Luhačovická kolonáda: kulturní poklad, který se znovuzrodil

Přemýšlíte, kam vyrazit na výlet? Málokteré místo toho nabízí tolik jako lázně v Luhačovicích. Luhačovická kolonáda patří mezi nejvýznamnější kulturní památky regionu, a celý lázeňský areál je dokonce nominován na zápis do Světového kulturního dědictví UNESCO. Po letech zanedbávání však byla památka v kritickém stavu a nebýt dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), chátrala by dodnes, a nakonec upadla u návštěvníků městečka v zapomnění.

Lázeňská tradice je s Luhačovicemi neodmyslitelně spjata už od 17. století, ty pravé unikáty města však vznikly až později. Areál, jak ho známe dnes, se začal utvářet na počátku 20. století a je jedinečný právě charakteristickou architekturou Dušana Jurkoviče. Společně s luhačovickými intelektuály, mezi které patřili i bratři Alois a Vilém Mrštíkové či lékař František Veselý, chtěl vytvořit místo, které lázeňským hostům vrátí nejen zdraví, ale i radost ze života a které bude zároveň tzv. „slovanským salónem“ českých, moravských a slovenských osobností. Tehdy v areálu vyrostly originální lázeňské domy (nejznámější z nich je Jurkovičův dům) kombinující prvky secese, rané moderny a funkcionalismu. V těchto budovách probíhaly a dodnes probíhají léčebné procedury a některé slouží jako ubytování pro lázeňské hosty.

Tím hlavním, kvůli čemu se sem sjíždějí návštěvníci z celé republiky, je ovšem kolonádní komplex, který tvoří Velká a Malá kolonáda a také Hala Vincentka – místo v srdci lázní, odkud tryská léčivý minerální pramen.

Jak předlistopadový režim zasadil kolonádě tvrdé rány

Historie kolonády sahá do roku 1947, kdy byla vyprojektována architektem Oskarem Pořískou, a v roce 1951 byla úspěšně dokončena. V průběhu let ale proběhlo několik nešťastných změn, které měly na svědomí její postupný úpadek. Výměna systému vytápění, nevhodné větrání a nedostatečná údržba objektu způsobila nezvratné poškození. Také bylo zrušeno původní horní prosvětlení středu kolonády a interiér haly Vincentka byl doplněn keramickými mozaikami a kamenným reliéfem v duchu socialistického realismu. Stejně tak byly vyměněny původní prosklené stěny haly, a budova tak přišla o svoji vzdušnost. Zarostlá, neudržovaná stavba nebyla téměř přístupná návštěvníkům a jenom čekala na své vysvobození.

V roce 2019 se osud kolonády otočil o 360 stupňů. Kompletní revitalizace ji nejen vrátila do původního stavu z roku 1951, ale navíc se kompletně otevřela návštěvníkům. Dnes vám její majestátnost vyrazí dech – monumentální sloupy v původních barvách, prosklené plochy, vitrážová okna, původní mozaiková dlažba a jednoduché tvary funkcionalismu, přesně jak to Oskar Poříska zamýšlel. Kompletní opravou prošla také střecha, chodníky, osvětlení, kanalizace a atria zahrad. I proto si stavba ve stejném roce zasloužila Cenu hejtmana Zlínského kraje.

Zažijte pravou lázeňskou atmosféru – historii i sladkou tečku nakonec

Poznejte atmosféru jedinečných lázní a udělejte si procházku po lázeňském městečku, kolem Jurkovičova domu, městského společenského domu přes lázeňské náměstí s ikonickou fontánou. Pokračujte přes kolonádu, která v sobě skrývá řadu obchůdků a restaurací, až do Haly Vincentka, kde ochutnáte legendární léčivý pramen. Na závěr nesmíte vynechat zákusek či pravou lázeňskou oplatku v lázeňské cukrárně, kterou si můžete sníst po cestě kolem Domu Bedřicha Smetany až do lázeňského parku.

Luhačovické lázně jsou rozhodně místem, které stojí za to vidět.

Přemýšlíte, kam vyrazit na výlet? Málokteré místo toho nabízí tolik jako lázně v Luhačovicích. Luhačovická kolonáda patří mezi nejvýznamnější kulturní památky regionu, a celý lázeňský areál je dokonce nominován na zápis do Světového kulturního dědictví UNESCO. Po letech zanedbávání však byla památka v kritickém stavu a nebýt dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), chátrala by dodnes, a nakonec upadla u návštěvníků městečka v zapomnění.

Lázeňská tradice je s Luhačovicemi neodmyslitelně spjata už od 17. století, ty pravé unikáty města však vznikly až později. Areál, jak ho známe dnes, se začal utvářet na počátku 20. století a je jedinečný právě charakteristickou architekturou Dušana Jurkoviče. Společně s luhačovickými intelektuály, mezi které patřili i bratři Alois a Vilém Mrštíkové či lékař František Veselý, chtěl vytvořit místo, které lázeňským hostům vrátí nejen zdraví, ale i radost ze života a které bude zároveň tzv. „slovanským salónem“ českých, moravských a slovenských osobností. Tehdy v areálu vyrostly originální lázeňské domy (nejznámější z nich je Jurkovičův dům) kombinující prvky secese, rané moderny a funkcionalismu. V těchto budovách probíhaly a dodnes probíhají léčebné procedury a některé slouží jako ubytování pro lázeňské hosty.

Tím hlavním, kvůli čemu se sem sjíždějí návštěvníci z celé republiky, je ovšem kolonádní komplex, který tvoří Velká a Malá kolonáda a také Hala Vincentka – místo v srdci lázní, odkud tryská léčivý minerální pramen.

Jak předlistopadový režim zasadil kolonádě tvrdé rány

Historie kolonády sahá do roku 1947, kdy byla vyprojektována architektem Oskarem Pořískou, a v roce 1951 byla úspěšně dokončena. V průběhu let ale proběhlo několik nešťastných změn, které měly na svědomí její postupný úpadek. Výměna systému vytápění, nevhodné větrání a nedostatečná údržba objektu způsobila nezvratné poškození. Také bylo zrušeno původní horní prosvětlení středu kolonády a interiér haly Vincentka byl doplněn keramickými mozaikami a kamenným reliéfem v duchu socialistického realismu. Stejně tak byly vyměněny původní prosklené stěny haly, a budova tak přišla o svoji vzdušnost. Zarostlá, neudržovaná stavba nebyla téměř přístupná návštěvníkům a jenom čekala na své vysvobození.

V roce 2019 se osud kolonády otočil o 360 stupňů. Kompletní revitalizace ji nejen vrátila do původního stavu z roku 1951, ale navíc se kompletně otevřela návštěvníkům. Dnes vám její majestátnost vyrazí dech – monumentální sloupy v původních barvách, prosklené plochy, vitrážová okna, původní mozaiková dlažba a jednoduché tvary funkcionalismu, přesně jak to Oskar Poříska zamýšlel. Kompletní opravou prošla také střecha, chodníky, osvětlení, kanalizace a atria zahrad. I proto si stavba ve stejném roce zasloužila Cenu hejtmana Zlínského kraje.

Zažijte pravou lázeňskou atmosféru – historii i sladkou tečku nakonec

Poznejte atmosféru jedinečných lázní a udělejte si procházku po lázeňském městečku, kolem Jurkovičova domu, městského společenského domu přes lázeňské náměstí s ikonickou fontánou. Pokračujte přes kolonádu, která v sobě skrývá řadu obchůdků a restaurací, až do Haly Vincentka, kde ochutnáte legendární léčivý pramen. Na závěr nesmíte vynechat zákusek či pravou lázeňskou oplatku v lázeňské cukrárně, kterou si můžete sníst po cestě kolem Domu Bedřicha Smetany až do lázeňského parku.

Luhačovické lázně jsou rozhodně místem, které stojí za to vidět.