Obnova areálu baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce

Areál baziliky na Svatém Kopečku se po sérii nepříznivých historických událostí konečně dočkal zasloužené pozornosti. 

Tato historicky, duchovně a kulturně významná památka má ve své minulosti nejednu traumatizující příhodu. 

Příznivci moderní historie mají jistě v povědomí události roku 1945, kdy byla tato dominanta Olomouckého kraje značně poškozena dělostřeleckou palbou projíždějící ruské armády. 

Jen pár let na to, v dubnu 1950, s nástupem komunistické vlády přišla represe vůči řeholníkům a zrušení mužských i ženských řeholních řádů. Komunisté se postarali o nedobrovolné odvlečení řeholníků z baziliky a o blaho tohoto významného poutního místa se nadále neměl kdo starat. 

Cenná barokní stavba v poválečných letech chátrala a nevyhnula se ani krádežím cenných předmětů. 

Postupné uvolňování režimu a rok 1989 přinesly naději na vrácení baziliky do dobrých rukou. Ve stejném roce se na Svatý Kopeček vrátili strahovští premonstráti a poutní místo se tak dočkalo zahájení potřebných oprav. 

Avšak nedostatečná údržba v poválečných letech znamenala opravdu zásadní znehodnocení celého areálu. Strahovští premonstráti byli i přes neutuchající zájem odborné i laické veřejnosti nuceni značnou část areálu uzavřít. Vytrvalý zájem o Svatý Kopeček byl jistě podpořen i rokem 1995, kdy poutní místo navštívil otec Jan Pavel II. a povýšil chrám na baziliku minor.

Dnes se však v areálu baziliky blýská na lepší časy.  Královská kanonie premonstrátů na Strahově zažádala o dotaci z IROP, díky níž získala dostatek finančních prostředků k zahájení revitalizace mimořádně cenné barokní památky. 

V rámci stavebních úprav se mimo jiné pracuje na znovuzpřístupnění uzavřené části památky, která byla v havarijním stavu. Nové prohlídkové trasy by tedy znamenaly přístup do bývalé historické knihovny a takzvaných reprezentačních sálů. 

Jedním z hlavních zájmů strahovských premonstrátů je navrácení baziliky do původního stavu. V interiéru baziliky se jedná o majoritní restaurátorské práce uměleckých a řemeslných prvků. “Mezi nejvýraznější změny patří změna koncepce zlacených ploch. Restaurátoři po provedených sondážních pracích zjistili, že plastická výzdoba hlavního oltáře od italského sochaře a štukatéra Baldassara Fontany z doby před rokem 1730 byla původně barevně pojednána jinak, než tomu bylo před započetím restaurátorských prací,” informoval kurátor uměleckých sbírek Královské kanonie premonstrátů na Strahově Mgr. Libor Šturc.

Součástí projektu je i úprava zeleně v okolí kostela a nádvoří. Velkoplošné stavební úpravy by měly zaručit i zlepšení bezbariérového přístupu.

Prostředky z IROP pomohly realizovat také digitalizaci poutního místa, která probíhá současně s opravami areálu a měla by být dokončena v roce 2021.