Semlerova rezidence v Plzni je jednou ze dvou set ikonických staveb světa
15. února 2024Brněnský rodák Adolf Loos patří mezi přední evropské architekty dvacátého století. Je to přitom právě západočeská Plzeň, která se dodnes pyšní osmi jeho interiéry. Víc už jich má na světě jenom Vídeň.
Loose proslavil koncept vnitřního uspořádání stavby, které bere v úvahu využití jednotlivých místností ‒ odtud i název prostorový plán, častěji německy uváděný jako raumplan. Znamená to velkorysý prostor pro obytnou místnost, zatímco jídelna, ve které sedíte, klidně může být nižší. Raumplan byl v minulém století jednou ze dvou převažujících prostorových koncepcí bydlení (tou druhou byl plan libre švýcarského architekta Le Corbusiera, který stavěl na nosných sloupech).
Raumplan, který si můžete projít
Na plzeňské Klatovské třídě stojí dům, ve kterém si ve třicátých letech nechal významný podnikatel Oskar Semler upravit dvougenerační byt jako reprezentační rodinné sídlo. Přestavba proběhla podle návrhu Adolfa Loose, vzhledem k jeho špatnému zdraví ale práce řídil jeho žák Heinrich Kulka. Jde o jediný z plzeňských bytů, ve kterém jsou k vidění principy raumplanu.
Po rozsáhlé rekonstrukci, kterou z velké části umožnily evropské fondy, je Semlerova rezidence veřejně přístupná. „Prostoru se podařilo dát podobu, jakou měl v roce 1934, kdy se rodina do bytu nastěhovala,“ říká Gabriela Darebná, programová manažerka rezidence, kterou spravuje Západočeská galerie.
Kromě centrální obytné haly, která vlastně zabírá prostor dvou podlaží, si lidé mohou projít jednotlivé pokoje, kuchyni, zázemí bytu i schodiště a obdivovat repliky dobového vybavení. Zachovala se tu řada detailů včetně výtahu, kterým se dopravovalo jídlo z kuchyně do jednotlivých místností. „Je to nádhera! Hned bych se nastěhovala! Byt, který Adolf Loos navrhoval před nějakými devadesáti lety, je stále moderní. I v dnešní době by to bylo nadstandardní bydlení,“ nadšeně shrnuje návštěvnice Zdeňka.
Rezidence patří mezi dvanáct architektonických ikon Česka
Semlerův byt představuje dílo, které bylo donedávna širší veřejnosti prakticky neznámé. Přitom je vlastně pomyslným dvojčetem slavné pražské Müllerovy vily, kterou má architekt Loos rovněž na svědomí ‒ odlišuje se architektonickým pojetím, kdy zde vlastně vznikla vila v domě.
Židovská rodina Oskara Semlera musela v roce 1939 emigrovat a dům byl zabrán nejprve nacistickými a později komunistickými úřady.
Dnes zde kromě prohlídek organizují vzdělávací programy pro školy i dospělé a funguje zde i stylová kavárna a Centrum pro výzkum architektury.
Semlerova rezidence získala Cenu poroty v soutěži Stavba roku Plzeňského kraje 2022. Od března 2023 se stala součástí prestižní mezinárodní sítě Iconic Houses, kam v Česku patří ještě dalších jedenáct staveb. Síť sdružuje necelé dvě stovky architektonicky významných domů, vil a uměleckých ateliérů, které jsou veřejně přístupné.
Kulturní
| Kraj realizace: | Plzeňský kraj |
|---|---|
| Příjemce dotace: | Západočeská galerie v Plzni |
| Výše dotace: | 30 164 837 Kč |
492 zrekonstruovaných památek
Mámo, ta unie nám bere naši kulturu. Naštěstí máme ty naše hrady, zámky a jiné památky. Ty nedostanou!
Tak pardon, už je dostali. Vyrazte si podívat na hrady, zámky, do chrámů i kostelů, zahrad, památkově chráněných domů a prakticky kdekoliv po vlastech českých.
Hledejte cedulku s nenápadným nápisem, že daná památka vypadá tak dobře díky EU fondům. Ano, je to pravda.
Brněnský rodák Adolf Loos patří mezi přední evropské architekty dvacátého století. Je to přitom právě západočeská Plzeň, která se dodnes pyšní osmi jeho interiéry. Víc už jich má na světě jenom Vídeň.
Loose proslavil koncept vnitřního uspořádání stavby, které bere v úvahu využití jednotlivých místností ‒ odtud i název prostorový plán, častěji německy uváděný jako raumplan. Znamená to velkorysý prostor pro obytnou místnost, zatímco jídelna, ve které sedíte, klidně může být nižší. Raumplan byl v minulém století jednou ze dvou převažujících prostorových koncepcí bydlení (tou druhou byl plan libre švýcarského architekta Le Corbusiera, který stavěl na nosných sloupech).
Raumplan, který si můžete projít
Na plzeňské Klatovské třídě stojí dům, ve kterém si ve třicátých letech nechal významný podnikatel Oskar Semler upravit dvougenerační byt jako reprezentační rodinné sídlo. Přestavba proběhla podle návrhu Adolfa Loose, vzhledem k jeho špatnému zdraví ale práce řídil jeho žák Heinrich Kulka. Jde o jediný z plzeňských bytů, ve kterém jsou k vidění principy raumplanu.
Po rozsáhlé rekonstrukci, kterou z velké části umožnily evropské fondy, je Semlerova rezidence veřejně přístupná. „Prostoru se podařilo dát podobu, jakou měl v roce 1934, kdy se rodina do bytu nastěhovala,“ říká Gabriela Darebná, programová manažerka rezidence, kterou spravuje Západočeská galerie.
Kromě centrální obytné haly, která vlastně zabírá prostor dvou podlaží, si lidé mohou projít jednotlivé pokoje, kuchyni, zázemí bytu i schodiště a obdivovat repliky dobového vybavení. Zachovala se tu řada detailů včetně výtahu, kterým se dopravovalo jídlo z kuchyně do jednotlivých místností. „Je to nádhera! Hned bych se nastěhovala! Byt, který Adolf Loos navrhoval před nějakými devadesáti lety, je stále moderní. I v dnešní době by to bylo nadstandardní bydlení,“ nadšeně shrnuje návštěvnice Zdeňka.
Rezidence patří mezi dvanáct architektonických ikon Česka
Semlerův byt představuje dílo, které bylo donedávna širší veřejnosti prakticky neznámé. Přitom je vlastně pomyslným dvojčetem slavné pražské Müllerovy vily, kterou má architekt Loos rovněž na svědomí ‒ odlišuje se architektonickým pojetím, kdy zde vlastně vznikla vila v domě.
Židovská rodina Oskara Semlera musela v roce 1939 emigrovat a dům byl zabrán nejprve nacistickými a později komunistickými úřady.
Dnes zde kromě prohlídek organizují vzdělávací programy pro školy i dospělé a funguje zde i stylová kavárna a Centrum pro výzkum architektury.
Semlerova rezidence získala Cenu poroty v soutěži Stavba roku Plzeňského kraje 2022. Od března 2023 se stala součástí prestižní mezinárodní sítě Iconic Houses, kam v Česku patří ještě dalších jedenáct staveb. Síť sdružuje necelé dvě stovky architektonicky významných domů, vil a uměleckých ateliérů, které jsou veřejně přístupné.
