobře díky EU fondům. Ano, je to pravda.
Dominantní stavba na pravém břehu řeky Chrudimky je významnou technickou památkou Pardubic, od které město očekává, že se stane turistickým magnetem podobně jako industriální komplex moravskoslezské metropole Dolní Vítkovice.
Automatické nebo též Winternitzovy mlýny podle bratrů Egona a Karla, kteří je nechali na začátku dvacátého století postavit, pro Ostravu představují těžkou váhu. Podobně jako bývalá ostravská huť stojí v centru města. Velkorysá rekonstrukce financovaná téměř z poloviny z evropských fondů proměnila bývalé mlýny na novou kulturní a společenskou čtvrť ‒ kulturní instituce zabírají okolo jedenácti tisíc čtverečních metrů, tedy téměř polovinu areálu.
Východočeská galerie se přejmenovala na počest architekta Gočára
Do bývalé hlavní budovy mlýnů se přestěhovala Gočárova galerie. Ta se až do konce roku 2022 jmenovala Východočeská, nové jméno nese na počest významného českého architekta Josefa Gočára. Právě podle jeho návrhu v letech 1909‒1910 mlýny vyrostly. Jde o jedno z prvních
Gočárových děl postavených v kubistickém stylu.
Rekonstrukce si musela citlivě poradit s tím, že provoz mlýnů skončil v roce 2013. „Cílem bylo obnovit významnou památku. Specifikem přitom bylo, že uvnitř už neexistovala mlynářská technologie,“ říká architekt Petr Všetečka s tím, že i přesto původní účel budovy připomínají i exponáty uvnitř, které představují artefakty mlynářského řemesla.
„Budova prošla maximální proměnou. Dnes v ní najdeme výstavní sály, knihovnu pro veřejnost, ale také depozitáře pro sbírky soch a plastiky, fotografie a obrazy. Galerie disponuje i akustickým sálem, kde je možné pořádat koncerty a divadelní představení,“ vyjmenovává Klára Zářecká, ředitelka Gočárovy galerie.
Nová čtvrť nabízí kulturu, vzdělání, zábavu i odpočinek
První etapa přestavby proběhla v letech 2019‒2023 a kromě Gočárovy galerie vlastněné krajem zde vzniklo i městské vzdělávací centrum Sféra, které zajišťuje vzdělávací aktivity pro děti a mládež, Galerie města Pardubic GAMPA, park před budovou a nové vnitřní náměstí. Nechybí tady kavárna nebo vyhlídka na celé město. V následujících třech letech přibudou ještě byty a komerční prostory.
O záchranu stavby se zasloužili manželé Mariana a Lukáš Smetanovi, kteří mlýnský brownfield v roce 2016 odkoupili, aby chátrající budově dali nový život. Už před rekonstrukcí tady pořádali adventní trhy, charitativní a kulturní akce, vystoupila tu například kapela MIG 21 nebo zpěvák David Koller.
Na proměně areálu se podílí i Pardubický kraj a statutární město Pardubice. Celková výše investic překročila devět set milionů korun.
Od roku 2014 jsou mlýny národní kulturní památkou. První mlýn zde stál už v roce 1586.
