První arkádový zámek na Moravě skrývá řadu pokladů

Jenom znalci se vybaví, o jakou perlu jde, když se řekne Moravský Krumlov. Když vám ale napovíme, že tady najdete Slovanskou epopej Alfonse Muchy, určitě si vzpomenete, že jste o zdejším zámku už slyšeli. Proslulý malířský cyklus ale zdaleka není jediným důvodem, proč byste se do města nad řekou Rokytná měli vydat.
Moravský Krumlov se totiž může pochlubit prvním arkádovým zámkem vybudovaným na Moravě. Výjimečný je i tím, že arkády se nacházejí hned na třech stranách nádvoří a jsou umístěny ve všech třech podlažích. Arkády zdobí několik druhů renesančních sloupů ‒ v přízemí jsou jednoduché toskánské, v prvním patře iónské s hlavicemi připomínajícími šnečí ulity a ve druhém patře nejozdobnější sloupy korintské.
Původně zde stál hrad, první zmínky o něm jsou z roku 1289. Až počátkem 16. století ho přestavěli na renesanční zámek. Autorem návrhů byl pravděpodobně italský architekt Leonardo Garda da Bisono. Okolo původního hradu byla vybudována čtyřboká renesanční stavba s dvorem uprostřed. Vlastní dvůr zdobí na třech stranách a ve třech podlažích arkády. Od těchto úprav se podoba zámku prakticky nezměnila.
Doslova za pět minut dvanáct tady v letech 2019‒2022 proběhla rozsáhlá rekonstrukce celého jižního křídla včetně dominantní zámecké věže. Její záchrana překračuje hranice regionu ‒ zámek totiž představuje ukázkový příklad italské renesanční architektury u nás.

Rekonstrukce rozšířila nabídku pro návštěvníky

Rekonstrukce ale nepřinesla jenom zachování historicky cenné památky. „Došlo k zásadnímu rozšíření přístupu k památce. Vznikly nové výstavní prostory, návštěvníci si můžou vychutnat procházku po nově zrekonstruovaném arkádovém nádvoří,“ potvrzuje Bořivoj Švéda, ředitel Městského kulturního střediska. V minulosti bylo pro veřejnost přístupné jenom druhé podlaží východního křídla a kaple v severním křídle.
Kromě Slovanské epopeje zámek nabízí ještě další dva prohlídkové okruhy. Šlechtické komnaty přibližují historii zámku a šlechtických rodů, které ho obývaly. Mimořádnou osobností, která na zdejším zámku žila, je kněžna Marie Eleonora z Lichtenštejna. Byla dvorní dámou Marie Terezie. Vynikala krásou a osvíceným myšlením, dala podnět k vybudování zámeckého parku. Třetí trasu nabízí věž, ze které je jedinečná vyhlídka na celé město, přičemž v mezipatrech se nacházejí různé expozice. Návštěvníci se například můžou seznámit s příběhem lékaře, alchymisty a astronoma přezdívaného Paracelsus, který zde žil v první polovině šestnáctého století.
Místo k odpočinku, ale i aktivnějšímu strávení času nabízí přilehlý anglický park, ve kterém jsou vzácné staleté stromy a také discgolfové hřiště. „Bydlím nedaleko, takže sem často jezdíme. Prostory nabízejí možnosti k relaxaci v parku, na nádvoří se konají různé akce jako masopust nebo festival,“ láká jedna z rodaček.

Moravský Krumlov se stal domovem Slovanské epopeje

Když Alfons Mucha dokončil velkolepý cyklus dvaceti velkoformátových obrazů, které přibližují dějiny slovanských národů, věnoval je v roce 1928 Praze. Stanovil si ale jako podmínku, že hlavní město pro sbírku na vlastní náklady postaví budovu. Tuto podmínku ale pražští radní nikdy nesplnili.
Většinu času tak jsou obrazy k vidění právě v Moravském Krumlově, kde visely od roku 1963 až do roku 2011, kdy měly být převezeny zpátky do Prahy. Po protestech dědiců jsou od roku 2021 opět k vidění v krumlovském zámku, který kvůli tomu město odkoupilo od soukromého vlastníka.