Kostel s kaplí v Kájově po rozsáhlé rekonstrukci nabízí i virtuální prohlídku

Jihočeský Kájov je jedním z nejstarších mariánských poutních míst v Čechách. K dominantám obce patří pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie s kaplí svatého Jana Nepomuckého, který byl od poloviny 13. století spravován cisterciáckým řádem z kláštera ve Zlaté Koruně. 

I když kostel patřil mezi hojně navštěvovaná poutní místa, v posledních letech bylo znát, že se na jeho údržbu nedostávalo finančních prostředků. Kaple sv. Jana Nepomuckého musela být dokonce kvůli špatnému stavu pro veřejnost uzavřena úplně.

Na fasádě kostela se podepsala absence dešťových žlabů, které by odváděly vodu tak, aby neponičila omítku. Navíc střecha byla v havarijním stavu, takže při dešti hrozilo, že provizorní zachytávání dešťové vody do kbelíků a lavorů neochrání nově opravený interiér. 

Příběh místního kostela připomíná příběhy mnoha církevních památek – období rozkvětu střídala období plenění a ničení. Místní farnost ovlivnily dějinné události, které zejména v druhé polovině 20. století výrazně zasáhly do jejího života a možnosti do údržby a oprav řádně investovat. Po roce 1989 se situace změnila a místní farníci, za vydatné pomoci rodáků žijících v Německu a Rakousku, řádových sester, Jihočeského kraje a dalších, pokračovali ve snaze obnovit krásu zdejšího kostela. 

Dneska je to minulost – k záchraně památky pomohla i dotace z Integrovaného regionálního operačního programu. Kostel, který je od roku 1995 národní kulturní památkou, si nyní mohou návštěvníci prohlédnout v celé jeho nádheře včetně zahrady a nově opravené kaple sv. Jana Nepomuckého. Markéta Frantová, vikariátní stavební technička Biskupství českobudějovického, nicméně dodává: „Za dotaci z IROP jsme velmi vděční, ale nesmíme zapomenout na všechny ty, kteří pomohli udržet kostel a celý areál poutního místa v takto zachovalé podobě.“ 

Rekonstrukce odhalila i několik zajímavostí, například datum a nápis na jedné z vitráží, kamenné prvky nalezené při výkopových pracích nebo značku na krovu, kterou tam pravděpodobně zanechal ukrytý voják za 2. světové války.

Kostel má i nový systém pro sledování návštěvnosti. Přispívá nejen k vyšší bezpečnosti před zloději a vandaly, ale také dokládá, jak se daří zvýšit návštěvnost.

Navíc je tato památka otevřena široké veřejnosti i v digitální podobě a uživatelé internetu z celého světa se tak mohou vydat na virtuální prohlídku.

Jihočeský Kájov je jedním z nejstarších mariánských poutních míst v Čechách. K dominantám obce patří pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie s kaplí svatého Jana Nepomuckého, který byl od poloviny 13. století spravován cisterciáckým řádem z kláštera ve Zlaté Koruně. 

I když kostel patřil mezi hojně navštěvovaná poutní místa, v posledních letech bylo znát, že se na jeho údržbu nedostávalo finančních prostředků. Kaple sv. Jana Nepomuckého musela být dokonce kvůli špatnému stavu pro veřejnost uzavřena úplně.

Na fasádě kostela se podepsala absence dešťových žlabů, které by odváděly vodu tak, aby neponičila omítku. Navíc střecha byla v havarijním stavu, takže při dešti hrozilo, že provizorní zachytávání dešťové vody do kbelíků a lavorů neochrání nově opravený interiér. 

Příběh místního kostela připomíná příběhy mnoha církevních památek – období rozkvětu střídala období plenění a ničení. Místní farnost ovlivnily dějinné události, které zejména v druhé polovině 20. století výrazně zasáhly do jejího života a možnosti do údržby a oprav řádně investovat. Po roce 1989 se situace změnila a místní farníci, za vydatné pomoci rodáků žijících v Německu a Rakousku, řádových sester, Jihočeského kraje a dalších, pokračovali ve snaze obnovit krásu zdejšího kostela. 

Dneska je to minulost – k záchraně památky pomohla i dotace z Integrovaného regionálního operačního programu. Kostel, který je od roku 1995 národní kulturní památkou, si nyní mohou návštěvníci prohlédnout v celé jeho nádheře včetně zahrady a nově opravené kaple sv. Jana Nepomuckého. Markéta Frantová, vikariátní stavební technička Biskupství českobudějovického, nicméně dodává: „Za dotaci z IROP jsme velmi vděční, ale nesmíme zapomenout na všechny ty, kteří pomohli udržet kostel a celý areál poutního místa v takto zachovalé podobě.“ 

Rekonstrukce odhalila i několik zajímavostí, například datum a nápis na jedné z vitráží, kamenné prvky nalezené při výkopových pracích nebo značku na krovu, kterou tam pravděpodobně zanechal ukrytý voják za 2. světové války.

Kostel má i nový systém pro sledování návštěvnosti. Přispívá nejen k vyšší bezpečnosti před zloději a vandaly, ale také dokládá, jak se daří zvýšit návštěvnost.

Navíc je tato památka otevřena široké veřejnosti i v digitální podobě a uživatelé internetu z celého světa se tak mohou vydat na virtuální prohlídku.