Tato webová stránka používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytovat co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o cookies jsou uloženy ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se vrátíte na náš web, a pomoc našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.
Příběh Slunečních lázní v Luhačovicích pokračuje další kapitolou
30. května 2024Luhačovické Sluneční lázně, mistrovské dílo známého architekta Dušana Jurkoviče, se v květnu 2024 po rozsáhlé rekonstrukci znovu otevřely. V obnoveném areálu si mohou návštěvníci nejen prohlédnout zajímavé muzejní expozice, ale také se nechat okouzlit lázeňskou atmosférou první republiky.
Rekonstrukcí prošel celý areál, jehož součástí byl Vodoléčebný ústav, Říční a sluneční lázně, Sirné a slatinné lázně a technický objekt bývalé kotelny a prádelny. Největších úprav se dočkal centrální Vodoléčebný ústav, který je z historického i architektonického hlediska nejhodnotnější součástí komplexu.
K cílům projektu patřilo revitalizovat interiér i exteriér lázeňského areálu, zrestaurovat původní výzdobu a stavební části, obnovit a zpřístupnit místní zahrady, odstranit přístupové bariéry a zvýšit úroveň ochrany a zabezpečení celého komplexu.
Historie Slunečních lázní
Lázeňský areál vznikal v letech 1901–1910 podle návrhu Dušana Jurkoviče, jehož otisk nese hned několik luhačovických staveb. Pacienti se tu kromě slunění léčili říční vodou – šlo o doplnění hlavní léčby, při které se využívaly minerální prameny.
Postupem času si ale větší oblibu získaly modernější budovy a lázeňský areál začal chátrat. Někdejší plovárna u Vodoléčebného ústavu, jejíž bazén byl napájený vodou z řeky, byla z hygienických důvodů uzavřena v roce 1995 a od roku 2012 už se veškeré léčebné procedury přesunuly do jiných budov.
Nákladnou obnovu podpořily i evropské peníze
Obnova lázeňského areálu začala na konci března 2021. „Hlavním cílem obnovy Vodoléčebného ústavu a Říčních a slunečních lázní byla záchrana výjimečného architektonického díla Dušana Jurkoviče,“ vysvětlil Jiří Dědek, generální ředitel Lázní Luhačovice, a.s.
Projekt rekonstrukce, která probíhala v letech 2021–2024, si vzal na starost architekt Petr Všetečka. Obnova následně probíhala pod dohledem odborníků z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Kroměříži a z odboru životního prostředí Městského úřadu Luhačovice.
Celkové náklady na obnovu Slunečních lázní přesáhly 150 milionů Kč. Z toho víc než 70 milionů Kč tvořila dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Nebyl to přitom jediný podobný projekt ve Zlínském kraji, který podporu z evropských peněz získal.
„Na revitalizaci památek ve Zlínském kraji už EU prostřednictvím IROP poskytla více než 700 milionů korun,“ řekla Lenka Kolářová, ředitelka zlínské pobočky Centra pro regionální rozvoj České republiky. „Revitalizace Vodoléčebného ústavu je jedním ze 16 projektů, které se díky této podpoře podařilo realizovat, a stává se tak dalším atraktivním lákadlem našeho kraje.“
Na co se ve Slunečních lázních můžete těšit
Léčebné procedury se do Slunečních lázní v dohledné době sice nevrátí, ale to rozhodně neznamená, že by areál nestál za návštěvu.
„Srdcem je restaurovaný objekt Vodoléčebného ústavu s expozicí věnovanou historii místa, dílu slovenského architekta Dušana Jurkoviče a také vztahu hudebního skladatele Leoše Janáčka k Luhačovicím,“ popisuje ředitelka Slunečních lázní Hana Felcmanová.
A dodává: „Dominantou hlavní prohlídkové trasy je hodnotně zrestaurovaná Jurkovičova Odpočívárna vybavená replikami původního mobiliáře z roku 1902. Nechybí artefakty z původního mlýna, na jehož místě byl Vodoléčebný ústav vystavěn, ani autentický model znázorňující podobu areálu z roku 1910.“
Celkem na návštěvníky čekají tři prohlídkové okruhy. První okruh se věnuje historii Vodoléčebného ústavu a dílu Dušana Jurkoviče a Leoše Janáčka. Druhý okruh provede návštěvníky expozicí Říčních a slunečních lázní. Třetí okruh nabízí prohlídku depozitáře lázeňských technologií a expozici teplomilných rostlin.
Bývalý bazén, který byl součástí ikonické plovárny, teď slouží jako okrasný biotop, u kterého mohou relaxovat návštěvníci druhého prohlídkového okruhu.
Kromě expozic budou v areálu probíhat kulturní akce, tematické dny a výstavy, na kterých Lázně Luhačovice spolupracují s Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
Kulturní
| Kraj realizace: | Zlínský kraj |
|---|---|
| Příjemce dotace: | Lázně Luhačovice, a.s. |
| Výše dotace: | 71 117 740 Kč |
492 zrekonstruovaných památek
Mámo, ta unie nám bere naši kulturu. Naštěstí máme ty naše hrady, zámky a jiné památky. Ty nedostanou!
Tak pardon, už je dostali. Vyrazte si podívat na hrady, zámky, do chrámů i kostelů, zahrad, památkově chráněných domů a prakticky kdekoliv po vlastech českých.
Hledejte cedulku s nenápadným nápisem, že daná památka vypadá tak dobře díky EU fondům. Ano, je to pravda.
Luhačovické Sluneční lázně, mistrovské dílo známého architekta Dušana Jurkoviče, se v květnu 2024 po rozsáhlé rekonstrukci znovu otevřely. V obnoveném areálu si mohou návštěvníci nejen prohlédnout zajímavé muzejní expozice, ale také se nechat okouzlit lázeňskou atmosférou první republiky.
Rekonstrukcí prošel celý areál, jehož součástí byl Vodoléčebný ústav, Říční a sluneční lázně, Sirné a slatinné lázně a technický objekt bývalé kotelny a prádelny. Největších úprav se dočkal centrální Vodoléčebný ústav, který je z historického i architektonického hlediska nejhodnotnější součástí komplexu.
K cílům projektu patřilo revitalizovat interiér i exteriér lázeňského areálu, zrestaurovat původní výzdobu a stavební části, obnovit a zpřístupnit místní zahrady, odstranit přístupové bariéry a zvýšit úroveň ochrany a zabezpečení celého komplexu.
Historie Slunečních lázní
Lázeňský areál vznikal v letech 1901–1910 podle návrhu Dušana Jurkoviče, jehož otisk nese hned několik luhačovických staveb. Pacienti se tu kromě slunění léčili říční vodou – šlo o doplnění hlavní léčby, při které se využívaly minerální prameny.
Postupem času si ale větší oblibu získaly modernější budovy a lázeňský areál začal chátrat. Někdejší plovárna u Vodoléčebného ústavu, jejíž bazén byl napájený vodou z řeky, byla z hygienických důvodů uzavřena v roce 1995 a od roku 2012 už se veškeré léčebné procedury přesunuly do jiných budov.
Nákladnou obnovu podpořily i evropské peníze
Obnova lázeňského areálu začala na konci března 2021. „Hlavním cílem obnovy Vodoléčebného ústavu a Říčních a slunečních lázní byla záchrana výjimečného architektonického díla Dušana Jurkoviče,“ vysvětlil Jiří Dědek, generální ředitel Lázní Luhačovice, a.s.
Projekt rekonstrukce, která probíhala v letech 2021–2024, si vzal na starost architekt Petr Všetečka. Obnova následně probíhala pod dohledem odborníků z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Kroměříži a z odboru životního prostředí Městského úřadu Luhačovice.
Celkové náklady na obnovu Slunečních lázní přesáhly 150 milionů Kč. Z toho víc než 70 milionů Kč tvořila dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Nebyl to přitom jediný podobný projekt ve Zlínském kraji, který podporu z evropských peněz získal.
„Na revitalizaci památek ve Zlínském kraji už EU prostřednictvím IROP poskytla více než 700 milionů korun,“ řekla Lenka Kolářová, ředitelka zlínské pobočky Centra pro regionální rozvoj České republiky. „Revitalizace Vodoléčebného ústavu je jedním ze 16 projektů, které se díky této podpoře podařilo realizovat, a stává se tak dalším atraktivním lákadlem našeho kraje.“
Na co se ve Slunečních lázních můžete těšit
Léčebné procedury se do Slunečních lázní v dohledné době sice nevrátí, ale to rozhodně neznamená, že by areál nestál za návštěvu.
„Srdcem je restaurovaný objekt Vodoléčebného ústavu s expozicí věnovanou historii místa, dílu slovenského architekta Dušana Jurkoviče a také vztahu hudebního skladatele Leoše Janáčka k Luhačovicím,“ popisuje ředitelka Slunečních lázní Hana Felcmanová.
A dodává: „Dominantou hlavní prohlídkové trasy je hodnotně zrestaurovaná Jurkovičova Odpočívárna vybavená replikami původního mobiliáře z roku 1902. Nechybí artefakty z původního mlýna, na jehož místě byl Vodoléčebný ústav vystavěn, ani autentický model znázorňující podobu areálu z roku 1910.“
Celkem na návštěvníky čekají tři prohlídkové okruhy. První okruh se věnuje historii Vodoléčebného ústavu a dílu Dušana Jurkoviče a Leoše Janáčka. Druhý okruh provede návštěvníky expozicí Říčních a slunečních lázní. Třetí okruh nabízí prohlídku depozitáře lázeňských technologií a expozici teplomilných rostlin.
Bývalý bazén, který byl součástí ikonické plovárny, teď slouží jako okrasný biotop, u kterého mohou relaxovat návštěvníci druhého prohlídkového okruhu.
Kromě expozic budou v areálu probíhat kulturní akce, tematické dny a výstavy, na kterých Lázně Luhačovice spolupracují s Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně.