Šternberk dostal nový kabát po víc než sto letech
29. února 2024Hrad ve stejnojmenném městě Olomouckého kraje až donedávna figuroval na seznamu ohrožených nemovitých památek. Díky evropským fondům ale prošel největší rekonstrukcí od přelomu devatenáctého a dvacátého století.
Původně šlo o obranné středověké sídlo ‒ dosud se na Šternberku dochovala válcovitá věž a zbytky opevnění hlavního paláce. Hrad v polovině 13. století založil pravděpodobně Zdeslav z Chlumce a ze Šternberka. Na konci čtrnáctého století byl několikrát přestavován a rozšířen. Vlivný biskup Albert II. ze Šternberka, který hrad využíval jako svoji rezidenci, nechal vyzdobit kapli ve stylu panujícím tehdy na dvoře císaře Karla IV. Renesanční přestavba proběhla v šestnáctém století díky rodu Berků z Dubé a Lipé. Na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století sídlo koupil kníže Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna. Hrad ale dlouhou dobu nikdo nevyužíval, a tak chátral až do roku 1886, kdy prošel generální rekonstrukcí v duchu romantického historismu podle projektu vídeňského architekta Karla Gandolpha Kaysera.
Nejnovější rekonstrukce rozšířila nabídku prohlídkových tras
Rekonstrukce za téměř padesát milionů korun začala v roce 2019, znovu se hrad otevřel návštěvníkům 5. března o tři roky později.
Celkové obnovy se dočkal strážní domek, který přímo navazuje na městskou památkovou zónu a je tím prvním, co vidí návštěvník hradu. Vzniklo zde informační centrum s prodejnou suvenýrů, ale i prostor pro odpočinek, prezentace a expozice.
„Nová výstava Páni na Šternberku mapuje historii šlechtických rodů,“ říká kastelánka Helena Gottwaldová. Nepředstavuje jenom rod Šternberků, kteří hrad založili, ale dotýká se i dalších aristokratických rodin, které utvářely jeho dějiny, tedy Kravařů, Albrechta Kostky z Postupic či Minsterberků. Lichtenštejnům, kteří byli posledními šlechtickými vlastníky hradu, se věnuje jiný prohlídkový okruh.
Ledárna je technický unikát, který uvidíte málokde
Rekonstrukcí prošly i další památky, například šatlava, dvůr lesovny a opěrné stěny u lesovny nebo skleník. Obnovy se dočkala i jedinečná stavba ledovny, která je technicky významnou památkou a přitom byla v minulosti velmi opomíjená. Návštěvníci se tady dozví, jak se těžil led, ledovna má svoje místo i v edukačních programech určených pro studenty. Oprava a zpřístupnění ledovny byly mimořádně významné kroky, protože se na to u většiny jiných památek nemyslí.
Kromě prohlídkových okruhů, které představují šlechtické reprezentační prostory, život na šlechtickém sídle nebo celkový hrad, je tady i několik specializovaných tras.
Technické zázemí hradu, v rámci kterého je k vidění osobní výtah z doby secese, přibližuje okruh Od kuchyně po půdu. Samostatná prohlídka je vyhrazená aktivitám Lichtenštejnů na území střední Moravy a již zmiňovaná šestá trasa seznamuje návštěvníky se všemi šlechtickými rody, které se zapsaly do dějin hradu.
Hradní lesopark dostal částečně zpátky podobu, jakou mu v letech 1907‒1909 vtiskl vídeňský architekt Albert Esche. Park je volně přístupný veřejnosti a nabízí i zázemí pro rodiny s dětmi. Zázemí poskytuje pergola postavená na místě původního skleníku, ze které je hezký výhled na město.
Přestavba Šternberka byla oceněna titulem v krajském kole soutěže Památka roku 2021.
Kulturní
| Kraj realizace: | Olomoucký kraj |
|---|---|
| Příjemce dotace: | Národní památkový ústav |
| Výše dotace: | 49 000 000 Kč |
492 zrekonstruovaných památek
Mámo, ta unie nám bere naši kulturu. Naštěstí máme ty naše hrady, zámky a jiné památky. Ty nedostanou!
Tak pardon, už je dostali. Vyrazte si podívat na hrady, zámky, do chrámů i kostelů, zahrad, památkově chráněných domů a prakticky kdekoliv po vlastech českých.
Hledejte cedulku s nenápadným nápisem, že daná památka vypadá tak dobře díky EU fondům. Ano, je to pravda.
Hrad ve stejnojmenném městě Olomouckého kraje až donedávna figuroval na seznamu ohrožených nemovitých památek. Díky evropským fondům ale prošel největší rekonstrukcí od přelomu devatenáctého a dvacátého století.
Původně šlo o obranné středověké sídlo ‒ dosud se na Šternberku dochovala válcovitá věž a zbytky opevnění hlavního paláce. Hrad v polovině 13. století založil pravděpodobně Zdeslav z Chlumce a ze Šternberka. Na konci čtrnáctého století byl několikrát přestavován a rozšířen. Vlivný biskup Albert II. ze Šternberka, který hrad využíval jako svoji rezidenci, nechal vyzdobit kapli ve stylu panujícím tehdy na dvoře císaře Karla IV. Renesanční přestavba proběhla v šestnáctém století díky rodu Berků z Dubé a Lipé. Na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století sídlo koupil kníže Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna. Hrad ale dlouhou dobu nikdo nevyužíval, a tak chátral až do roku 1886, kdy prošel generální rekonstrukcí v duchu romantického historismu podle projektu vídeňského architekta Karla Gandolpha Kaysera.
Nejnovější rekonstrukce rozšířila nabídku prohlídkových tras
Rekonstrukce za téměř padesát milionů korun začala v roce 2019, znovu se hrad otevřel návštěvníkům 5. března o tři roky později.
Celkové obnovy se dočkal strážní domek, který přímo navazuje na městskou památkovou zónu a je tím prvním, co vidí návštěvník hradu. Vzniklo zde informační centrum s prodejnou suvenýrů, ale i prostor pro odpočinek, prezentace a expozice.
„Nová výstava Páni na Šternberku mapuje historii šlechtických rodů,“ říká kastelánka Helena Gottwaldová. Nepředstavuje jenom rod Šternberků, kteří hrad založili, ale dotýká se i dalších aristokratických rodin, které utvářely jeho dějiny, tedy Kravařů, Albrechta Kostky z Postupic či Minsterberků. Lichtenštejnům, kteří byli posledními šlechtickými vlastníky hradu, se věnuje jiný prohlídkový okruh.
Ledárna je technický unikát, který uvidíte málokde
Rekonstrukcí prošly i další památky, například šatlava, dvůr lesovny a opěrné stěny u lesovny nebo skleník. Obnovy se dočkala i jedinečná stavba ledovny, která je technicky významnou památkou a přitom byla v minulosti velmi opomíjená. Návštěvníci se tady dozví, jak se těžil led, ledovna má svoje místo i v edukačních programech určených pro studenty. Oprava a zpřístupnění ledovny byly mimořádně významné kroky, protože se na to u většiny jiných památek nemyslí.
Kromě prohlídkových okruhů, které představují šlechtické reprezentační prostory, život na šlechtickém sídle nebo celkový hrad, je tady i několik specializovaných tras.
Technické zázemí hradu, v rámci kterého je k vidění osobní výtah z doby secese, přibližuje okruh Od kuchyně po půdu. Samostatná prohlídka je vyhrazená aktivitám Lichtenštejnů na území střední Moravy a již zmiňovaná šestá trasa seznamuje návštěvníky se všemi šlechtickými rody, které se zapsaly do dějin hradu.
Hradní lesopark dostal částečně zpátky podobu, jakou mu v letech 1907‒1909 vtiskl vídeňský architekt Albert Esche. Park je volně přístupný veřejnosti a nabízí i zázemí pro rodiny s dětmi. Zázemí poskytuje pergola postavená na místě původního skleníku, ze které je hezký výhled na město.
Přestavba Šternberka byla oceněna titulem v krajském kole soutěže Památka roku 2021.
